zavřít
1 / 25
náhledy
Jižní Tyrolsko je rázovitý kraj plných nádherných turistických destinací. Pokud se ovšem vydáte za místními obyvateli, poznáte tento nádherný region ze zcela jiného úhlu. Důležitou roli tu totiž kromě turistiky má zemědělství – v údolí pěstování ovoce a vína, v horách chov dobytka.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Jihotyrolané to nikdy neměli lehké. Ve své malé zemičce uprostřed hor se museli vypořádat jak s topografií krajiny (většina Jihotyrolska leží v nadmořské výšce nad 1 500 m), tak s bavorskými pány po rozpadu habsburské monarchie. Největším národním traumatem bylo po 1.svět.válce násilné připojení k Itálii a nelítostné poitalšťování. Jenže nebyli by to Jihotyrolané, aby si svou příslovečnou houževnatostí a silným napojením na vlast nevybojovali svou svobodu aspoň z části zpátky. Po desetiletích odboje doprovázeného sérií bombových atentátů získala oblast v roce 1969 konečně status autonomní provincie. Zatímco se mladší generace s nabytým sebevědomím od italské vlády jen distancuje, přetrvává u starších pocit křivdy: domova násilně „přišitého“ na sever italské „kozačky“.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
„Oni stále nechápou, že my nejsme Italové,“ trdí o smýšlení vlády v Římě většina Jihotyrolanů. Sami se označují za rakouskou menšinu s italským pasem. Pro návštěvníky tato líbezná oblast spojuje to nejlepší z obou zemí. A sice nejen na jídelním lístku, kde jsou nabízeny jak poctivé špekové knedlíky, tak výborná pizza. Ve vymydlených vesničkách je patrná typicky rakouská akurátnost a pořádkumilovnost, stejně jako italská dolce vita – tedy kumšt umět vychutnávat život. Na snímku jezero Karersee a pohoří Latemar.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Nejdůležitější poutní místo Jižních Tyrol: klášter Maria Weisenstein. Jižní Tyroly jsou mixem kultur a jazyků. Zatímco italština dominuje v údolí ve městech Bolzanu a Meranu, v horách je slyšet spíš němčina. Třetím jazykem je ladinština, kterou mluví zhruba tři procenta obyvatel. Co všechny spojuje je římsko-katolická víra, ke které se hlásí devadesát procent obyvatel. Víra je součástí identity a pospolitosti. Náboženské rituály tu proto nejsou praktikovány jen o svátcích, ale jsou součástí každodenního života.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
První svaté přijímání je tu pro všechny událostí, která vyžaduje důkladnou přípravu. Dítě musí být pokřtěno, dosáhnout věku 7 let, účastnit se pravidelně náboženského vyučování a absolvovat první zpověď. Pak následuje pro děcka ta zábavnější část příprav – výběr kultovního auta či štramáckého outfitu.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Zemědělství má v Jižním Tyrolsku několik podob. Záleží totiž na regionu, především zda statek leží v údolí nebo v horách. Když vjedete do údolí Vinschgau, rozprostírá se před vámi nekonečný sad jabloní. Stačí se ale silnicí vyšroubovat o pár set metrů výš a při pohledu na pasoucí se krávy a konve na mléko postavené u silnice je jasné, že tady se vše točí kolem chovu dobytka. Všechny zemědělce ale spojuje vysoké ohodnocení společnosti a zasloužený respekt.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Drtivá většina jihotyrolských statků jsou ryze rodinné podniky. Typické je dědění statku z generace na generaci a spolupráce všech rodinných členů včetně dětí. Uzákoněné označení „Geschlossener Hof“ neboli „uzavřený dvůr “ je zárukou, že se na jednoho dědice statek zdědí kompletní bez toho, aby se rozkouskoval. Většina farem je tudíž po staletí v rukou jedné rodiny.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Největšími fanoušky Jižních Tyrol jsou sami Jihotyrolané. Stovky kilometrů stezek místní nepřenechávají jen turistům, ale vyrážejí na túry sami. Obzvlášť do kopce to ovšem chce správnou motivaci. A nic vás nahoru nepopožene líp než vidina posezení v útulné horské chatě s talířem špekových knedlíků, tyrolským zelným salátem a vychlazeným pivem Forst.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Jezero Göllersee. Jihotyrolská omladina tráví volný čas spíš v přírodě než v nákupních centrech nebo klubech.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Svaté přijímání ve vesničce Petersberg. Staleté tradice nejsou pro mladé Jihotyrolany žádným přežitkem starých časů, ale v dnešním globalizovaném světě důležitým pilířem národní identity.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Místní obyvatelé jsou pracanti, lenošení prý ponechají svým krajanům na jihu. Devadesátiletý švec Anton, s kterým se dáváme do řeči v městečku Neumarkt, dělá tuto práci úctyhodných 75 let!
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
V neděli se Jihotyrolané po návštěvě kostela věnují své rodině a s přátelům. Ideálně v přírodě, kde se kolem sejde klidně i dvacet lidí. Na bohatě prostřeném stole najdete samé kvalitní jídla – například jihotyrolskou slaninu, sýr nebo křupavý chléb Schüttelbrot s příchutí fenyklu. Hostina bývá ukončena panákem místního „Obstler“. Šnaps se vyrábí nejen z hrušek, třešní, švestek a meruněk, ale i z malin, ostružin, borůvek, rybízu, šípků a bezových květů. Zdejší pálenky se navíc zásadně nefiltrují, čímž si uchovávají ovocně nasládlou chuť. Tedy až na šnaps z modrých kalichů hořce, který je spíš pro silné nátury.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Vesnička Deutschnofen. Mladým lidem, aspoň těm, kteří se rozhodli jít jinou cestou než pracovat v turismu, zemědělství či v klasickém řemesle, nezbývá než odejít do ciziny. Většina míří do Německa nebo do Rakouska, kde mají dokonce stejný status jako studenti tuzemští. Natrvalo v cizině to ovšem vydrží málokdo, dříve nebo později se ozve stesk po vlasti. Rodičům a prarodičům tak nezbývá než počkat, až se jejich ratolesti vrátí zpátky domů.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Hřbitov v Petersberg. Jako stíny v ráji působí početné tváře mladých lidí z fotografií na náhrobních kamenech jihotyrolských hřbitovů a na pomnících podél cest. Většině se bohužel stanou osudným zdejší silnice plné serpentin, které se nesnesou charakteristickou netrpělivostí a sebepřeceňováním mladých lidí.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
V malebném vinařském městečku Kaltern na vás doslova dýchne Itálie. A to nejen díky okolím vinicím a mediteránní vegetaci – od cypřišů, vavřínů až po olivovníky. Rozhodně si nenechte ujít zdejší muzeum vína a v centru na Markplatz zmrzlinárnu Eisdiele Innerhofer. Zdejší italská zmrzlina totiž nemá chybu.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Snad nikde není vinná kultura živá tak, jak v obci Kaltern. A to doslova. Zdejší restaurace se začínají plnit už kolem desáté a po ranním kapučínu se kolem jedenácté volně přechází na místní víno z Kaltern. Pobožnost očividně nemusí být v rozporu se sklenkou rudého či zlatého moku. Není snad víno biblickým symbolem radosti ze života a blízkosti Bohu? V tom případě jsou lidé v Kalternu blíž stvořiteli než kdekoli jinde.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Horská chata Oberglaneggalm Hütte v údolí Passeiertal. Něco obyvatelé Jižního Tyrolska od svých italských krajanů přece jen odkoukali – a sice umění vychutnávat život. A že toto umění vypracovali k dokonalosti se můžete přesvědčit v útulných horských chatách. Při posezení s místními určitě nebude chybět domácí jídlo a sklenka kvalitního vína.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Vinařská vesnička Tramin. Málokterý region má tak ideální podmínky k pěstování vína jako Jihotyrolsko. Půda bohatá na minerály, klima s 300 slunečnými dny v roce a chladné počasí v nocích dodávají hroznům správné aroma. A ačkoli je Jižní Tyrolsko jednou z nejmenších vinařských oblastí Itálie, je jednou z nejúspěšnějších. Špičková jsou hlavně vína bílá. „Zlatou bohyní“, která nadchne i milovníky vín červených, je zdejší Gewürztraminer (Tramín bílý).
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Ulice Goethestrasse v Bolzanu. Hlavní město regionu bylo odjakživa důležitým bodem na obchodní cestě do Itálie. Pravidelně vyhrává hitparádu italských měst v hodnotě životní kvality.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Neumarkt – jedna z patnácti obcí Jihotyrolské vinné stezky. Oficiální titul Nejmalebnější italské obce jí byl udělen za historické centrum, které vypadá skoro stejně jako před 800 lety! Domy v benátském stylu jsou symbolem blahobytu, který městečku přinesl obchod a to nejen s vínem. V útulných podloubí určitě ochutnejte sklenku místního Modrého Rulandského, kterému se pro jeho čisté rubínovou barvu, jemnost, eleganci, a chuť s aromatem třešni, malin, ostružin, rybízu a vanilky, neřekne jinak než jeho veličenstvo Blauburgunder.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Koho by napadlo, že nejteplejším městem Itálie je v létě paradoxně hlavní město nejsevernější provincie. Důvodem je geografická poloha města. Bolzano leží v kotlině obklopené horskými hřebeny s patřičnou výškou, které nejen v noci omezují odliv teplého vzduchu.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Městečko Kaltern. Jižní Tyrolsko je nejen jednou z nejbohatších oblastí Itálie, ale může se na svou relativně malou plochu pochlubit i úctyhodnou hustotou michelinských restaurací. Většinu z nich najdete ale v malých vesničkách. Kuchaři totiž s oblibou nakupují u farmářů v bezprostředním okolí. To se logicky odráží jak v čerstvosti, kvalitě, tak i v rozmanitosti jídelníčku podle sezony. Stejně pestrý je i výběr zdejších vin, Vždyť se tu daří 20 odrůdám! Jen v Kalternu o přízeň milovníků vinného moku bojuje 24 soukromých vinařství!
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Od roku 1591 se každý lichý rok koná v městečku Tramin jeden z nejstarších a nejoriginálnějších masopustních průvodů regionu. Tramínský masopust je krásnou ukázkou tyrolské kultury a kreativního svobodného ducha zdejších obyvatel.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Městečko Kaltern. Tyroly jsou zemí Andrease Hofera – národního hrdiny, který vedl začátku 19.století boj proti bavorským pánům. Dnes jsou oblíbenou turistickou destinací. Většina návštěvníků přijede do Jižního Tyrolska (německy Südtirol, italsky Alto Adige, oficiálně „autonomní provincie Bolzano“) z Německa, na druhém místě jsou s 31 procenty Italové. Obě skupiny tvoří zhruba 80 procent všech návštěvníků.
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
Idylické stáří v idylické krajině
Autor: Petr Sudik, pro iDNES.cz
