Jde o soubor 76 maleb bizonů, jelenů a dalších zvířat, jejichž expresivnost zasela pochyby o jejich autentičnosti mezi experty v roce 1879, kdy jeskyni objevil Marcelino Sanz de Sutuola, dědeček nynějšího předsedy bankovního domu Banco
Santander Central Hispano (BSCH), Emilia Botína.
Od té doby ocenily citlivost altamirského umělce milióny lidí. A právě tento trvalý příliv návštěvníků změnil mikroklima, jež si jeskyně zachovala po 14.000 let, a způsobil, že se malby začaly ničit. Proto od poloviny 80. let minulého století byly
návštěvy jeskyně omezovány na malé skupinky a čekací listina se sestavovala až tři roky dopředu.
V roce 1997 vznikl projekt, který se nyní dočkal své realizace a na němž se účastnily státní, regionální i obecní instituce. Náklady dosáhly 16,3 miliónu dolarů. Všichni teď mohou vstoupit a zkoumat figury pomocí moderních muzejních technik, které by podle očekávání měly přilákat přes 400.000 turistů ročně, říká ředitel muzea José Antonio Lasheras.
Část stavby sice byla vybudována v podzemí, aby se nezapomnělo na podzemní původ obsahu, ovšem Muzeum Altamiry je budova zasazená do jemných pahorků v oblasti. Jejím autorem je španělský architekt Juan Navarro Baldeberg.
Podzemní část představuje velké "divadlo" prehistorie, které představuje "Novojeskyně", replika vytvořená podle původní jeskyně v měřítku jedna ku jedné a s kopiemi maleb tak přesnými, že před nimi zblednou jiné repliky jeskynní svatyně v Německu, Madridu a Japonsku. Jejich tvůrci jsou manželé Pedro Saura a Matilde Múzquizová, profesoři kreslení, kteří rok pracovali na vytvoření nejprve struktury a barvy kamene a později barev z ručně třeného uhlu a barviv z oxidu železa.
Přesnost byla centrem jejich práce, v níž se jim podařilo reprodukovat i kapání vody, které způsobila v jeskyni vlhkost. Řídili se fotografickou mapou - výsledkem mnoha let studií. K reprodukci reliéfů využitých altamirským umělcem, aby vnukly pohyb a objem figurám, kterážto charakteristika vzbudila obdiv například i Pabla Picassa, profesoři použili laserové planimetrie se 40.000 body na metr čtvereční.
Tento materiál byl přenesen na bloky polyuretanové pěny, které byly nakonec spojeny, aby vytvořily strop "Novojeskyně", kde byly posléze namalovány figury. "Chtěli jsme oživit kreativní moment oněch autorů, a proto jsme po dedukci malovali stejnými materiály a stejným způsobem jako pralidé," vysvětlili dnešní autoři na webové stránce.
K "hvězdnému" bodu Muzea se přijde chodbou vybavenou technologií 21. století, která zahrnuje video s ukázkami života primitivního člověka a plošinu s dobovými nástroji a holografiemi. Výzkumné středisko, konferenční sál a výukové dílny doplňují "prostor Altamiry", která je cestou do pravěku za cenu dvou dolarů za osobu a v případě návštěvy skupinové za jeden dolar.
