Pokud na to zrovna mají náladu, lákají hned za hlavní branou návštěvníky do zoo poněkud hluční siamangové. Jenže tihle giboni ze Sumatry nejsou to hlavní, čím se jeruzalémská zoo chlubí. A už vůbec ne tím, proč si tato zahrada říká biblická.
"Máme největší sbírku zvířat, která jsou zmiňována v Bibli,“ chlubí se mluvčí zahrady Sigalit Dvir-Hercová. "Až do počátku 20. století tu byla spousta druhů, které ale později během rychlého rozrůstání Izraele vymřely. Proto tu uchováváme přesný vzorek fauny, který tu žil v biblických dobách."
Biblickému odkazu je věnována celá jedna část parku. Narazit na tento unikátní program je ale možné i v jiných koutech areálu. "Když půjdete po zoologické zahradě, uvidíte u různých zvířat cedulky s citáty z bible, kde jsou zmiňována. V hebrejštině, angličtině i arabštině. Aby lidé věděli, o co přesně jde, protože názvy jednotlivých druhů v Bibli často neodpovídají dnešnímu názvosloví," vysvětluje Dvir-Hercová.
Siamangové dělají díky hrdelnímu vaku slušný rámus
Mrkev rovnou do chobotu
Zvířata proslavená Starým zákonem mají v Jeruzalémě i exotické protějšky z jiných koutů světa. Kromě zmíněných indonéských opic jsou to třeba jihoameričtí papoušci, tučňáci nebo nosorožci. Jedna z návštěvnic, paní Lidia Kořenová, je proto ze zahrady doslova nadšená.
"Tahle zoo letos slaví 15 let. Bydlíme nedaleko, a tak jsme sledovali, jak postupně vznikala. Teď sem s manželem rádi chodíme. Je to tu nesmírně poučné. A navíc doktor říkal, že procházet se v takovém příjemném prostředí je zdravé," směje se šedesátiletá přistěhovalkyně z bývalého Sovětského svazu, kde lidé zoologické zahrady doslova milují.
Biblické části dominuje zvěř, kterou se zoo snaží vracet do přírody
I tato zahrada se snaží přitáhnout zejména dětské návštěvníky všelijakými zábavnými a naučnými programy. Německy hovořící holčička zrovna obdivuje sytě zelenou žábu, opovržlivým "Fuuj, to je hnusné" naopak komentuje shluk obrovských tropických hlemýžďů.
Zdá se ale, že názorné programy oslovují i dospělé. "Je možné krmit slony, dát jim mrkvičku přímo do chobotu! Bývají i pravidelná představení se slony," pokračuje ve chvalozpěvech paní Kohenová. "Zoo je celkově velmi dobře organizovaná a uklizená, až nezvykle na izraelské poměry. Dělají se tu různé kulturní i výchovné programy, na určitých místech pracovníci zahrady vyprávějí o životě různých druhů zvířat."
Slavné slůně - třetí na světě ze zkumavky
ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ
Sobota Neděle |
Tuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:Krokodýlí řeka bez krokodýlů
Jeruzalémská zahrada se přitom věnuje i zásadnějším věcem, než je předvádění zvířat zavřených v klecích a ve výbězích. Mluvčí Dvir-Hercová vypočítává: "Máme několik programů na vypouštění odchovaných zvířat zpátky do přírody. Na severu Izraele, kde je dost zeleně, vracíme do lesů daňky, kteří tu žili až do počátku 20. století. Totéž rozjíždíme v poušti na jihu s některými želvami nebo kočkami. To jsou projekty, na které jsme snad nejvíce hrdí."
Kdo zná Izrael, ten ví, že divokou přírodou už tahle přetechnizovaná země příliš neoplývá. Na závěr se tedy Sigalit ptám, koho tu bylo možné potkat v oněch idylických dobách Starého zákona.
"Například asijské lvy, kteří volně žijí už jen na severu Indie a tady byli vyhubeni už před osmi sty lety v době křižáckých válek. Kdysi tu žili i medvědi, levhart perský, ale třeba i krokodýl nilský. Dokonce tu ještě máme potok, kterému se pořád říká Krokodýlí řeka."
Reportáž Břetislava Turečka vysílá Český rozhlas 1-Radiožurnál v nedělním Zápisníku zahraničních zpravodajů v 10.05 (repríza v 22.10)
