Street art v Jekatěrinburgu

Street art v Jekatěrinburgu | foto: Radek Oravecpro iDNES.cz

Pálenka z křenu a hodně divoká historie. Ruské okno do Asie nemá obdoby

  • 6
V současnosti čtvrté největší město Ruska bývalo vstupní branou do sibiřských dálav a také významným centrem hornictví. Tato kombinace umožnila Jekatěrinburgu a mnoha jeho obyvatelům značně zbohatnout, získat moc a vliv a v důsledku toho zanechat také mnoho význačných stop v ruské historii i současnosti.

Každý zná ruské „okno do Evropy“, Petrohrad, ale věděli jste, že jeho zakladatel Petr Veliký nechal vybudovat také další velkoměsto pyšnící se svého času přízviskem „okno do Asie“? 

První kroky většiny návštěvníků Jekatěrinburgu budou asi směřovat k Chrámu všech svatých na krvi, pravoslavné katedrále a současně i památníku události, která město nechvalně proslavila po celém světě.

Chrám totiž stojí na místě tzv. Ipaťjevova domu, v jehož sklepení byl v červenci 1918 bolševiky zavražděn poslední ruský car Mikuláš II. s celou rodinou včetně dětí.

Původní dům na tomto místě stával až do roku 1977, kdy byl provedením jeho demolice pověřen šéf místní komunistické organizace Boris Jelcin. Budoucí to první ruský demokratický prezident. Nezní vám to jako paradox? Mně tedy ano, podobně jako to, že ulice v okolí místa tohoto bolševického masakru dodnes nesou jména komunistických pohlavárů, namátkou Karla Liebknechta, Klary Zetkinové nebo Felixe Dzeržinského.

Chrám samotný je vskutku impozantní. Byl dostavěn a vysvěcen v roce 2003 a odkazuje svou symbolikou na onu děsivou událost. Hlavní oltář je například situován na místě hromadné vraždy Romanovců a část přízemí obsahuje expozici věnovanou carské rodině.

Fotografování je zde povoleno, ale v rámci rozumných mezí. Pieta místa musí být dodržována. Dohlíží na ni mimo jiné hlídky zbožných penzistů, kteří nebudou váhat vás upozornit, pokud se jim cokoliv nebude pozdávat.

Jedna z verzí vysvětlujících tuto popravu má také přímou souvislost s českými dějinami. Naše legie, které se v inkriminované době blížily k městu, údajně uspíšily rozhodování bolševiků, jak s carskou rodinou naložit. Reálně totiž hrozilo, že legionáři mohou město dobýt a zajatce osvobodit. A jejich přesun kvůli nestabilní situaci v zemi také neměl být akceptovatelným řešením. Tolik závěry některých historiků.

Faktem zůstává, že k vraždě došlo a legie město i za cenu velkých ztrát dobyly o týden později. Bezmála 400 našich vojáků pak nalezlo poslední odpočinek na jekatěrinburském Michajlovském hřbitově, kde také od roku 2008 stojí důstojný a opečovávaný mramorový pomník (přečtete si: Jeden pomník a pak nic. Po stopách čs. legionářů v Jekatěrinburgu). Nadšencům do naší historie bych jeho návštěvu určitě doporučil.

Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu

Chrám Všech svatých na krvi

Na historické paradoxy však narazíte i zde, neboť je doslova obklopen hroby bývalých nepřátel, rudoarmějců, jejichž hvězdy však pomalu ale jistě zarůstají kopřivami a bodláky.

Pokud se pak budete do centra města vracet pěšky a stále nebudete přesycení odkazy na násilné historické momenty, doporučuji to vzít okolo pomníku zvaného Černý tulipán. Tato majestátní sugestivní instalace, jíž dominuje téměř pětimetrová socha vyčerpaného a psychicky zlomeného vojáka, je věnována ruským obětem válek v Afghánistánu a Čečensku.

Celé místo působí opravdu dojemně a vzdává důstojný hold padlým. Podoba pomníku je vlastně na Rusko dosti netypická a je v přímém kontrastu k pompézním hrdinským sochám věnovaným odkazu 2. světové války.

Památník Černý tulipán

Ale abychom se nevěnovali pouze smutným věcem, je rozhodně třeba zmínit, že Jekatěrinburg nabízí také spoustu pozitivního rozptýlení! Třeba milovníci architektury, moderního umění a street artu zde musí být nadšeni. Ať už z instalace letadla na střeše Domu obrany, nebo z Pomníku klávesnici, jakožto komunikační spojnici mezi Evropou a Asií.

Různé podchody a zdi také oživují kvalitně i vtipně provedené graffiti znázorňující třeba obligátní matrjošku, ruskou rockovou legendu 80. let Viktora Coje nebo klidně i Karla Marxe. Těmto venkovním instalacím pak konkurují významné stavby mapující architektonický vývoj. Za zmínku rozhodně stojí nádherně zrekonstruovaný Dům Sevasťanova z konce 19. století, který kombinuje prvky neobaroka, neogotiky a neoromantismu.

Nejvýznamnější stopu v ulicích města pak zanechal sovětský konstruktivismus z 30. let 20. století, jehož zástupce, Dům obrany, byl již zmíněn. Sorelu z přelomu 40. a 50. let zase reprezentuje místní radnice, ocelová kupole nad budovou cirkusu s kapacitou 2 600 diváků zase zastupuje 80. léta.

Fanouškům soudobé architektury bych pak obzvláště doporučil dvě místa. Stanici metra Botanická, která uchvacuje svým stropem v podobě včelích pláství, a 188 metrů vysoký mrakodrap pojmenovaný na počest ruského písničkáře „Vysockij“. V něm se dá vyjet do nejvyšších pater buď na vyhlídkovou plošinu, nebo do restaurace, kde se díky slabému kurzu rublu dá odpočinout a najíst za akceptovatelné ceny. Krásný výhled na celé město je pak třešničkou na dortu.

Street art v Jekatěrinburgu

Výhled z mrakodrapu Vysockij. Vpravo dole u řeky Dům Sevasťanova

Krátce po skončení mistrovství světa ve fotbale v létě 2018 odsud šlo stále vidět i místní fotbalový stadion, který byl pro potřeby této akce dočasně takříkajíc vykuchán a za účelem zvětšení kapacity byly do jeho kratších stran za brankami naroubovány mobilní nezastřešené tribuny. Opravdu inovativní řešení na ruský způsob!

Pokud by ale vaše žaludky preferovaly místo kontinentálního menu z mrakodrapu autentickou ruskou kuchyni podávanou navíc v bezpečné blízkosti zemského povrchu, neváhejte navštívit podnik zvaný Podkova. Nachází se v samotném centru v historickém domě, který v minulosti sloužil mnoha účelům od náboženských po vědecké. Dnes si zde můžete dát třeba bílé ryzce naložené v soli se smetanou a cibulí nebo palačinky s kaviárem, což jsou opravdu vynikající předkrmy.

Fotbalový stadion (na snímku z 6. března 2018) v Jekatěrinburgu, kde se letos v...

Fotbalový stadion (na snímku z 6. března 2018) v Jekatěrinburgu, kde se hrálo mistrovství světa ve fotbale v roce 2018.

Z hlavních jídel si ani nebudete moci vybrat, ať už vás láká maso nebo (na Rusko nezvykle široký) výběr z vegetariánských pokrmů. Volba salátu může padnout třeba na „sledě v kožichu“, což je vlastně slaný koláč z vrstev ryby, červené řepy a další zeleniny a majonézy. I když to zní jako vaření pejska s kočičkou, chutná to opravdu skvěle! A protože se už i Rusko veze na vlně minipivovarů, můžete to vše zapíjet domácím nefiltrem Podkova nebo třeba importy ovocných příchutí z Petrohradu.

A když budete chtít přeplněný žaludek spláchnout něčím silnějším, seberte odvahu třeba na křenovou pálenku. Garantuji vám, že to bude řádná závěrečná tečka za návštěvou „okna do Asie“, na kterou jen tak nezapomenete! Jekatěrinburg prostě naplní všechny vaše smysly vjemy, které budete ještě dlouho zpracovávat.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz