zavřít
1 / 35
náhledy
Nejhezčími z prvních poslů jara jsou šafrány. Ty své květy otevřou ihned, jakmile roztaje sníh a do suché trávy se opře hřejivé slunce. Tehdy ožijí náporem výletníků známé šafránové louky u Lačnova na Valašsku. A šafránová horečka též zachvátí saskou obec Drebach v příhraničním pásu Krušných hor.
Autor: Zdeňka Fenclová, pro iDNES.cz
Do Drebachu to mají blízko obdivovatelé přírody se severozápadní půle Čech. A období květu šafránů je pro ně inspirací k hezkému výletu na německou stranu pohoří.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Louky s šafrány (Krokuswiesen) sem o víkendu přilákají davy návštěvníků. Proto prozíravě parkujeme ještě kus před obcí ve směru od hranice, a to na výletním parkovišti na křížení značených cest (50.6745625N, 13.0379403E). Tam bylo dopoledne ještě prázdno.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Hlavní proud výletníků do Drebachu směřuje z německého vnitrozemí. Pro ně slouží odstavné parkoviště za ulicí Persterstrasse. Odpoledne ale auta obsadila i příjezdové komunikace.
Autor: Zdeňka Fenclová, pro iDNES.cz
Od parkoviště scházíme po silnici k obci. Brzy na přilehlých loukách vystoupily do popředí drobné tečky, jejichž barva oscilovala mezi modrou, růžovou a fialovou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Postupně šafránů přibylo. Ani nebylo nutné scházet ze silnice.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Rozkvetlé šafrány už zdálky vytvářely v krajině nápadné modravé ostrovy.
Autor: Zdeňka Fenclová, pro iDNES.cz
Tato nádhera trvá nanejvýš tři týdny. A o její délce opět zásadně rozhoduje počasí.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nejvýznamnější stanoviště šafránu jsou chráněna. V období květu se sem instalují žluté tabule, které na to upozorňují.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Celková výměra chráněných ploch dosahuje v Drebachu sedm hektarů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V obci se napojujeme na značenou trasu, která nám představí ta nejatraktivnější stanoviště. Služba tu perfektně řídila dopravu a směrovala návštěvníky.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Značená stezka Šafránová stuha (Krokus-Schleife) opisuje zhruba tříkilometrovou osmičku. Doplňují ji infopanely a nechybí ani stojan s prospekty.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Spolehlivý odhad vrcholu květu šafránu bývá obtížný. Vždy záleží na průběhu zimy a nástupu jara. Během naší loňské návštěvy šafrány dosáhly optima již 8. března. Jindy zase nastane ideální chvíle až v půli dubna.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Aktuální informace získáte zde https://gemeinde-drebach.de/. Dále napoví nejčerstvější recenze na google mapách u objektu „Krokuswiesen“.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Také Drebach se stejně jako spousta sídel z obou stran Krušných hor pyšní hornickou minulostí. Pamětní deska u silnice v obci upozorňuje na starou štolu. Původně v Drebachu prospektoři nepříliš úspěšně hledali zdroje stříbra, později tu nalezli ložisko nerostu pyrhotinu, z něhož se získává železo.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Byť v Drebachu o víkendu panovala vysoká návštěvnost, tak tlačenice panovala snad jen popoledni u stánků s občerstvením a v úvodních partiích páteřní trasy za zahrádkami.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Dále se davy vcelku rozptýlily. Navíc většina výletníků se drží výhradně těch nejprofláklejších stanovišť šafránu uprostřed vesnice. Polohu zbývajících si zjistíte z letáku či na infopanelu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Všichni příchozí se chovali nadmíru disciplinovaně a nikdo nevstupoval volně do luk nebo za ohrady. Dále se nikde nepovaloval nepořádek. Tady zatím ještě Německo zůstalo Německem, jak si ho pamatujeme z dřívějška.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Celý tento Babylon má svého původce. Tím je evangelický farář a jáchymovský rodák David Rebentrost, který působil v Drebachu závěrem 17. století.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
David Rebentrost nebyl pouze duchovní, nýbrž také lékař i alternativní léčitel. Zároveň ho přitahovala příroda. Místní Davida Rebentrosta považovali za šarlatána. Traduje se, že též ošetřil zraněného kurfiřta. A za odměnu obdržel tři rostliny z drážďanské kurfiřtské zahrady. Jednou z nich byl i šafrán.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Šafrán prý v Rebachu zasadil do farní zahrady. Teď vidíme výsledek. Zdejší výskyt tedy není původní, nýbrž druhotný. To je ostatně případ i řady stanovišť šafránu u nás.
Autor: Zdeňka Fenclová, pro iDNES.cz
Stranou největšího náporu se vedle silnice do Wolkensteinu ukrývá památník Davida Rebentrosta. Před ním překvapivě kvetou sněženky. Ale už o pár metrů dál začíná šafránový ráj.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Určit správný druh bývá u šafránu někdy ošidné. V Drebachu se jedná o šafrán bělokvětý. Lidově se mu smyslně říká „Nackte Jungfer“, tedy „nahá panna“, „nahá dívka“ či „naháč“. To proto, že bylina vykvétá „naholo“, tedy bez listů. Alespoň zpočátku.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Šafrány uchvátí pestrou škálou odstínů. Barva jejich květů se pohybuje od bělavé až po sytě modrou či nafialovělou.
Autor: Zdeňka Fenclová, pro iDNES.cz
Šafrány jsou velmi citlivé na půdu s nadbytkem živin. To znamená žádné přihnojování luk a polí nad jejich stanovišti, odkud je pak připlaví voda. Šafránové louky se obvykle kosí, nicméně vždy je nutné odklizení biomasy. Dále se hodí i občasná a krátká extenzívní pastva.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na trase stezky není k vidění pouze zajímavé rostlinstvo, budete také míjet farmu, kde se chovají lamy.
Autor: Zdeňka Fenclová, pro iDNES.cz
Někoho možná vyšší návštěvnost odrazuje, ovšem mně Drebach připomínal Chlébské na Českomoravské vrchovině v čase květu bledulí nebo brněnský Kamenný vrch během období konikleců.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Místní obyvatelé doopravdy neřeší otázku, kterými květinami ve svých zahrádkách i sadech přivítají jaro. Období květu šafránu se často kryje s Velikonocemi, tudíž stavení i předzahrádky zdobí zajíčci, vajíčka a ostatní sváteční dekorace.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V modré záplavě šafránů občas oranžově zazáří též jejich okrasné odrůdy, chvílemi se objeví bledule a společně vytvoří pravé jarní zákoutí.
Autor: Zdeňka Fenclová, pro iDNES.cz
Zahrady plné šafránů jsou nádherné. Nejvíce ale jejich květy vyniknou ve volné přírodě. Tam se k nim občas přidruží sněženky.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Modravá řeka se valí bočním údolím. Opodál se dokonce usadil mladík s harmonikou a radostně pěl o půvabech Krušných hor. Doba květu šafránů znamená lidovou oslavu příchodu jara.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ačkoli Drebach leží pouze 26 kilometrů jízdy od státní hranice za Horou Svatého Šebestiána, tak češtinu jsme tady zaslechli pouze jednou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
O občerstvení se starají hlavně místní hasiči, takže si díky šafránům přilepší do rozpočtu. Dále se v nabídce setkáme s regionálními produkty, ke kterým patří tvarohové koblížky z Annabergu. A pochopitelně nechybí osvědčená německá klasika. To znamená buřt a pivo.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
I mimo sezonu šafránu tvoří Drebach vděčný výletní cíl. Okolí obce brázdí značené cesty pro pěší, kolem vesnice vede stezka věnovaná planetám a kousek odtud se vine romantické údolí horské říčky Zschopau. Zároveň vesnice okouzlí hrázděnou architekturou.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Občané Drebachu milují tamní krásnou krajinu. Proto tu nechtěli mamutí větrné elektrárny. Dle informací z profilu jejich iniciativy zvítězili a od projektu větrníků se upustilo.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
