Zde si člověk uvědomí, že Japonsko je zemí mnoha světů, které jsou přitom tak blízko u sebe. A jak dramaticky se liší život v metropolích oproti životu na venkově. Nádherná a nedotčená příroda se nachází jen kousek za hranicí supermoderního velkoměsta.
Turistika v pohoří Nasu byla naší první zkušeností s outdoorovými aktivitami v Japonsku, zcela nás pohltila a určila směr našich pozdějších turistických plánů. Sopka Nasu byla také naším od domova nejbližším a stále pokuřujícím vulkánem, kam jsme mohli přijet, aniž bychom museli využívat drahé japonské dálnice.
Samotné pohoří Nasu je tvořeno třemi hlavními vulkány - Asahidake, Futamajama a nejvyšší Čausudake. Čausudake je nejaktivnější a turisticky nejzajímavější. Lávový dóm Čausudake je snadno rozeznatelný od ostatních vrcholů. Stále unikající sopečné plyny rozleptaly a vybělily horniny pod vrcholovým kráterem a vytvořily po jeho obvodu velmi charakteristický bílý pás.
Nekonečné výhledy z Nasu
Nejsnazší způsob, jak vystoupit na vrchol i s dětmi, je vyžít lanovku, která vede od parkoviště do výšky 1 684 metrů. Odsud stoupá k vrcholu velmi pěkná turistická trasa, ze které je, díky agresivnímu prostředí na sopce a absenci stromů, nádherný výhled na daleké horizonty.
Velmi zajímavé je procházet okolo bílého pásu hornin pod vrcholem. I pouhým dotykem lze pocítit, že horniny jsou stále ohřáté od vycházejícího zemského tepla se všudypřítomným zápachem sulfanu.
Nasu v podzimním období barevných listů „Kójó“
Turistická trasa na vrchol Čausudake
Na vrcholu Čausudake (1 915 m) je mělký široký kráter a horniny hrají všemi barvami. Pro naše výstupy jsme volili jasné počasí, tudíž se nám podařilo dohlédnout přes park Nikko až k vrcholkům Japonských Alp, v létě stále pokrytým zbytky sněhu.
Těžba síry pod kouřícím kráterem
Velmi pěkná a snadná trasa je také po úbočí pod kráterem vedoucí k asi nejatraktivnější lokalitě pod Čausudake. Na jeho jižní straně je několik fumarolických polí. V hlavním poli uniká ze země pod ohromným tlakem a za intenzivního syčení pára nasycená sopečnými plyny. Je to nezapomenutelná podívaná, protože stezka vede v těsné blízkosti nejaktivnějších průduchů.
Projevy sopečné aktivity na Čausudake
Horniny jsou navíc protkané jasně žlutými žílami síry, která se snadno vydroluje až na stezku. Naše děti s radostí sbíraly ty krásné „žluté kamínky“ a měly jich plné kapsy. Doma jsem je pak musel zapalovat a dělat, že máme před domem sopku.
Z rozcestí na opačné straně hory je možné vystoupit na Asahidake či sejít k základní stanici lanovky. Na Asahidake jsme však s dětmi nevyšli, protože je to již náročnější stezka, místy jištěná řetězy. Z ostrého štítu Asahidake však musí být impozantní výhled na vrchol Čausudake.
Hlavně se v onsenu neuvařit
Pod vrcholy Nasu je bezpočet onsenů. První zmínka o nejznámějším z nich, Šikanoju, pochází již ze 7. století. Onsen je někdy také nazýván „jelení lázeň“. Legenda praví, že se do lázně ponořil zraněný jelen a byl uzdraven léčivými účinky zdejší horké minerální vody.
Dodnes si Šikanoju onsen drží tradiční ráz (podívejte se zde). Teplota přitékající vody je přes 70 stupňů a musí být proto ochlazena. Onsen je originální množstvím jednotlivých lázní uvnitř. Každá s jinou teplotou vody od 41 do 48 stupňů.
Prastarý Šikanoju onsen
Vražedný kámen Sesšó-seki
Jeden by nevěřil, jak dramatický rozdíl je mezi každým přibývajícím stupněm. Vydržel jsem 45 stupňů a měl jsem pocit právě vařené brambory. Naprosto jsem nechápal, jak někdo může přežít rituál „Jumomi“. Staří Japonci se ponořili do nejteplejší lázně, malinké přesýpací hodiny jim odměřily jednu minutu a voda byla míchána dřevěním pádlem. Já jsem nebyl schopen do vody ponořit ani ruku.
Legenda o devítiocasé lišce
Kousek od Šikanoju onsen je jiné mytické místo, kde se nachází tzv. Sesšó-seki, tedy „vražedný kámen“. Legenda ve zkratce praví, že se v dávné minulosti objevila v Indii a Číně devítiocasá liška, která zabila mnoho mužů. Byla vyhnána a objevila se nakonec v Japonsku, aby se v podobě krásné a velmi chytré kurtizány Tamamo-no-mae vloudila k císaři Toba. Její plán a podoba však byly odhaleny. Císař nechal lišku zabít pod vrcholem Nasu, kde se následně duch Tamamo-no-mae proměnil v Sesšó-seki, který je stále na svém místě.
Legenda říká, že kdokoliv se kamene dotkne, zemře. Pravda je, že kámen Sesšó-seki leží uprostřed malého fumarolického pole, kde se stále uvolňují toxické sopečné plyny. Kámen je navíc obklopen tisícem malých sošek Džizó, které dokreslují, pro nás asi těžko pochopitelný, ale pro Japonce silně mytický charakter místa.
Kdy vyrazit na NasuNasu se proměňuje s každým ročním obdobím. Obzvláště populární je Nasu na podzim v období barevných listů „Kójó“. Je vhodné vyhnout se všem svátkům, protože kvůli blízkosti Tokia je celá oblast zcela přetížena japonskými turisty. Poblíž Nasu je také malé lyžařské středisko a populární je výstup na vrchol i v zimě. Díky čistému, vlhkosti zbavenému vzduchu, je v tomto období z Nasu nejlepší výhled. Je nutné počítat s tím, že na vrcholu může být i několik metrů sněhu a pořádný vítr a mráz. |
