Jak to, že to lítá?

Pod nohama stovky tun železa, nad hlavou obloha, kolem moře a letadlo, jež právě přistává. Sledujete ho se zatajeným dechem. Trefí palubu? Samozřejmě, chyba je vyloučena. Stojíte v maketě kapitánského můstku letadlové lodi v Národním muzeu letectva a kosmonautiky, jak by zněl volný překlad National Air and Space Museum, ve W ashingtonu.

Zmíněnou letadlovou loď do seberozměrnější haly nelze přenést celou. Několik kabin, část paluby a staré i novější letouny ano. Iluze je takřka dokonalá. A suchozemec z malého středoevropského státu nestačí valit oči. Dvě obrovské haly a dvě podlaží muzea v centru hlavního města USA nabízejí mnoho zážitků, které jsou magnetem nejen pro chlapce každého věku. I pro jejich polovičky může být přitažlivé podívat se do vnitřku kosmické lodi a podivovat se, jak málo prostoru měli k životu první průkopníci dobývání kosmu. »Ó, m ůj bože,« křičí tak nahlas, až se všichni otáčejí, korpulentní Američanka při pohledu na model raketového motoru v měřítku 1:1. Její manžel zatím noří hlavu do jícnu obrovské trysky. Sál popisující vývoj kosmických programů v USA i v někdejším Sovětském svazu je v prvním patře muzea. Při pohledu ze zábradlí se nabízí nevšední pohled na stroje zavěšené v prostoru. Od prvního »vznášedla« bratří Wrightů Spirit of St. Louis z roku 1903, přes i v Čechách dobře známý Blériot ke zlaté éře letectví ve dvacátých a třicátých letech. Ta zrodila takové skvosty jako v druhé světové válce proslavenou dopravní dakotu či takřka nespočetnou řadu bojových letadel. Těm je věnována rozměrná expozice, kde lze kromě jiného spatřit lahůdku: první tryskový vojenský letoun, Messerschmitt Me 262A Schwalbe. Občas je možné pozorovat zmateně pobíhající nadšence, kteří ani při několikáté návštěvě tohoto muzea nevědí, kam dříve skočit. Planetárium Alberta Einsteina přenechávají školním výpravám a obdivují chvíli lunární modul Eagle výprav A pollo, které dobyly měsíc, minutku postojí pod německými raketami V-1 a V-2, aby za čtvrt hodinky na to odborně diskutovali u naleštěných moderních strojů na téma, zda stojí za to pořídit si osobní tryskáč. Pravidelní návštěvníci pak obdivují různě obměňované dočasné výstavy. Například ještě v roce 1995 bylo zajímavé sledovat výpravy japonských turistů zběsile fotící trup letadla Enola Gay, které svrhlo na Hirošimu v roce 1945 první jadernou pumu - Malého V ilíka (model taktéž k nahlédnutí). To už je minulost. Muzeum je samozřejmě zaměřeno především na americkou techniku, která ve dvacátém století udávala tón rozvoji ve světě létací techniky. Přesto není bez zajímavosti srovnat třeba sondy Sputnik a Pioneer, kabiny kosmických lodí Sojuz a A pollo, rakety Pershing a SS-20, prostě udělat si obrázek, kam až lidstvo dospělo ve snaze někam dosáhnout a zároveň se zničit. Mezi hlavní návštěvníky patří děti a školní mládež. Na ty je pamatováno řadou vzdělávacích programů, filmů, výstav. Jednou z těch, která už skončila, byly »Hvězdné války: Magie mýtu«. Znuděné americké školáky, zvyklé na každodenní hraní si s internetem a satelitní přenosy, nepřitáhne sám exponát Bell X-1: prvního letadla, které v roce 1947 překročilo hranici zvuku. V ědomosti jim musíte naservírovat hravou a přístupnou formou, tak jako třeba v expozici »Jak věci létají«, kde se vysvětlují principy aviatiky. Pronikavé a až nepříjemně pisklavé výkřiky obdivu »Vaau« slyšíte od měsíčního kamene,jehož se lze dotknout. Nebo také od těch, kterým průvodce či učitel vysvětluje, že támhleten úzký,dlouhý,rozpjatý a křehce vypadající předmět obletěl bez mezipřistání zeměkouli - slavný V oyager. Ti hloubavější zajisté zamíří do výstav, které se snaží nabídnout vize budoucích cest »Kam, příští Kolumbové?« či nyní dočasně uzavřené »Pohledy na Zemi«. Muzeum totiž od loňského roku prochází rozsáhlou renovací. Její součástí je i vybudování výstavní plochy nazvané Dulles Center u letiště Dulles Airport v nedaleké V irginii. T ady se budou exponáty nejen opravovat, ale od roku 2003 vystavovat i ty, které se do obrovských, ale z hlediska lidského poznání skromných prostor, dosud nevešly. A tak bude mít i víc argumentů a prostoru pro vysvětlování i otec onoho chlapečka, který ohromen velikostí raket stojících hned u vchodu zaječel: »Tati, podívej, to přece nem ůže lítat.« A oba se stejným ohýnkem v očích zanechali třetího člena rodiny,manželku, stát ohromenou u vchodu a zmizeli kdesi v útrobách muzea.

Může se hodit
The National Air and Space Museum je součástí muzejního komplexu Smithsonian. Stojí v centru W ashingtonu D .C.na rohu sedmé ulice a Independence Avenue.Vstupné se neplatí. Otevřeno je denně od 9.45 do 17.30 hodin, kromě 25. prosince.Nyní probíhá v m uzeu rozsáhla renovace a některé ze 23 výstav jsou zavřené, je dobré se proto o aktuálním stavu informovat na internetové stránce www.nasm.edu. Muzeum pořádá neustále nové akce, přednášky a vydává publikace, i o nich se lze dozvědět na zmíněné adrese. Pokud nejste vlk samotář, nedáváte přednost individuálním u zkoumání a chcete ke všem u odborný výklad, máte dvě možnosti: zúčastnit se prohlídky s průvodcem, která začíná každý den u informačního stánku. Nebo si můžete za 5 USD vzít osobního elektronického průvodce (v angličtině, španělštině, francouzštině, němčině či japonštině). V objektu jsou na občerstvení dvě restaurace a samozřejmě obchod s řadou letecko-vesmírných suvenýrů. Součástí muzea jsou renovační dílny Garber Facility v Suitlandu (Maryland), kam lze také zajet na prohlídku a vidět odborníky při práci. Tam je třeba se objednat dva týdny dopředu přes webovou stránku www.nasm.edu/nasm/garber či na washingtonském telefonu (202)3571400.

Legenda dopravního letectví - dakota. tento typ nese označení DC3 a uveze až 28 cestujících.

Smrtonosná V-1 německé armády létala za druhé světové války na Londýn.