Svoji první polární záři jsem si vůbec neuvědomil. Bylo to v Tromso až skoro na severu Norska. Koukal jsem do tmy, kde probleskávala nějaká světla. Nijak jsem o tom nepřemýšlel, považoval jsem je za světlomety nějaké diskotéky. Tančila tam, chvílemi se zjasňovala, pak zase slábla a měnila barvy. Dneska mi to přijde absurdní: člověk je tak semletý civilizací, že když mu příroda milostivě ukáže své největší nebeské divadlo, vidí v tom jen nějaké reflektory.
Ale bylo to taky proto, že jsem polární záři považoval za něco, co i Eskymák spatří jen párkrát za život.
Omyl: když jste hodně na severu, máte šanci sledovat ji docela často. A nejen na severu. Je výjimečně vidět u nás, dokonce prý se čtyřikrát do roka objevuje i na severní Floridě.
Pokud je to tak, je dobré zbystřit. Březen je totiž kromě října nejlepší čas pro pozorování polární záře. A letos to platí tuplovaně, protože letošek bude široko daleko nejlepším rokem. Tedy kromě toho příštího. Roky 2012 a 2013 jsou výjimečné, protože Slunce, které nám tuhle podívanou dopřává, je aktivní jako novomanžel a něco takového se bude opakovat zase až za deset jedenáct let.
Polární záře nad norským městem Tromso
Polární záře vyvolaná oblakem nabitých částic ze Slunce, který k Zemi dorazil 8. března 2012.
Asi už jste slyšeli o šílencích, kteří honí tornáda. Tenhle svérázný živočišný kmen má i podřád lovců polární záře. Existuje pro ně spousta webů, které jim spolehlivě předpovědí, kde a kdy záři uvidí. A spousta cestovek, které je tam rychle dopraví. Nejdřív se letí letadly, pak se jede auty a nakonec se třeba přesedá do psích spřežení. To aby se vše odbylo v romantickém tichu.
Ale nic není nikdy jisté, polární záře je křehká, protože ji nese sluneční vítr. Zní to jako v nějaké pohádce, ale je to tak. Jsou to následky slunečních bouří, které k nám přiženou protony, elektrony a alfa částice rychlostí asi jeden a půl milionu kilometrů v hodině. Ale nenechme si vědeckým vysvětlováním zkazit nebeský zázrak, před nímž bledne i Las Vegas.
Takže kam vyrazit, abychom to neprošvihli?
1. Norsko: Tromso je asi nejlepším místem v Evropě, protože má časté letecké spojení. Dobrý je taky Hammerfest. Ale jde to skoro všude, čím severněji, tím lépe. Ideální jsou Špicberky.
Fotogalerie |
2. Švédsko: Nejlepší je Kiruna, protože má dobré letecké spojení. Tajný tip: národní park Abisko, kde je tzv. modrá díra – záhadný výsek nebes nad 70 km dlouhým jezerem, kde je vždy jasno, i kdyby vedle byly mraky jako peřiny.
3. Finsko: Na severu kdekoliv. Na jihu jsou šance slabší. Vyplatí se proto letět do Rovaniemi a dívat se s Laponci.
4. Island: V podstatě kdekoliv. Záře dokonce bývá vidět i přímo v Reykjavíku. Znalci doporučují pohled z národního parku Thingvellir, požitkáři z jednoho z geotermálních koupališť.
5. Grónsko: Dá se tam sice doletět z Islandu, takže je to snadné, ale taky velmi drahé. Ovšem je to asi nejmagičtější místo, kde se dá polární záře sledovat.
6. Skotsko: Nečekaně snadné místo, zvláště Severní vysočina a ostrov Skye, ale kvalita už není nic moc. Pozor, z palírny navíc bývá obvykle zhoršený výhled.
7. Kanada: Vypadá hodně z ruky, zvláště sever, kde jsou podmínky nejlepší. Ale kdo má štěstí, spatří polární záři už poblíž měst jako Winnipeg.
8. Aljaška: Geofyzikální ústav University of Alaska nabízí on-line předpověď a horkou linku (907 474 7558), jež podávají informace o polární záři s dvoudenním předstihem.
9. Rusko: Znalci doporučují kromě Sibiře hlavně Murmansk: leží sice ještě v Evropě, ale jinak působí stejně nedostupně jako zimní Aljaška.
10. Letadlo: Když letíte z Evropy do Japonska, Číny nebo na pacifické pobřeží USA, máte šanci. Jen to chce vybrat noční let, jasnou oblohu, sedět na správné straně a neusnout.
Záře nad ČeskemKdyž se podíváte na internet, uvidíte docela dost snímků polární záře nad Českem. Tenhle je z Kunžaku. Ale experti praví, že taková záře, abychom ji mohli dobře pozorovat, se objeví asi tak 5x až 8x za jedenáct let.  Dvě poslední velké, které také byly největší za poslední půlstoletí, nad námi zářily 6. dubna 2000 a 20. listopadu 2003. Abyste o tu další nepřišli, můžete sledovat informace na adrese www.astro.cz/rady/ukazy/polar nebo se zaregistrovat k odběru mobilních alertů na ukazy.astro.cz. |
Pomáhá i whisky
Tak teď do toho. A nevěřte fotkám. Skutečnost je mnohem krásnější. Jasná zeleň a několik odstínů modré, měkká růžová, mezi tím protéká stříbro. Všechno se to vzdouvá, točí, šlehá, pulzuje, mizí a zase rodí. Je to jako rej duchů v animovaném filmu pro děti.
Do té poezie musím ale vnést rušivý prvek poznámkou, že nejfantastičtější polární záři jsem viděl z letadla. Bylo to při letu ze Špicberk. Měl jsem ohromný hlad, ale nezbylo na mě jídlo. Běsnil jsem. Aby mě letušky uklidnily, daly mi jako odškodnění pěkných pár malých lahviček whisky, které jsem nalil do prázdného žaludku.
Pak se za oknem objevila polární záře. Řeknu vám, to byly barvy. Las Vegas hadr. A jak krásně to na mě mžikalo...
