V poslední knize Nového zákona, uprostřed barvitého a hororového popisu hrůz Zjevení svatého Jana se pouze jedinou větou popisuje, že v rozhodující bitvě mezi dobrem a zlem se utká Bůh s vojskem Satana a jeho démony a neposlušným bezbožným lidstvem na místě zvaném Megido. Nic víc.
Na místo, kde podle Bible proběhne válka, která všechny války ukončí, se pozornost archeologů soustředila poměrně pozdě. V letech 1903 – 1905 tady pátrali Němci, v letech 1925–1939 pak Američané.
A v roce 2005 byla oblast zapsána na seznam UNESCO jako památka světového dědictví.
Obchodní stezka
Megido bylo starověké město a v letech 1800 – 600 př. n. l. významné místo Galileje. Jde vlastně o tel, což je termín pro jakousi mohylu, vyvýšeninu nebo kopec, příznačný typ sídelní lokality pro okolí řeky Indus, který trčí nad ostatním okolím.
V Megidu stála mohutná pevnost a stáje, kde se chovali koně pro vojsko a kde bylo možné kontrolovat jediný velký průsmyk mezi pohořím Karmel a Menaše. Právě tudy vedla kdysi nejvýznamnější obchodní stezka mezi Egyptem a Mezopotámií.
Už ve 4. tisíciletí př. n. l. tady vyrostla malá vesnice se svatyní. O tisíc let později bylo Megido už městem s dlážděnými ulicemi, stokami a silnými hradbami. V následujících staletích bylo několikrát zničeno a zase obnoveno.
Asi v polovině 9. století př. n. l. bylo město o rozloze 6 hektarů obehnáno mohutnými hradbami o šířce 3,5 metru a výšce 6 metrů s chodbami, které sloužily jako skladiště zbraní, ubikace pro vojáky nebo žaláře. Na severní straně vrcholu nechal vládnoucí rod Omríjovců postavit šestikomorovou vstupní bránu, která byla typickým prvkem tehdejších pevností.
Malá část ze sbírky šperků, kterou archeologové objevili v Megidu.
Katastrofální dopad na město Megido měla v roce 609 př. n. l. bitva mezi Egyptem a judským králem Jóšijášem, který v ní zahynul.
Ke konci 9. století přibyly ještě obrovské stáje, ve kterých mohlo být ustájeno až několik set koní. Že se zdejšímu chovu koní opravdu dařilo, potvrzuje i fakt, že když byla pevnost později obsazena Asyřany, stala se z megidské jízdy elitní vojenská jednotka asyrského krále.
Podzemní tunel
Další raritou stavby je podzemní tunel pro zásobování vodou. To opravdu nebylo jen tak, pevnost stála na kopci, zatímco pramen někde opodál. Hrozilo nebezpečí, že by pevnost od něj mohla být při obležení snadno odříznuta.
Vyřešili to opravdu chytře. Vyhloubili hluboký podzemní tunel, do kterého se sestupovalo 25 metrů hlubokou šachtou a dále se pokračovalo 80 metrů horizontálně až ke zmíněnému prameni. Kolem ale postavili silnou zamaskovanou zeď. Nikoho by ani ve snu nenapadlo, že právě tady se nachází životně důležitá věc – voda.
Komplex svým opevněním a vodními systémy vydává jedinečné svědectví o schopnostech a umu našich předků. Katastrofální dopad na město Megido měla v roce 609 př. n. l. bitva mezi Egyptem a judským králem Jóšijášem, který v ní zahynul.
Ze správního města oblasti se stala ubohá vesnice, která již nikdy nedosáhla původní slávy. Přesto dodnes patří k zázrakům lidské civilizace, kterým je třeba se obdivovat a klanět.
Megido v zajímavostech1. V roce 1918 tu britsko-egyptská armáda pod velením Edmunda Allenbyho svedla rozhodující bitvu a porazila Turecko. 2. V roce 1964 se tu uskutečnila úplně první papežská návštěva ve Svaté zemi. Setkal se tu papež Pavel VI. s izraelským prezidentem Zalmanem Šazarem. 3. Přímo pod Megidem dodnes vede silnice, která zhruba kopíruje trasu starobylé cesty. 4. V těsné blízkosti Megida se dnes nachází věznice, kde jsou Arabové obžalovaní z terorismu. |
