Terst se rozprostírá na nejzazším severu Jadranu, na hranici se Slovinskem. Právě tudy nepřetržitě proudily tuny všemožného zboží. A zde odvážně započala či naopak neslavně skončila mnohá dobrodružství. Oč je rozloha blízkých pláží menší než v oblastech věhlasných riviér, o to zajímavější jsou ostatní krásy tohoto starobylého přístavního města.
Slavná křižovatka na okraji Středomoří
Pro někdejší mocnářství byl Terst skutečně pupkem světa. Tady se navzájem ostře střetávala vznešená evropská honorace s beznadějně odepsanými nuzáky, ctihodní obchodníci s bezskrupulózními šejdíři či ostřílení mořští vlci s vyděšenými suchozemci, co poprvé bázlivě okusili slanou vodu. A rovněž naše milá střední Evropa s mediteránním jihem, drsným Balkánem i tajemnou Levantou.
Stačí se projít kolem živého kanálu Grande, jednoho ze symbolů pulsujícího města. Ačkoli ho uzavírá monumentální klasicistní průčelí katolického kostela svatého Antonína Paduánského, tak ihned vedle se leskne olověně šedá kopule honosného chrámu srbské pravoslavné církve. Kousek dál se zase ukrývá skromný kostelík ortodoxních Řeků. Dychtivě vstupuji dovnitř svatyně a jsem nesmírně překvapen: oproti jednoduchému zevnějšku přetéká potemnělý interiér chrámu bohatou výzdobou. Na krásně vyřezávaném ikonostasu se opravdu zlatem nešetřilo.
Přestože nyní Terst přísluší Itálii a ohromné plochy doků, mol i skladišť starého přístavu se dílem proměnily v brownfields, odkud jako memento ční k nebi zrezivělé rameno jeřábu, pestrý šmrnc tomuto přístavnímu městu zůstal. Terst se markantně odlišuje od zbytku Itálie. Podmanivý obraz města jednoznačně ovládá duch rakousko-uherské epochy. Zásadní tvář mu vtiskly luxusní novorenesanční paláce charakteristické pro dobu průmyslového rozvoje vídeňské monarchie. V tomto směru se nápadně podobá moravskému Brnu.
Stále kosmopolitní město
Už proto se zde našinec cítí téměř doma. Pouze středomořská nálada nasvědčuje, že jsme se ocitli v cizině. Ano, i Terst tají historické jádro s křivolakými uličkami a antickými pozůstatky. Nicméně staré fragmenty jsou nenásilně zatlačeny do pozadí.
Naprosto tady schází typický italský nepořádek podél cest. Arabský či africký živel je zde oproti jiným centrům země zastoupen jen velmi podružně. Zato jižní Slované považují Terst takřka za svůj vlastní. Koneckonců na sklonku druhé světové války ho přechodně obsadila jugoslávská vojska. Ulicemi se běžně nese dialog v srbštině, z ponuré haly tamního autobusového nádraží co chvílí odjíždějí pravidelné spoje do Chorvatska a většina nápisů v Terstu a blízkém okolí je dvojjazyčná, jelikož všechny obce obklopené přilehlými horami obývají Slovinci.
Postávám na autobusové zastávce, jízdní řád vůbec neodpovídá informacím z internetu. Vstřícný penzista mi ochotně nabízí pomoc. Vzápětí se ptá, odkud jsem. „Moje babička pocházela z Prahy,“ překvapila mě jeho odpověď. „Vy, Češi, a my, slovinští Primorci, máme podobné jazyky, tudíž si dobře rozumíme.“
Když jsem po návratu z cesty líčil dojmy bosenskému kamarádovi, tak okamžitě zbystřil. „Terst je legenda, za Tita jsme do něj hromadně jezdili nakupovat. Hlavně rifle a kávu.“ Exotická komodita učinila z Terstu vyhlášený pojem. Káva se zpracovává na východních periferiích, odtamtud se z blízkých pražíren vzduchem nese omamná vůně čerstvě zpracovaných zrnek.
Okouzlující Duino a romantické Miramare
Hořká klasika z Terstu
|
Magický, rušný, duchovní i zhýralý Terst silně přitahoval rozervané duše umělců. V terstských uličkách například kuli pikle hrdinové Verneova Matyáše Sandorfa.
I jiní velikáni světového kalibru jsou bytostně spjati s Terstem. Náš geniální krajan Josef Ressel tady poprvé demonstroval svůj přelomový vynález – lodní šroub.
Pražský rodák německého původu Rainer Maria Rilke zase pobýval v úchvatném zámku, který se tyčí vysoko nad mořskou hladinou u městečka Duina. Krásnou stavbu tehdy vlastnila Rilkeho ctitelka kněžna Marie Thurn Taxis-Hohenlohe. Literárním pomníkem jeho zdejšího pobytu je sbírka Elegie z Duina. Dnes si řada turistů dopřává výšlap romantickou trasou Rilkeho stezky, vytyčené podél skalnatého pobřeží.
Mnohem blíž Terstu se bělá další skvostná památka, komplex zámečku Miramare, chytře posazený do rozhraní azurového moře a sytě zeleného parku. Od časných ranních hodin u něj vládne davové šílenství, což trochu znehodnocuje důstojnost tohoto proslulého objektu. O stavbu Miramare se zasloužil arcivévoda Maxmilián Habsburský. Ten nakonec skončil na popravišti ve vzdáleném Mexiku, kde prožil jepičí dráhu mexického císaře.
Utajená rybářská kolonie i zkamenělý dinosaurus
Nadešla neděle a dusný pařák s bouřkovými mraky jasně signalizoval, že túry po blízkých kopcích bude raději lepší odložit. Mrkl jsem do mapy a rázem mě zaujala obec Villagio del Pescatore. Vesnice rybářů, která byla zbudována v padesátých letech minulého století. Primárně ji osídlili italští vystěhovalci z jugoslávské Istrie.
Může se hoditJak se tam dostat Internet |
Villagio del Pescatore se rozprostírá v sousedství ústí řeky Timavo. Tamní kolonii unifikovaných domků vévodí rázovité přístaviště se zakotvenými rybářskými bárkami. Hlavním magnet vesnice tvoří stylové restaurace, v nedělním odpoledni beznadějně obleženými místními. Jako by si půlka Terstu vyrazila užít darů moře servírovaných za velmi příznivé ceny.
Bývalý rybárenský objekt slouží jako infocentrum s mimořádně povedenou výstavou věnovanou rybolovu i krušným chvílím obou světových válek. Okamžitě se mě ujal bodrý průvodce a následně nasměroval moje kroky k unikátní paleontologické lokalitě, známé především díky nálezu největšího pozůstatku dinosaura na území Itálie. Oproti jiným druhohorním velikánům sice působí dojmem absolutního drobečka, ovšem návštěvníci tu zároveň mohou obdivovat obří kostru jeho většího příbuzného objevenou ve Spojených státech.
Naleziště leží jen pár minut cesty od zajímavé Tereziny jeskyně, jejíž podzemní prostory několikrát poskytly útočiště vojákům. Proto jí takřka schází krápníková výzdoba.
A koho dynamičnost Terstu unaví, ten ať si zajede do Muggie, pitoreskního městečka ukrytého za jihovýchodními periferiemi. Odtud stále silně září dědictví benátské republiky plné půvabných historických zákoutí.
Nenechte si ujít
|