Malebné italské údolí vám poodhalí těžký osud německé menšiny

Člověk nemusí jezdit až na druhý konec světa, aby poznal zajímavá etnika. Jedno z nich žije v severoitalské provincii Trentino v údolí Valle dei Mòcheni pod pohořím Lagorai.
Údolí Valle dei Mòcheni je plné smrků a modřínů.

Údolí Valle dei Mòcheni je plné smrků a modřínů. | foto: Fototeca Trentino Sviluppo S.p.A. Christian Kerber

Jen dvaadvacet kilometrů od Trenta leží území plné modřínů, smrků a horských bystřin. V patnáctém a šestnáctém století je osídlili Mòchenové, a vytvořili tak jeden z nejjižnějších německých jazykových ostrovů. Národnostní menšina přišla do Itálie z Bavorska a muži se tu uplatnili zejména jako horníci, v místních dolech kutali měď, stříbro a křemen. Noví obyvatelé mluvili zvláštním německým dialektem podobným bavorštině, který se v údolí používá dodnes.

Mòchenové se v Trentinu usadili a postupem času vyměnili havířské kladivo za pluh. Pěstovali obilí, kukuřici, brambory a chovali domácí zvířata. Od osmnáctého století se pak v zimě stávali obchodními cestujícími. Měli speciální pas pro rakouské císařství a zboží nosili na zádech ve zvláštní dřevěné skříni zvané kraks. Prodávali hlavně látky, potřeby na šití, vyšívání a náboženské obrázky malované na skle, přičemž materiál si na svá díla obstarávali také v jižních Čechách. Za obchodem putovali hlavně na sever, východ a někdy se dostávali až k hranicím Osmanské říše. Mòchenové žili také několik let na československém území ovládaném nacisty.

Údolí Valle dei Mòcheni je krásné a bez davů turistů.

V roce 1942 se pět set lidí přestěhovalo na základě dohody podepsané Hitlerem a Mussolinim na statky v Protektorátu Čechy a Morava. Mòchenové, stejně jako další německy mluvící obyvatelstvo v Trentinu, si mohli vybrat. Buď se stanou německými občany a přestěhují se na území třetí říše, nebo zůstanou v Itálii, začlení se do místní kultury a vzdají se uznání jazykové menšiny. Mòchenové strávili v protektorátu tři roky a většina z nich se po skončení druhé světové války vrátila zpět do Valle dei Mòcheni.

Na sýr se železnými zuby

V údolí o rozloze šedesáti čtyř kilometrů čtverečních se nachází čtyři obce – Fierozzo, Frassilongo, Palù del Fersina, Sant’Orsola Terme a spadá do něj i část Vignoly-Falesiny a Pergine Valsugany. Dnes tu žije přibližně tisícovka Mòchenů, přičemž aktivně mluví dialektem osm set lidí. Děti se učí jazyk mòcheno na základní škole, aby se zachoval i pro příští generace.

„Kulturu a jazyk Mòchenů chrání v rámci regionální a italské vlády zákon. Z těchto důvodů vznikl náš Bersntoler Kulturinstitut v Palú del Fèrsina, který pečuje o etnografické, kulturní a jazykové dědictví,“ říká Claudia Marchesoni. „Tiskneme knihy, noviny, časopisy pro děti a dospělé. V knihovně uchováváme hudební a ústní nahrávky, fotografie, diapozitivy a ve stálé expozici představujeme historii Mòchenů. Jejich život nikdy nebyl lehký, neměli moc peněz. Ale vždycky drželi při sobě a navzájem si pomáhali. Dnes je situace lepší. Mòchenové se živí zemědělstvím, sběrem drobného ovoce, jako jsou třeba maliny, ostružiny či borůvky, a pracují v turismu. Provozují restaurace a chaty pro ubytování,“ dodává kurátorka.

Instituce spravuje také statek Filzenhof ve Fierozzu. Dům pochází ze čtrnáctého století a společně s vnitřními prostory je velmi zachovalý. Díky tomu zde turisté mohou poznat tradiční způsob života Mòchenů v jednotlivých pokojích a v hospodářských budovách. Rodiny, jež v minulosti sídlily na Filzerhofu, měly k dispozici i zeleninovou zahradu, louky a více než dvacet hektarů pozemků.

Obyvatelé usedlosti vyráběli rovněž mléčné produkty, které skladovali v uzamykatelném malém domku zvaném kasèll. Když ho chtěli otevřít, strčili do otvoru dřevěný klíč se železnými zuby. Ten poté zapadl do zámku a nakonec otevřel závoru na vnitřní straně dveří. Poslední majitelé žili na statku až do roku 1967, neměli však žádné dědice a po jejich smrti zůstalo místo opuštěné.

Až po pětadvaceti letech koupil Filzenhof kulturní institut a nechal ho opravit. Angažoval místní řemeslníky, kteří měli zkušenosti s tradičními technikami, aby udrželi charakteristický ráz statku. Díky tomu se podařilo zachovat historickou architekturu včetně střechy s modřínovými šindeli.

Mòchenové pěstovali na polích žito, ječmen, oves, kukuřici a pšenici. Různé druhy obilovin vyžadovaly speciální mletí, a proto v údolí vzniklo mnoho mlýnů. Jeden z nich se zachoval v Rovedě, kde starou památku zakoupil a zrestauroval Bersntoler Kulturinstitut. Vodní mlýn napájí potok Rio Rigolor a uvádí do pohybu tři dřevěná kola. Mlýn je dodnes funkční, ale do chodu ho umí uvést jen několik lidí..

Vodoléčba s polentou

Při putování v nádherném údolí, kde rozhodně nejsou davy turistů, nesmím vynechat Poun Van Spitz. Pohádkově krásné místo leží čtrnáct kilometrů od Frassilonga. Ve výšce skoro tisíc pět set metrů nad mořem jsem obklopena jehličnany a horami, jejichž vrcholky pokrývá sněhová čepice. Louky zdobí dřevěné sochy a kousek ode mne zurčí potůček, který teče do malého jezírka přizpůsobeného pro Kneippovu terapii. Stačí si jen zout boty a chodit po oblázcích v osvěžující vodě. Dokonalou idylku pak doplňuje posezení v restauraci Baita Van Spitz. Budova připomíná horský srub a z kuchyně se linou slastné vůně.

„Vaříme typická jídla regionu podle tradičních receptur a ze surovin, pocházejících z našeho údolí či přímo z naší zahrady. Chceme, aby návštěvníci poznali historii Valle dei Mòcheni i prostřednictvím gastronomie,“ říká šéfkuchař a majitel podniku Marino Fruet.

Na jeho doporučení si dávám polentu s omáčkou ze šesti druhů mas, která se vařila v rajčatovém sosu více než osm hodin. Kukuřičná kaše je v Trentinu velmi oblíbená a připravuje se jako příloha ke guláši, ragú či k houbovým omáčkám. Často se také kombinuje se špekem a sýrem.

Polenta byla kdysi pokrmem chudých. Před mnoha lety ji znovu objevili špičkoví šéfkuchaři a zařadili ji na menu prvotřídních trentinských restaurací. Ale i tady na „konci světa“ chutná polenta s omáčkou znamenitě. Až tedy uslyšíte od Mòchenů slovo guatkemmen (vítejte), neváhejte, přisedněte a užijte si všechny chutě tohoto kouzelného údolí.

Může se hodit

Údolí Valle dei Mòcheni je přímo stvořené pro pěší túry. Krásná trasa (trvá přibližně dvě hodiny) vede z Palù del Fersina k ledovcovému jezeru Erdemolo, které leží v nadmořské výšce 1 994 metrů.

Údolí Valle dei Mòcheni můžete prozkoumat na elektrokole. Nejbližší půjčovny jsou v Pergine Valsugana - FerrariSport (Via Criveli) a Motor Shop Snc ( Localita’ Fratte, 15/A c/o Centro Commerciale Ponte Regio).

V Canezza – Pergine Valsugana začíná okružní 21 kilometrů dlouhá trasa pro horská kola. Během mírně obtížného výletu projedete vesničkami do Palù del Fersina a poté se podél bystřiny Fersina vrátíte zpět do výchozího místa.

Peníze při cestování vám ušetří turistická karta Trentino Guest Card. Umožní vám využívat mnoho služeb zdarma nebo se slevou (například vstupy do muzeí, památek, veřejná doprava). Kartu dostanete na recepcích hotelů, penzionů nebo v turistických informačních centrech.

Vstoupit do diskuse (5 příspěvků)

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Lyžařské Harakiri. Nejprudší svah Alp se jezdí po zadku či s cizími lyžemi v náručí

Nejstrmější sjezdovka v Rakousku se jmenuje Harakiri. Nachází se v Mayrhofenu v...

S trochou nadsázky se dá říct, že si tu sjezdovku užije jen každý třetí lyžař. Ten první nezvládne extrémní sklon a klouže se dolů po zadku, druhý kolegu zachraňuje a sbírá jeho poztrácený materiál....

Mluví se tu česky, ale Česko to není. Příběh zapomenuté vesnice v Rumunsku

Banát, historický region v Rumunsku, kde už více než 200 let žije česká...

V rumunských kopcích nad řekou Dunaj, daleko od hlavních cest, leží vesnice Svatá Helena s přibližně dvěma stovkami obyvatel, kteří na vás nepromluví jinak než česky. Obec založená v roce 1824 je...

Silnice svobody, migrace a amerického snu. Legendární Route 66 slaví sto let

Nejznámější silnice Ameriky - Route 66 slaví 100 let své existence. (11. ledna...

Letos je to přesně sto let od doby, kdy vznikla silnice Route 66 – jedna z prvních a také nejdelších cest, která spojuje východ a západ Spojených států. I dnes, kdy funguje už jen částečně, jde stále...

ZANIKLÉ TRATĚ: Zaměstnance LETu Kunovice vozily do práce zepelíny

Obě kunovické Singrovky 820.113 a M240.0012 pózují před Starým závodem, 12....

Jubilejní stý díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede na Slovácko. Podíváme se na podnikovou vlečku, která několik desítek let sloužila nejen nákladní, ale také osobní dopravě. Dráha tak vozila nejenom...

Hora, kterou nemáte vidět. Zapovězený Laojun je nejmystičtějším místem Číny

Dvoutisíciletá historie, posvátné místo taoismu a alespoň podle Číňanů ta...

Dvoutisíciletá historie, posvátné místo taoismu a alespoň podle Číňanů ta nejmystičtější hora na celé Zemi. Laojun, přezdívaná Slavná hora pod nebem, je místem, které většině zahraničních turistů...

Jak si užít vlastní apaluchu? Udělejte si jarní prázdniny v přírodě!

Ve spolupráci
Amenity Hotel & Resort Lipno

Naplánovat v zimně dovolenou od ubytování až po aktivity je pěkně tvrdý oříšek. Už jen skloubit představy mezi partnery je dost těžké, natož vyhovět bujné dětské fantazii. Kam jet v zimě na...

8. února 2026

Letadlem rovnou do obytňáku. Projeďte Španělsko dodávkou bez strastiplné cesty

Obliba cestování obytnými auty stále roste. Cestovatelé, kteří nemilují českou...

Obliba cestování obytnými auty stále roste. Cestovatelé, kteří nemilují českou zimu, si mohou pronajmout obytňák od českých firem nejen na jihu Španělska, ale také na Kanárských ostrovech. Jak se...

8. února 2026

Na co zírá mašinfíra: Z Čáslavi k bílým jelenům na úpatí Železných hor

Lokomotiva T478.1146 společnosti Retrolok ve stanici Třemošnice

Sto devadesátý druhý díl seriálu Na co zírá mašinfíra nás zavede na hranice Středočeského a Pardubického kraje. Vlakem společnosti Valenta Rail se vydáme na malebnou úvraťovou lokálku, která z...

8. února 2026

Děsivá krása polární záře. Nejdřív se rozsvítí nebe, pak zhasne naše civilizace

Unikátní polární záře byla k vidění i v České republice. (12. listopadu 2025)

Na konci ledna se na české obloze rozsvítila polární záře. Fascinující nebeský jev je běžný v severských krajích, ale u nás výjimečný – a právě proto vzbudil takovou pozornost. Fotografie planoucí...

7. února 2026  8:30

Hora, kterou nemáte vidět. Zapovězený Laojun je nejmystičtějším místem Číny

Dvoutisíciletá historie, posvátné místo taoismu a alespoň podle Číňanů ta...

Dvoutisíciletá historie, posvátné místo taoismu a alespoň podle Číňanů ta nejmystičtější hora na celé Zemi. Laojun, přezdívaná Slavná hora pod nebem, je místem, které většině zahraničních turistů...

7. února 2026

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme
Motorový vůz M152.0617 před výtopnou v Kořenově

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  6. 2. 21:48

Na běžky k sousedům. Vyzkoušeli jsme nejkrásnější tratě za hranicemi

Polská strana Krkonoš se soustředí především do oblasti Jakuszyce u Szklarske...

Vyrazit na běžky za hranice nemusí znamenat dlouhé cestování ani složité plánování. V těsném sousedství České republiky leží řada dobře udržovaných běžkařských oblastí, které nabízejí kvalitní tratě,...

6. února 2026  8:30

Horská atmosféra za Prahou. Vydejte se přes zimní brdské Baby i Babky

Na Malou Babku chodí výletníků méně. Přesto tam také najdou vrcholovou knihu.

Již více než jedno století jsou Brdy eldorádem pro trampy, tuláky a aktivní turisty, co obují pohorky bez ohledu na počasí. Ani my nezůstaneme pozadu. A bohatě si užijeme tamní přitažlivá místa,...

6. února 2026

Mluví se tu česky, ale Česko to není. Příběh zapomenuté vesnice v Rumunsku

Banát, historický region v Rumunsku, kde už více než 200 let žije česká...

V rumunských kopcích nad řekou Dunaj, daleko od hlavních cest, leží vesnice Svatá Helena s přibližně dvěma stovkami obyvatel, kteří na vás nepromluví jinak než česky. Obec založená v roce 1824 je...

5. února 2026  8:30

Za hodně peněz hodně muziky. Vyzkoušeli jsme první alpský uber ve Švýcarsku

Švýcarské středisko Laax v kantonu Graubünden se dlouhodobě profiluje jako...

V srdci švýcarských Alp leží horská městečka Laax a Flims – střediska, kde se sníh, sport a příroda propojují s moderní architekturou a udržitelným přístupem. Na víc než 220 kilometrech sjezdovek si...

5. února 2026

Šlikové prosluli tolarem z Jáchymova. Dnes z Jičíněvsi hlídají Prachovské skály

Nejstarší typ jáchymovských tolarů, vyráběných v režii rodu Šliků počátkem...

Patřili k nejbohatším rodům v Evropě a jejich jáchymovský tolar se stal etymologickým základem pro americký dolar. Pak ale přišly stavovské bouře, poprava na Staroměstském náměstí a kruté konfiskace....

4. února 2026  20:38

Hory neodpouštějí. Připravte se na lavinu a nemyslete, že vám nic nehrozí

Záchranáři zasahují v oblasti Pongau, kde lavina zasypala skialpinisty. (17....

Toužíme po adrenalinu, proto lyžujeme – na sjezdovkách i ve volném terénu. A také se chceme vrátit domů. Zdraví a živí, přestože hory nám pravidelně připomínají, že riziko k nim neoddělitelně patří....

4. února 2026  8:30
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.