Proslavit se a nalákat k sobě zahraniční turisty, to se dá zařídit různě. Chorvatské městečko ⁠Hum to nezkoušelo přes svou velkolepost. Vlastně to nezkoušelo vůbec nijak. Ten ohromující a lákavý dojem kolem něj vznikl až tím, že se stalo tím nejmenším městem na světě.

Autor: Profimedia.cz

Jako zábavná zmínka kolující na internetu anebo jako poznámka pod čarou v cestovním průvodci působí to prohlášení o „nejmenším městě světa“ jako docela okouzlující kuriozita. Co je malé, to je i milé, ne?

Autor: Andre, Schade, Creative Commons

Hum, coby mikrosídlo (v roce 2001 tu žilo sedmnáct lidí, dnes jich už je padesát), ovšem na tuto reputaci spíš samo doplácí. Získalo globální proslulost, ale moc si tím nepomohlo. Celé to navíc zavání nepřesnostmi. Raději to vezmeme postupně.

Autor: Sheeba Samuel, Creative Commons

O Humu se často říká a píše, že je v Guinnessově knize rekordů zapsán jako to Nejmenší město světa. Pravda to není. V tištěné verzi Guinnessovy knihy rekordů byste listovali marně. Hum v ní uveden není.

Autor: Schreckgespenst, Creative Commons

Proč? Guinnessova kniha rekordů kategorii pro nejmenší město podle rozlohy či počtu obyvatel vůbec v patrnosti nevede. Už proto, že definice toho, co je, nebo není město, se liší v každé zemi. A domyšleno do důsledků, za samostatné „město“ nepovažují Hum ani v Chorvatsku na Istrii.

Autor: de:Benutzer:Sebbelsandra, Creative Commons

Hum je vedený jako „naselje“, administrativní součást města Buzet, které leží čtrnáct kilometrů od něj. A pod Buzet administrativně spadá dalších pětapadesát kapesních obcí, rozesetých po vnitrozemí Istrie. Co do počtu obyvatel jsou některé i menší, než byl kdy Hum. Ale na tom asi úplně nesejde.

Autor: Profimedia.cz

Hum prostě není samostatné město, a tak si oficiální titul Nejmenšího města nemůže nárokovat. Že se o něm jako o nejmenším městě často píše? Je to už je jen mediální zkratka z hlubin internetu. Nepravda, která se přepisováním „stává pravdou“.

Autor: Profimedia.cz

Hum titul nejmenšího města přeci jen kdysi získal. Bylo to v květnu roku 1972, v rámci kulturní akce organizace Čakavski sabor. Jenže zábavný podnik recesistů, co před čtyřiapadesáti lety slavnostně předali obyvatelům Hum „klíče od nejmenšího města“, není totožný se zápisem do Guinnessovky.

Autor: Profimedia.cz

Legenda o tom nejmenším městě světa si nicméně žila dál svým vlastním životem. A zprvu se ani nezdálo, že by to místním nějak vadilo. Istrie vábí cestovní ruch především svým pobřežím, takže každá příležitost nalákat pár turistů do vnitrozemí se počítala.

Autor: Profimedia.cz

Nedá se říct, že by Hum nebyl hezký. Opravdu má své nesporné kouzlo. Sídlo bylo založeno v 11. století, kdy zde na základech raně křesťanského osídlení vznikly první kamenné domy a obranná tvrz. Kamenné domy i hradby tu stojí dodnes.

Autor: Profimedia.cz

Vůbec první písemná zmínka o něm pochází z roku 1102, kdy se o něm píše na darovací listině markraběte Ulricha II. jako o Cholmu či Hulmu. Ten název je mimochodem odvozený od italského slůvka „Colmo“. A značí něco, čeho je „plno až po samý vršek“.

Autor: Profimedia.cz

Kulturní význam Humu – a několika desítek osad v okolí – spočíval především v tom, že se zde udržovalo centrum tradičního písemnictví. Starou hlaholicí se tu psalo ještě na konci 19. století. Dodnes zasedá oblastní rada hlaholského výboru, která uchovává slovanské písmo při životě.

Autor: Edelmauswaldgeist, Creative Commons

Co je tu k vidění? Tím největším lákadlem Humu je jeho zachovalý středověký ráz a nedávno rekonstruované městské hradby – dlouhé asi sto metrů – které ve dvou ulicích svírají dvě až tři řady domů. A pak samozřejmě místní kulturní památky spojené s hlaholicí.

Autor: Herr Mlinka, Creative Commons

Celé sídlo vypadá jako malý středověký skanzen pod širým nebem, který projdete pěšky za necelou hodinu: brána z 11. století, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, hřbitůvek a románský kostelík sv. Jeronýma, fresky na vnitřních fasádách domů. A Alej hlaholice, soch vedoucích odtud do obce Roč.

Autor: Maesi64, Creative Commons

Hum odráží historii regionu, kterému kdysi vládla Benátská republika i rakouské císařství. Pamatují tu na chorvatské národní obrození, které zdůrazňovalo tradici hlaholismu, italskou okupaci po první světové válce i nezávislost na Jugoslávii. Není toho zrovna málo.

Autor: Maesi64, Creative Commons

Reputaci Nejmenšího města světa dlouho považovali obyvatelé Humu jen za takové zábavné popíchnutí od přespolních vesnic. Jenže když ten slavný titul „ožil“ na internetu a sociálních sítích, začali sem jezdit turisté z celého světa. Lační senzace kuriózního rekordu, byť v Guinnessově knize zapsaný není.

Autor: Profimedia.cz

V průběhu hlavní letní sezony sem nyní zavítá okolo 30 000 až 40 000 turistů, přičemž drtivá většina z nich jsou jednodenní výletníci z pobřežních letovisek na ⁠Istrii. Na stálé obyvatele, kterých je podle posledního sčítání kolem padesáti, má tento boom cestovního ruchu zničující dopad.

Autor: Profimedia.cz

Byli zvyklí na svůj klid, který k obci ztracené ve vnitrozemí patřil. Nečinilo jim dřív problémy výletníky, kteří sem náhodou zabloudili, pozvat na sklenku biska – tradiční istrijské pálenky ovoněné jmelím. Ale teď? Přes davy turistů se sami starousedlíci nevidí ani neslyší.

Autor: Profimedia.cz

Ulice miniaturního Humu jsou přeplněné výletníky. Nedá se už ani zajít do kostela. Na prodeji suvenýrů a občerstvení se tu sice dá v sezoně trhnout balík, ale k žití jako dřív to už prostě není. Z věčně opakovaných otázek, jak se jim tu bydlí, je už dávno rozbolela hlava.

Autor: Profimedia.cz

Titul Nejmenšího města světa, o který místní nikdy neusilovali, se zkrátka obrátil proti nim. A lapil je do pasti, ze které není úniku. Těžko mohou změnit nepravdu, kterou o nich tvrdí na internetu. Hum není město a není ani zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Jen se to o nich říká.

Autor: Profimedia.cz

Turisté se tu navíc často chovají dost neurvale. Těch přibližně 3 500 metrů čtverečních zastavěného jádra sídla se totiž snaží využít bezezbytku, jako kdyby byli v zábavním parku. Není tu prostor pro takové množství návštěvníků. A i když toho Hum nemá málo co ukázat, není toho dost, aby to stačilo davům.

Autor: Profimedia.cz

Hum nikdy nebyl nejmenším městem světa. Jenže se jím stal v očích milionů turistů. A právě v tom je problém: ta uměle vytvořená reputace, která ho proslavila ve světě, ho teď připravuje o to, co na něm bylo nejcennější – klid a pohodu istrijského vnitrozemí, kvůli které stálo za to ho vůbec navštěvovat.

Autor: Profimedia.cz

V pasti vlastního rekordu. Údajně nejmenší město světa není pro každého