V čele nynější výpravy je přímý Leifův potomek Gunnar Eggertsson, který také sám loď nazvanou Islendingur (Islanďan) postavil podle archeologických nálezů. "Dnešek je pro Island velký den, protože na něj připadají oslavy 1000. výročí islandského objevení nového světadílu," prohlásil islandský ministr dopravy Sturla Bödvardsson. Staré vikingské ságy vyprávějí, že Leif objevil zemi, kterou nazval Vinland, právě před tisíci lety. A také upřesňují, že jeho dobrodružná plavba začala právě v tomto malém přístavu Budaldalur, který se nacházel nedaleko statku jeho otce. Budaldalur leží asi 150 kilometrů severně od metropole Reykjavíku. S osmičlennou posádkou tvořenou sedmi muži a jednou ženou se
přišlo rozloučit asi šest stovek Islanďanů, oblečených vesměs v dobových vikingských oděvech. Zhruba v polovině července má plavidlo dorazit do někdejšího vikingského osídlení v Grónsku. Z Grónska zamíří do místa L'Anse aux Meadows v kanadské
provincii Newfoundland, kde má zakotvit koncem července. Tam byla podle zjištění norských archeologů první vikingská osada na severoamerickém kontinentu. Pak bude plavba pokračovat dolů podél východoamerického pobřeží přes přístavy Halifax, Boston a Newport do New Yorku, kde je Islendingur očekáván na přelomu září a října. Novodobí Vikingové celkem urazí 4160 kilometrů, a to za pomoci motorů. Plavidlo vyrobené z dubových a borových fošen je dlouhé 22,5 metru, široké 5,3 metru a váží 80 tun. V Leifově době poháněla takové lodě plachta a především 32 veslařů; osádka ale mívala zhruba dvojnásobek, tedy asi 70 mužů.
 Zasněžené svahy nedaleko hlavního islandského města Reykjavík. |
 Přesná kopie vikingského plavidla z devátého století vyplouvá vstříc břehům Ameriky. |
