Dursey Island je jakýmsi pokračováním poloostrova Beara. Vypadá to, jakoby špička Beary nemohla už s pevninou vydržet a odtrhla se. "Neutekla" však daleko.
Dursey dělí od Beary asi 250 m široký průliv. I to je dost na to, aby se život obyvatel ostrova izoloval, uzavřel a nakonec v podstatě zanikl. Zatímco v roce 1841 žilo na Dursey 360 obyvatel, dnes tu žije posledních pět 'mohykánů' a jedna rodina se sem vracívá na léto.
Kam se poděli všichni někdejší ostrované a jejich potomci? Zemřeli hladem a bídou nebo odešli, aby tak neskončili. Neradostná představa, že? Jenže taková je realita dějin Irska včetně ostrůvků jako je Dursey.
Vylidnění Smaragdového ostrova
V polovině 19. století byl totiž Smaragdový ostrov, jak se Irsku přezdívá, stižen katastrofickým hladomorem. Neurodily se brambory a statisíce lidí umíraly. Další statisíce zároveň emigrovaly do zámoří, ve snaze hladové smrti uniknout. Nemálo zbědovaných utečenců však do Nového světa už nedojelo. Pro jejich vysílený organismus byla dlouhá plavba přes oceán příliš náročná.
V té době se irská populace ztenčila z původních 8 na 5 milionů duší. Jenže pomalá, většinou ekonomicky motivovaná emigrace z Irska pokračovala až do 60. let 20. století. Teprve hospodářský růst posledních desetiletí láká naopak nové přistěhovalce do Irska. Dnes na Smaragdovém ostrově žije asi 5,5 milionů obyvatel.
Idylický ostrov Dursey
* VÍCE UKLIDŇUJÍCÍCH FOTEK Z OSTROVA DURSEY SI PROHLÉDNĚTE ZDE
Na ostrov lanovkou
Dursey Island mě překvapil hned, jak jsem ho uviděl. Ono na ostrovy se jezdívá lodí, na ty pevnině blízké někdy vede most, a těžko na tom může být cosi překvapivého. Jenže právě nic z toho na Dursey nemají. Tady se cestuje přes vodu normální kabinkovou lanovkou!
Tedy, tak úplně normální zase není. Už jen proto, že nevede na žádnou horu, ale přes moře. Navíc je to dokonce jediná lanovka v Irsku a funguje tu už od 60. let minulého století. A podle toho také vypadá.
Nad průlivem se mezi dvěma břehy sune sem a tam jediná dřevěná kabina, připomínající modrou vyhlídkovou kůlnu. Ta je rafinovaně zavěšena na dvou rovnoběžných, asi metr vzdálených lanech. To zajišťuje poměrně slušnou stabilitu kabinky i přes neustálý vítr, který v průlivu fičí. I tak se ta kůlnička houpe až až. Její stěny vydávají při jízdě všelijaké steny, kňourají a prohání se jimi meluzína.
Aby si toho pasažéři dost užili, jízda se neobyčejně vleče. Cesta na ostrov přes oněch 250m trvá neuvěřitelných 15 minut! Aspoň jsem si stihl přeříkat modlitbu za šťastnou jízdu, která je v kabině vyvěšena.
Malá modrá kabinka z 60.let nebudí při nástupu nijak velkou důvěru,
jezdí však pomalu a jistě
Snová idyla
Na ostrově Dursey jsem se ocitl v království ovcí. Ty jediné sem nemusí jezdit lanovkou. Podle potřeby pro ně přijíždí trajekt. Kousek od přístavu, tedy přesněji – od lanovky, obdivuji starý hřbitov s ruinami kapličky. Zvláštní místo. Ostatně ruiny opuštěných stavení mě provázejí po celou cestu přes ostrov. Ten je dlouhý asi 7 km a tak se vydávám až na jeho špičku mířící do oceánu. To bude opravdový "konec světa". Nejjihozápadnější místo Irska.
Už výhledy z cesty jsou fantastické. Celé pobřeží Dursey lemují divoké útesy, na jejichž úpatí se vaří mořská voda zpěněná příbojem. Dávné pastviny dělí klasické zídky. Ty tady jsou ovšem stavěny z kamenů prokládaných travnatými drny, takže celá zídka srůstá v jeden velmi pevný monolit.
Ruiny opuštěných domků nad mořem jsou četnou "dekorací" ostrova Dursey
S blížící se špicí ostrova – Dursey Head – sílí vítr a mění se spíše na vichr. Ještě že tu jsou všude ty ovce. Přece jen oživují tenhle jinak pustý a divoký, opuštěný kout a já si nepřipadám tak sám. Poslední kopeček před koncem ostrova je oddělen podivnou zídkou. Z trávy se tu ježí špičaté kameny porostlé mechem a lišejníkem. Jsou srostlé se zemí ostrova tak, jakoby tu trčely už od nepaměti. Vyznačují hranici. Poslední hranici, kterou lze v této části Evropy překročit. Dál už se prostírá jen oceán. Když tuto hranici překračuji, cítím zvláštní mrazení a není to tím studeným vichrem.
Ještě pár metrů a stanu na místě, odkud by můj další krok skončil v hlubinách rozbouřeného moře. Přede mnou leží Atlantik a kousek od břehu tři malé ostrůvky. Jmenují se Býk, Kráva a Tele. Na jednom z nich ční zbytky věže majáku. Již opuštěného a nepotřebného...
Panorama ostrova s nejvzdálenější vesničkou a majákem
na vrcholku kopce
Na dosah ode mne se z moře vzpínají útesy připomínající napnuté plachty zkamenělé fregaty. Vzdorně se staví všem vichrům a neustoupí ani o píď. Za to já mám se svou stabilitou ve větru co dělat. Ale vichr a bouřlivé moře na konec světa patří a já si užívám pocitu cestovatelské radosti z místa, na které jsem se trmácel přes půl Evropy.
Když jsem se vrátil k poslednímu obydlenému stavení ostrova, popovídal jsem si s jeho obyvatelem. Ten starousedlík byl kliďas. Na mé básnění o unikátně nádherné scenérii na Dursey Head jen lakonicky pravil: "Opravdu? A mě to ani nepřijde. My to tu máme pořád."
Ruiny opuštěných domků nad mořem jsou četnou "dekorací" ostrova Dursey
|
JAK SE DOSTAT DO IRSKA Autem je nejběžnější asi cesta přes Anglii. Tedy nejprve trajektem či Eurotunelem do některého z měst jižní Anglie a dále do Irska z jednoho z přístavů na západním pobřeží Walesu či severní Anglie. Existují však i přímé trajekty z Francie do Irska - více ZDE Info o trajektech mezi Evropou, Británií a Irskem najdete na stránkách jednotlivých lodních společností: (anglicky) ZAJÍMAVOST |
|
POZVÁNKA |
Může se hodit
 Přes průliv mezi koncem poloostrova Beara a ostrovem Dursey jezdí kabinková lanovka |
 Malá modrá kabinka z 60.let nebudí při nástupu nijak velkou důvěru, jezdí však pomalu a jistě |
 Zídky mezi pastvinami ostrova Dursey jsou proloženy drny trávy, takže srostou do pevného celku a navíc pak chutnají i ovcím |
 Cesta přes ostrov prochází mnoha opuštěnými farmami. Na snímku je jedna z posledních dvou obydlených |
 Irský ostrov Dursey: zdejší farmář chová kromě ovcí i koně |
 Ruiny opuštěných domků nad mořem jsou četnou "dekorací" ostrova Dursey |
 Panorama ostrova s nejvzdálenější vesničkou a majákem na vrcholku kopce |
 Ovce se pasou úplně všude, až na nejzazší výběžek ostrova – Dursey Head, za nímž se objevuje malý ostrůvek s ruinami majáku |
 Řada prazvláštních letitých kamenů odděluje jako hranice Dursey Head od zbytku ostrova |
 Obří skalní bloky útesů na Dursey Head připomínají napnuté lodní plachty |
 Ruiny opuštěných domků nad mořem jsou četnou "dekorací" ostrova Dursey |
