náhledy
Ročně se tu vytěží 33 milionů tun uhlí. Dalších 37 milionů tun každoročně shoří.
Autor: Getty Images
Éru prosperity a ekonomické nezávislosti zažila Jharia jen krátce. Zprávy o prvních důlních požárech jsou z roku 1916.
Autor: Profimedia.cz
Pod zemí by tu mělo ležet prý až 20 miliard tun uhlí.
Autor: Profimedia.cz
Koncentrace hrubých prachových částic, označovaných jako PM 10, tu průměrně dosahuje 293 mikrogramů na metr krychlový.
Autor: IAP, Creative Commons
V otevřené jámě povrchového dolu se vede zápas s časem. Je třeba vytěžit uhlí dřív, než shoří.
Autor: TripodStories- AB, Creative Commons
V noci se dýmem zahalená Jharia rozzáří do ruda.
Autor: Getty Images
Kluci si hrají nad důlní jámou. Jiný prostor ke hrám než výsypky a svahy hlušiny tu totiž nemají.
Autor: Getty Images
Obživu v podobě přebírání uhlí tu nachází i ženy a děti.
Autor: Profimedia.cz
Uhlí z Jharia možná dává obživu, ale okrádá o budoucnost.
Autor: Profimedia.cz
Uhlí tu znamená život i smrt. I pro děti.
Autor: Profimedia.cz
Rodinná momentka z vesnice, která hoří.
Autor: Profimedia.cz
Vesnici Basticola, sousedící s Jhariou, už lidé opustili. Domy tu mizely v ohnivých kráterech.
Autor: Profimedia.cz
Pracovat v okolí dolů znamená vytrhnout se z bídy a dosáhnout na průměrný indický plat.
Autor: Profimedia.cz
Indické metropole se čistým ovzduším pyšnit nemohou. Město Jharia je ovšem extrémem i na tamní poměry.
Autor: Profimedia.cz
Černá oblaka plná štiplavého kouře patří ke všední realitě celého údolí řeky Damodar.
Autor: Getty Images
Uhlí je zdrojem zdejší prosperity, ale také zhoubou.
Autor: Getty Images