zavřít
1 / 29
náhledy
Na východě uzavírá mapu Chorvatska město Ilok, jehož siluetu zdobí nepřehlédnutelná linie zubatých hradeb. Díky nim si zasloužil atraktivní označení „Dubrovník východu“ či „Dubrovník na Dunaji“. Na rozdíl od slavnějšího vzoru ho zatím nebrázdí špalíry turistů.
Autor: Profimedia.cz
Ilok je součástí regionu Srijem (srbsky Srem). O něj se Chorvatsko dělí právě se svým srbským sousedem.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Toto sídlo vždy stálo na křižovatce kultur. Ať již v hluboké minulosti nebo také dnes. A aktivní cestovatele rozhodně okouzlí.
Autor: Pavel Dudek / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Díky dominantní poloze na návrší ostrohu sprašové terasy nad Dunajem a vysokým hradbám, za nimiž se uvnitř ještě rozprostírala pevnost, patřil Ilok mezi strategicky exponovaná místa.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Středověké pevnosti předcházel římský vojenský tábor Cuccium. Z něj ale bohužel nic nespatříme. Zato pozdější období přinesou pestrou paletu pamětihodností.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V Iloku se dochoval největší historický obranný systém vnitrozemského Chorvatska. To on zapříčil srovnání s Dubrovníkem.
Autor: Profimedia.cz
Během středověku pak ilockou citadelu přirovnávali k pražským Hradčanům i hradnímu vrchu v uherském Budíně a nynější Budapešti.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nynější hradby pocházejí zhruba z půle 15. století, kdy tady sídlil mocný šlechtic Mikuláš z Iloku, jenž od Matyáše Korvína obdržel titul „exilového“ krále Bosny.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Takřka dvě staletí na zdejší citadele vlál turecký prapor s islámským půlměsícem. A toto období rovněž zanechalo ve tváři města své stopy. Na území Chorvatska se osmanských památek dochovalo málo. Ilok je však výjimkou. Ihned u začátku hradeb se krčí někdejší turecké lázně – „hamam“. Ty sem vnesly kouzlo Orientu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Zvenčí však dominuje standardní tvář střední Evropy, která doprovází starobylá sídla na rozsáhlém území od naší moravské Strážnice až po srbský Nový Sad či rumunský Temešvár.
Autor: Profimedia.cz
Nedaleko od lázní se pak tyčí elegantní altánek s oblouky typickými pro orientální architekturu. Jedná se pozůstatek mauzolea, která muslimové stavěli nad hroby významných osobností. Často se jednalo duchovní vůdce dervišských komunit.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na rozdíl od Dubrovníku ilockým hradbám udává tón křiklavá červeň pálených cihel. Místy se však u jejich paty objeví starší kamenné základy.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Bohužel prstenec zdejšího městského opevnění se nedochoval kompletní, jako je tomu v Dubrovníku i francouzském Carcassone. A na západním okraji historického jádra ustoupil přístupové komunikaci i okolní zástavbě.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Loni skončila kompletní rekonstrukce hradeb a kovové schody naznačují, že občas bývají přístupné. My jsme Ilok navštívili na Velikonoční pondělí. A to bylo zavřeno.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V nejzazším cípu ostroh s citadelou zakončuje monumentální farní kostel. Patronem chrámu je svatý Jan Kapistrán, který v Iloku roku 1453 zemřel. Příčinou jeho smrti byla morová nákaza a celkové vyčerpání po bitvě u Bělehradu, kde vojsko pod vedením Jana Hunyadiho porazilo Turky. Té se světec osobně účastnil.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
U nás se Jan Kapistrán považuje za hodně kontroverzní postavu, neboť po husitských válkách si umínil, že „české kacíře“ opět vrátí do náruče katolické církve. A vcelku úspěšně tu uplatnil „taktiku nepřítele“, protože po vzoru prvních husitů extaticky kázal pod širým nebem. Přitom tvrdě kritizoval rozmařilost církve.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Architektuře kostela vládne novogotický sloh. Avšak sousední budovy fary a františkánského kláštera ukrývají středověké jádro z doby před tureckou okupací.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Po bouřlivém osvobození od Turků věnoval císař Leopold Ilok papeži Inocenci XI. za jeho finanční pomoc ve válce proti Osmanské říši.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Papež pocházel z lombardského šlechtického rodu Odescalchi. Papežovi příbuzní se následně zasloužili o nový rozkvět Iloku. A erb rodu Odescalchi zdobí městský park.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Dřívější pevnost vystřídala zámecká rezidence. Tu si knížata Odescalchi zbudovala na přelomu baroka a klasicismu. Dnes interiéry zámku slouží regionálnímu muzeu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Přímořský Dubrovník omývají modravé vody slaného Jadranu. Ten v Iloku nahradil kalný tok mohutného Dunaje. A i na něm vládne čilý plavební ruch, který sem přinesl atmosféru dálek.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Od terasy u kostela se pak odhalí krásné panorama široké řeky s ostrovy a slepými rameny. Naproti pak matně září zástavba města Bačka Palanka.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Bačka Palanka leží v sousedním Srbsku. I uvnitř Iloku se katolický živel prolíná s pravoslavným. Zároveň zhruba 14 procent obyvatel města tvoří Slováci. Proto tam najdeme Štúrovu i Štefánikovu ulici.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Aristokratičtí Italové vysadili u Iloku rozsáhlé vinohrady. Kromě obdivovatelů památek se sem zákonitě stahují též milovníci dobrého vína. Epicentrem turismu jsou vyhlášené gigantické sklepy „Iločki podrumi“, jejichž dějiny se píší od roku 1450.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nad viničními tratěmi, kde dozrávají nejkvalitnější hrozny, knížata Odescalchi vystavěla malebný letohrádek Principovac. Ten nyní nabízí stylové posezení u sklenice lokálního vína.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Letohrádek již leží na svazích severozápadního okraje panonského pohoří Fruška Gora, jehož hlavní část náleží Srbsku. A tam se ukrývá více než desítka starobylých ortodoxních monastýrů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Z vyhlídky u letohrádku i přilehlých pahorků se otevře hezký pohled na okolní obdělávanou kultivovanou krajinu, které dominují řádky vinic. A roztroušené aleje i ostrůvky s lesíky jí dodaly lehce toskánský šmrnc.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Vinařská tradice tady sahá až do období antiky, kdy se region Srijem stal důležitým střediskem Římské říše. Spektrum odrůd odpovídá klasice Panonie, takže se hodně podobá jižní Moravě. Například v roce 1953 se tramín z Iloku podával u příležitosti korunovace britské královny Alžběty II.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Z mnoha vesnic v okolí Iloku stále nezmizely stopy následků divokých devadesátých let. Ilok se do Chorvatska opětovně plně integroval až roku 1998. Ale byť se zde žije skromněji, tak cestovní ruch se zvolna rozvíjí. Tudíž ve vesnici Mohovo cestovatele u silnice přivítá mamut, který upozorňuje na tamní paleontologické naleziště.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
