Jako nejteplejší období se uvádí červenec a srpen a jako nejslunečnější jsou označovány měsíce květen a červen. Déšť je ale, kvůli častému a velmi silnému větrnému počasí, nevyzpytatelný. My sami jsme v červenci několikrát zažili prudký vítr se silnými přeháňkami, kdy jsme během chvilky promokli na kost.
Irský ostrov se dělí na Irskou republiku a Severní Irsko (to je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska). Severní Irsko užívá podle Velké Británie jako měnu libry a míry uvádí v mílích, stopách a palcích, zatímco v Irsku se setkáte s mírami, na které jste zvyklí, a oficiální měnou je euro.
Naším plánem bylo za 14 dní procestovat celý ostrov, tedy i Severní Irsko. Dopravili jsme se letecky do Dublinu a první noci přespali u známých Čechů, kteří tady žijí a pracují. První výlety jsme proto podnikali v Dublinu a okolí.
Irsko a Guinness patří k sobě
Zastavení v Dublinu
Hlavní město Irska je pověstné hlavně uličkami plnými barů s pivem, whiskey a všudypřítomnou živou hudbou. Za zmínku stojí hlavně oblast Temple Bar, která by se dala přirovnat k ostravské Stodolní ulici, s tím rozdílem, že uličky a bary tu žijí i přes den. Je to místo, kde měli svá první hudební vystoupení i slavní U2.
Kromě těchto míst jsme navštívili i místní pivovar Guinness, jehož pivo je známé i u nás. Kdo ovšem čeká klasickou exkurzi po pivovaru, může být zklamaný. Prohlídka spočívá převážně v systému projekcí výrobních postupů a technologií ve stylově připravených sálech. Pivo samo o sobě nám ale po dobu pobytu velmi zachutnalo.
Dublin Temple Bar
Dublinské double deckery
Drsná romantika severozápadu
Další dny jsme se vydali autem na severozápad Irska do Donegalu a západně za město na poloostrov, který byl první ukázkou toho pravého Irska. Útesy, majáky, rozbouřené moře a neustálý vítr - to je pro pobřeží Irska charakteristické.
Severozápadní oblast je navíc nejméně dotčená civilizací a při cestování nemusíte dlouhou dobu nikoho potkat, i když poloostrov není příliš rozlehlý. Pro místní krajinu jsou typická především rozsáhlá rašeliniště.
Maják v Donegalu
Donegalské útesy
Je potřeba počítat i s tím, že některé úseky dálnic a obchvatů jsou v Irsku zpoplatněné, a tak si připravte drobné mince na samoobslužné výjezdy. Zpoplatněný je i obchvat M50 v Dublinu, a i když nemá na výjezdech žádné kontroly, je potřeba za užití zaplatit vždy paušální poplatek na čerpacích stanicích, nejpozději do následujícího dne, jinak naskakuje penále.
Donegalské útesy
Do Severního Irska za 8. divem světa
Trim je městečko, které je známé především díky zřícenině stejnojmenného hradu, na kterém se v 90. letech točily scény pro film Statečné srdce s Melem Gibsonem. Stojí za to navštívit i některá pohřebiště, ale i současné hřbitovy, kde si můžete prohlédnout pro Irsko typické velké zdobené kamenné keltské kříže.
Z Dublinu jsme i na jeden den vyrazili do Severního Irska, především kvůli tzv. neoficiálnímu "osmému divu světa" Giant’s Causeway – tzv. Obrovy schody. Tvoří ho vyvřelé horniny a čedič v několika vrstvách. Vědci odhadují, že chodník vznikl v období třetihor, před 62 až 65 miliony lety.
Výhled z hradu Trim
Giant’s Causeway – Obrovy schody
Zastavili jsme se i v městečku Bushmills, kde sídlí stejnojmenná palírna whiskey, o které se traduje, že je nejstarší v Irsku, a dost možná i na světě.
Jinak Severní Irsko na nás působilo i na vesnicích jako země s trochu vyšším životním standardem, i proto se zřejmě jeho obyvatelé v referendu na konci 90. let rozhodli zůstat součástí Velké Británie.
Hrad Trim
Nejvýše postavená irská hospoda
Naše další cesty mířily do pohoří Wicklow nedaleko Dublinu, a je o víkendech variantou, jak prchnout z velkoměsta do přírody. Irskou krajinu poznamenalo hromadné kácení lesů, které začalo už v 17. století, dominují hlavně pole a pastviny plné ovcí.
Na úpatí tohoto pohoří, kousek od Dublinu, stojí i nejvýše položená hospůdka v Irsku. Má velmi vtipně vyzdobený interiér a kdysi ji navštívil i Václav Havel, což zachycují vyvěšené památní fotografie.
Nejvýše položený stylový bar v Irsku
Jihozápadní pobřeží a Benátky Irska
Na závěr naší cesty jsme zamířili na jižní a především západní pobřeží Irska, které je trochu komerčnější, protože tu Irové tráví dovolené a volné chvíle. Typickou drsnou irskou krajinu s chaloupkami se střechami ze slámy tady vystřídaly více než jinde resorty a hotely pro turisty.
Navštívili jsme Cork, druhé největší město Irské republiky. Rozkládá se na několika ostrovech nedaleko ústí do moře, i proto se mu přezdívá Benátky Irska. Město spojuje s okolním světem největší přístav a letiště v zemi. Nedaleko Corku se tyčí hrad Blarney, proslulý hlavně legendárním kamenem, který když prý někdo políbí, získá dar výřečnosti. Proto sem míří i dost politiků.
Irský domek
Typické Irsko
Z Corku jsme pak vyjeli na jihozápad a procestovali celé pobřeží se spoustou zálivů a poloostrovů až k největšímu turistickému lákadlu Irska, kterým jsou Cliffs of Mohers. Vysoké útesy tyčící se nad mořem místy do výšky až 200 metrů s možností nádherných výhledů přilákají ročně až milion návštěvníků.
Přístav Howth
Dům v Corku
Městu Limerick a jeho zálivu jsme se vyhnuli, k výraznému zkrácení cesty jsme využili trajekt a pokračovali směrem na Galway přes Burren National Park. Je to krasová oblast s ojedinělou přírodou. Návštěvníky láká i výjimečná jeskyně Aillwee Cave.
Naše putování jsme zakončili v Dublinu.
Cliffs of Moher
Na co dát pozor
Na cesty po Irsku jsme si půjčili auto v půjčovně a bohužel zažili i menší nehodu, při které se naštěstí nikomu nic nestalo. Proto doporučujeme i pojištění vozu nejen formou tzv. povinného ručení, ale připlatit si v půjčovně i pojištění za škody způsobené vlastní vinou, protože se vyhnete problémům s financováním těchto škod.
Zároveň upozorňujeme, že při případném jednání s úřady, policií a firmami je nutné obrnit se trpělivostí. Irové jsou v těchto situacích trochu laxní, ale většinou si rychle získáte jejich důvěru.
může se hoditUbytování Půjčení auta
|
