Výprava se dostala do míst, kde kvůli špatnému počasí skončila před dvěma lety. Husté mraky a těžký sníh je ale donutil sestoupit až do základního tábora. Všem se ale podařilo přespat na hranici sedmi tisíc metrů nad mořem a mají proto za sebou úspěšnou aklimatizace.
Život v základním táboře v takovém počasí je psychicky velmi náročný. "Jakákoli činnost, která zabije čas je vítána. Někdo přestavuje stan, jiný si čte a nebo je jen tak zalezlý v tom svém kutlochu," popisuje atmosféru Libor Uher.
Když se sedí v BC
Jedním z řešení jsou návštěvy jiných expedic v okolí. "Občas někdo přijde s nápadem udělat si malou procházku, bud to do sousedního BC pod Broadpeakem, nebo až na vzdálenější Concordia Camp, kde je spousta českých i jiných trekařů," hlásí Uher.
Mezi oběma BC panuje čilý cestovní ruch a asi sedm kilometrů se v tomto terénu dá urazit za tři hodiny. "Během necelého měsíce, co jsme tu měli mnoho návštěv z celého světa. každý nově příchozí dostane židli, teplý čaj a většinou nikdo neodolá výstavce sušeného masa a salámů lemujících stěny našeho společenského stanu," líčí Uher.
Colombo ve sprše
Největší radost ale lezci mají, když uslyší češtinu. "To člověk vždy pookřeje radostí, že slyší mateřskou řeč v těchto exotických končinách. O to více je nám záhadou , že asi sto padesát metrů od našeho českého stanového městečka s národní vlajkou plachtící uprostřed se schovává osamocený Čech Miroslav, který oklikou obchází naše stany, dělá mrtvého brouka a neřekne ani ahoj," hlásí horolezci a přiznávají, že jeho chování nechápou. "Když nás na to upozornili členové jiných expedic, nechápavě kroutili hlavou."
Sestup dolů do BC
Počasí by se mělo umoudřit v polovině týdne a horolezci věří, že i přes přívaly nového těžkého sněhu se budou moci vrátit do stěny.
