zavřít
1 / 19
náhledy
Velké zdi a překážky na hranicích? V paměti se většinou vyloupne ta zavrženíhodná, z Berlína. Proto se může zdát překvapivé, že dnes, pětatřicet let po jejím pádu, se ve sjednocené a mírové Evropě podobná díla znovu staví. Dohromady přesahují délkou 1800 kilometrů, tedy jako tucet těch berlínských.
Autor: ČTK
Jedna z nejostřeji sledovaných – a současně také nejděravějších – hranic do zemí Evropské unie, leží na jiném kontinentu. Pochlubit se jí může Ceuta, španělská enkláva na pobřeží Afriky, kterou pronikají tisíce migrantů.
Autor: Profimedia.cz
Kvalitu sousedských vztahů můžete často posoudit i podle toho, v jakém stavu jsou mezi jejich pozemky ploty. Platí to i na mezinárodní scéně. Estonsko od roku 2018 enormně posiluje ostrahu vlastních hranic kvůli neklidnému ruskému sousedovi.
Autor: Profimedia.cz
Lotyšsko se v boji proti nelegální migraci rozhodlo přitvrdit v roce 2015, kdy zahájilo výstavbu plotů u hranice s Ruskem. V základním profilu vybudovali devadesát kilometrů plotů.
Autor: Profimedia.cz
I Litva považuje země při své východní hranici za bezpečnostní riziko. Dokládá to 130 kilometrů překážek, bariér a plotů při hranici s Ruskem, které vznikly v roce 2017. A patří k nim dalších 502 kilometrů, při jejich běloruské hranici.
Autor: Profimedia.cz
S Ruskem zjevně něco bude v nepořádku, protože se vůči němu pevnou hranicí, byť jen v délce 200 metrů, jasně vymezilo i Norsko, které s jinými sousedy problémy nemá.
Autor: ČTK
Plot a zeď, kterými se výběžek Gibraltaru – britského zámořské teritoria na jižním cípu Pyrenejského poloostrova – oddělil od Španělska, jsou sice výrazné, ale už mají svá léta. Necelý kilometr a půl dlouhá bariéra tu vznikla v roce 1909.
Autor: Profimedia.cz
Melilla, to je další španělská enkláva v Africe – další brána do Evropy – a další bariéry z plotů. Na délku měří jedenáct kilometrů a vztyčeny byly v roce 1998.
Autor: Profimedia.cz
Ani Finsko neotálí, a od loňského roku buduje 200 kilometrů dlouhou bariéru při hranicích s Ruskem. Důvody? Obavy z pašeráctví, nelegální přistěhovalectví a rovněž narůstající hrozba invaze. Finové se možného vpádu obávají, historickou zkušenost s tím už mají.
Autor: Profimedia.cz
Řecko-turecká hranice po souši víceméně kopíruje tok řeky Evros, ale od roku 2012 ji v délce 200 kilometrů doplnily ploty. Proč? Kvůli migrační krizi, k níž zde přispíval mohutný proud uprchlíků. V roce 2021 byla tato hranice znovu posílena.
Autor: Profimedia.cz
Další velmi neklidná hranice, kde bohužel dochází k tragédiím a ztrátám na lidských životech, se v délce 186 kilometrů vine podél Polsko-běloruské hranice. Patří k těm, jejichž neprůchodnost je neustále pokoušena. Zdejší „zeď“ má 5,5 metrů na výšku.
Autor: Gov.pl, Creative Commons
Společné hranice mezi Tureckem a Bulharskem měří 516 kilometrů a ke klidným zrovna nepatří. Se stavbou plotů a překážek z ostnatých drátů Bulharsko začalo v roce 2014 a prozatím jimi zatarasilo 146 území v délce kilometrů.
Autor: Profimedia.cz
Migrační krize roku 2015 povzbudila ke stavbě plotů na hranicích nebývale i Maďarsko. Bariéry v délce 175 kilometrů nechalo vybudovat podíl hranice se Srbskem, dalších jednačtyřicet kilometrů pak u Chorvatska.
Autor: ČTK
Dánsko a Německo nevypadají jako státy, které spolu mají problém. Hranice s dvoumetrovými ploty je ale odděluje. Sedmdesátikilometrový úsek překážek nechali v roce 2019 vystavět Dánové, prý aby zamezili šíření prasečího moru divokými prasaty.
Autor: Profimedia.cz
Srbsko se při sdílení hranice se Severní Makedonií necítí komfortně, a proto v roce 2020 zahájilo výstavbu 220 kilometrů dlouhé hraniční bariéry. Oficiální důvod? Snaha zabránit nelegální migraci, jak jinak.
Autor: Profimedia.cz
Slovinsko nestojí stranou a v roce 2016 se kvůli migrační krizi rozhodlo ke stavbě bariéry, k ostraze svého území podél hranice s Chorvatskem. Ta slovinsko-chorvatská hranice má na délku 220 kilometrů. Plot vztahy obou zemí nevylepšil.
Autor: Profimedia.cz
S jejím budováním začala u hraničního přechodu v Idomeni, na své hranici s Řeckem, v listopadu 2015 Severní Makedonie. V reakci na evropskou migrační krizi. Linie dvojitých plotů měří třicet kilometrů. Dnes už je tu o cosi klidněji, ale patroly tu hlídají dál.
Autor: Profimedia.cz
Oddělit francouzské Calais od zbytku Francie znamená zabránit průniku nelegálních migrantů do Spojeného království. Proto tu také v roce 2016 vznikla bariéra, dlouhá přibližně jeden kilometr.
Autor: Profimedia.cz
Když se řekne Zelená hranice, nezní to až tak zle. Ostrov Kypr ale právě ona, v délce 180 kilometrů, už od roku 1964 rozděluje napůl. Tato nárazníková zóna oficiálně posloužila k utlumení válečného konfliktu po turecké invazi.
Autor: Profimedia.cz
