1 Belmonte – španělský hrad francouzské císařovny
Evženie de Montijo, manželka Napoleona III. a císařovna Francie, byla žena s vybraným vkusem a velkými zdroji. Takto se v 19. století stala spásou pro polozapomenutý španělský hrad Belmonte.
Předcházely tomu divoké časy. V Kastilii bylo 15. století neklidnou dobou rozbrojů a politických otřesů, a tak není divu, že se bohatý a nejmocnější šlechtic v zemi a na dvoře králů Juan Pacheco, markýz z Villeny, rozhodl postavit si bezpečné sídlo dřív, než se situace ještě zhorší. V roce 1456 začal budovat mocný hrad na hoře San Cristobal v rodném Belmonte. Markýz se dokončení hradu nedočkal, zemřel v roce 1474. Jeho syn Diego hrad zanedbával a po něm nejspíš i další, protože v 19. století zbývala jen ruina.
Pozor na siestu!Kvůli horku a siestě jsou mnohé španělské hrady přes poledne zavřené a pak otevřené třeba až do 19 hodin nebo i déle. Mnohé jsou přístupné zdarma, jinde se platí za vstup 3 až 10 eur (75–250 Kč). |
Právě tehdy se do věci vložila dědička majetku Evženie de Montijo. Už její narození bylo dramatické: přišla na svět za zemětřesení v provizorním stanu na zahradě. Jako dítě si užívala volnost, jezdila po kraji na koni a v podstatě si dělala, co chtěla. Když ji matka poslala do školy do Anglie, se spolužačkou z Indie se rozhodly odcestovat do Orientu, chytili je v přístavu. Bylo jí 11 let.
Podobně to šlo dál, vždycky byla svá, vymykala se konvencím, měla svou hlavu. A byla krásná. Jejím blízkým přítelem a mentorem byl Prosper Mérimée a později i Stendhal. Dvakrát se zamilovala, poprvé si její vyvolený vybral její sestru, druhému zatrhli svazek jeho rodiče. Třetím mužem jejího života se stal císař Francie: bylo jí 26 let, když se v roce 1853 provdala za Napoleona III. Milovala módu a její nákupy přispěly i k rozkvětu Louise Vuittona.
S obnovou hradu Belmonte začala v roce 1857. Nešetřila. Zatímco vnější podobu hradu neměnila, vnitřek přetvořila v duchu své doby a vnesla francouzského ducha. Některé původní prvky v interiérech zachovala, jako krásné středověké oblouky, ale ve většině prostor uplatnila vkus a novogotický styl. Gotickou fasádu dala i vstupní bráně. Zachovaly se i kamenné sochy středověkých monster. Interiéry pojala honosně, síním, komnatám i ochozům dominují vyřezávané dřevěné stropy s geometrickými vzory plnými zdobných detailů, které kombinují islámské dekorativní motivy s křesťanskými prvky. Použilo se dřevo, štuky a někdy i dlaždice. Zdobností a propracovaností vynikají i komplikované kamenné prvky.
Interiéry Belmonte pojala honosně, síním, komnatám i ochozům dominují vyřezávané dřevěné stropy s geometrickými vzory plnými zdobných detailů, které kombinují islámské dekorativní motivy s křesťanskými prvky.
Až do své smrti v 94 letech byla Evženie činorodá a aktivní. S císařovnou odešly i požehnané časy hradu. Po nějakou dobu v něm sídlil klášter francouzských dominikánů, a když odešli, prasynovec císařovny pokračoval v rekonstrukci. Později hrad sloužil jako vězení, znovu byl opuštěn a chátral. Dnes jej vlastní potomci císařovniny sestry – hrad je tedy po celou svou existenci v rukou stejné rodiny – a po rekonstrukci jej v roce 2010 otevřeli veřejnosti.
Hrad je zařazen na turistickou Trasu dona Quijota, ačkoli Cervantes přímo nezmiňuje Belmonte jako zdroj své inspirace. Ve slavném románu hrad nemá jméno, mluví se o něm jen jako o „hradu vévody a vévodkyně“. Ve Španělsku však panuje jasná shoda na tom, že se může jednat jedině o Belmonte.
Na úpatí hradu najdete tematický park zaměřený na dějiny obléhání. Mezi 40 obléhacími stroji je vystaven i hrozivý trebuchet – ničivý dalekonosný katapult. Navíc se tady každoročně pořádá soutěž v medieval combat, mladém sportu z rodu bojových umění vycházejícím ze středověkých turnajů. Na Belmonte se v roce 2020 konalo první mistrovství světa, letošní turnaj bude na hradě 21. a 22. září.
