2 Peleš – zámek plný sbírek
Když se král Carol I. rozhodl v roce 1894 přestavět svůj horský zámeček na reprezentativnější letní rezidenci, byl úkolem pověřen Karel Líman, český architekt pracující v Bukurešti. Král si vyžádal, aby architektura odkazovala k německé minulosti rodu, a tak tu máme vně i uvnitř německou neorenesanci kromě stylu byzantského a rokoka.
Král zámek naplnil uměleckými díly, která nakoupil při cestách Evropou. Kromě obrazů shromažďoval nábytek, zbraně, tapiserie, koberce. Sbírka keramiky obsahuje víc než 5 000 kusů z evropských i orientálních dílen, sbírka skla přes 1 500 předmětů včetně českých křišťálových váz, unikátních kousků z Murana a secesního skla. Uvidíte tu i hodiny od stolních přes krbové po kapesní nebo zlaté a stříbrné předměty včetně cigaretového pouzdra princezny Marie od její babičky královny Viktorie. Uvnitř zámku je tajný pokoj pro důvěrné schůzky.
3 Pelisor – protiklad pompéznosti
Zajímavý zvenčí i uvnitř. Na přelomu 19.a 20. století jej postavil český architekt Karel Líman pro následníka trůnu Ferdinanda a jeho manželku Marii. Měla to být intimnější rezidence, protiklad pompéznějšího nedalekého Peleše. K požadovanému stylu hrázděné stavby a německé neorenesance Líman přidal prvky rumunské architektury z přelomu 17. a 18. století, tzv. brâncovenského stylu.
Vnitřek však vznikal pod taktovkou princezny Marie. Vnučka královny Viktorie a cara Alexandra II. vynikala uměleckým cítěním a různorodým vkusem. Zařízení a výzdoba jsou směsicí stylů a uměleckých prvků, převládá secese a byzantský styl. Pokoje zdobí nástěnné malby, vitrážová okna, cenný nábytek z různých historických a kulturních dob i umělecké předměty včetně sbírky skla. Významným artefaktem je zlatý kříž s drahými kameny, považovaný za symbol rumunské královské rodiny.
