1 Książ – najde se Jantarová komnata?
Książ (čtěte Kšjonž) vypadá jako velký a barevný dort, na němž se cukrářka vyřádila, protože každý chtěl mít svůj individuální kousek. Napřed se ze středověké pevnosti stal renesanční palác, další generace přinesly opulentní přepych baroka, až přeměnu završili v 19. století v tehdy módním novogotickém stylu.
Pro vnitřek zámku to však neskončilo, protože padl do oka nacistům. Co přesně s ním zamýšleli, není dodnes jasné, údajně se měl stát Hitlerovým hlavním stanem. Naopak jasné je, co udělali: zámek vykuchali. Odvezli všechno cenné, strhali obložení stěn, změnili dispozice. Pak ještě přišla Rudá armáda a zdevastovala, co zbylo. Vydrancovala i knihovnu, která původně obsahovala přes 60 000 svazků.
Magazín Víkendv aktuálním čísle magazínu Víkend DNES, které vyšlo v sobotu 17. srpna, mimo jiné najdete: Nemrač se! Filmařské trampoty První transfúze |
Pomalu se měnil v trosku, kterou s vírou v ukryté německé poklady plundrovali místní. Jakýmsi zázrakem barokní pokoje a stropy v prvním a druhém patře přežily. Nicméně minulá nádhera byla pryč a nezůstal téměř žádný její pamětník. Když však dnes procházíte nádhernými sály, nevěřili byste, nebýt starých fotografií.
Patřil i českým králům
Středověký hrad zde na strmé skále stával už ve 13. století na ochranu obchodní stezky z Čech do Slezska. Ve 14. a 15. století se prolínal s českou historií, kdy i Slezsku vládli Lucemburkové, Jiří z Poděbrad a posléze Vladislav II. Jagellonský a kdy ho v roce 1428 dobili husité. Proměnu v zámek zařídili Hochbergové, kteří zde byli od roku 1509 až do příchodu nacistů, déle než 400 let.
Mocná a bohatá pruská rodina se rozmáchla hlavně koncem 18. a začátkem 19. století. Vznikly nové barokní dostavby, monumentální průčelí s hlavním vchodem, překrásný Mramorový sál a pokoje dnes známé jako salony Zelený, Bílý, Čínský a Italský či Herní pokoj. Místo hradeb a obranných příkopů vybudovali terasovité francouzské zahrady. Postavili romantickou ruinu Starý Książ, kde byla až do druhé světové války i hojně navštěvovaná restaurace, mezi jejími hosty byl i stvořitel Vinnetoua Karel May.
Zámek navštěvovaly korunované hlavy a dobové celebrity jako pruský královský pár Bedřich Vilém III. a královna Luisa, budoucí americký prezident John Quincy Adams, ruský car Mikuláš I., řecká, rumunská či holandská královna a další. Winston Churchill zde byl dokonce dvakrát.
Předposlední majitel Jan Jindřich XI. měl i řadu aktivit na pomoc chudým, které se staly základem sociálních reforem kancléře Otty Bismarcka. Jeho syn Jan Jindřich XV. se snažil otci vyrovnat, přistavěl dvě monumentální neorenesanční křídla a vybavil některé interiéry stylovými krby, které dodnes udivují návštěvníky. Zahradní terasy dostaly svou dnešní podobu a pro svoji manželku postavil nedaleko zámku Palmový dům se záhony obloženými horninou ze sopečného popela Etny. V podstatě ho to zruinovalo.
Válečné záhady
Nástup nacismu a konfiskace znamenaly pro zámek zkázu. Umělecká díla zmizela, barbarská přestavba začala. V hloubce 55 metrů pod nádvořím vykutali 900 metrů chodeb, vybetonovaných místností a šachet. Účel je nejasný, možná v nich měly být chemické laboratoře nebo továrna na zbraně.
Po válce zámek chátral, vydán napospas zlodějům a vandalům. Opravovat se zvolna začalo v 70. letech, ale až přelom tisíciletí a peníze Evropské unie přinesly zásadní změny. A teprve před devíti lety se sem vrátilo 38 uměleckých předmětů z vlastnictví Hochbergů.
Dnes sem přichází na 300 tisíc turistů ročně a zámek si zároveň vydělává jako kulturní a konferenční centrum. Část podzemí je přístupná. Podle některých teorií v jedné ze zatopených šachet možná leží i Jantarová komnata. Že by se konečně našla?
