Kdy jste si řekli, že nechcete žít běžným způsobem života?
Asi jsme vždycky byli trochu jiní. Jak s oblibou říkám, byli jsme „too much“. Už dlouho jsem měla výhrady k českému školství a zároveň od dětství toužila cestovat. Sama jsem jako malá moc necestovala, takže jsem chtěla dopřát svým dětem něco, co jsem nezažila – poznávání jiných zemí, kultur i jazyků. Když se blížil čas nástupu starší dcery do školky, začala jsem přemýšlet, jestli opravdu chceme jít klasickou cestou. V té době jsem ale vůbec nevěděla, že existuje možnost domácího vzdělávání. Dozvěděla jsem se o ní náhodou od manželovy tety, která je učitelkou.
Poslali jsme možná stovky žádostí. Bylo to velmi demotivující a několikrát jsem si říkala, že to vzdám.
