Strážci národního parku Virunga v Kongu mají jednu z nejtěžších prací na světě.

Strážci národního parku Virunga v Kongu mají jednu z nejtěžších prací na světě. | foto: Profimedia.cz

Boj o horské gorily. Zachrání nás turisté a elektřina, říká šéf Virungy

  • 2
Chránit lesy národního parku Virunga na východě Konga, kde žijí horské gorily, je jedna z nejtěžších prací na světě. V minulých dvanácti měsících tam zavraždili devatenáct strážců, nedávno v parku povstalci zabili italského velvyslance, jeho strážce a řidiče. Jak se na celou situaci dívá ředitel národního parku?

Park Virunga byl založen před téměř 100 lety na ochranu goril, jejichž počet se v posledních deseti letech začal zvyšovat, ale stále je jich na světě jenom 1 000. Rozkládá se na 7 800 kilometrech čtverečních a zahrnuje různorodou krajinu od sopek a rozlehlých jezer po deštný prales a hory.

V Kongu zabili při útoku na konvoj OSN italského velvyslance

Zdejších více než 800 strážců má na starosti Emmanuel de Merode, belgický princ, který však tento titul nepoužívá. Jak napsala na svém webu BBC, De Merode přijel do Konga poprvé před 30 lety a na první dny si stále dobře pamatuje.

„Koupil jsem si v Kampale motocykl a projel Ugandou do Konga. Už když přejedete hranici, zaskočí vás park svou rozlohou a neuvěřitelnou krásou,“ říká muž, který se narodil v severní Africe a vychován byl v Keni.

Ředitelem Virungy se stal v roce 2008 poté, co policie zatkla jeho zkorumpovaného předchůdce, který měl prsty i v zabíjení goril.  De Merode sehnal pro Virungu bohaté sponzory, uběhl maraton, aby získal další peníze navíc. Strážcům několikanásobně zvedl platy, zařídil jejich výcvik.

Ředitel národního parku Emmanuel de Merode

Belgický princ je klidný, i když dobře ví, čemu jeho lidé čelí. Dva útoky spáchané v minulých 12 měsících jimi otřásly - loni v dubnu skupina ozbrojenců zavraždila brutálním způsobem 13 strážců, v lednu přepadly milice pěší strážce a šest jich zabily. Všem obětem bylo mezi 25 a 30 lety.

„Přijít o tolik mladých lidí naráz je hrozné,“ řekl Gracien Muyisa Sivanza, který má v parku na starosti jezera. Jeho lidé prý chtějí pokračovat v práci, mimo jiné proto, aby tím uctili památku mrtvých kolegů.

De Merode byl postřelen v roce 2014. „Musíte se smířit s tím, že je tu riziko. Park je součástí Konga, kde se po většinu jeho moderní historie odehrávala občanská válka,“ řekl. V době, kdy byl zraněn, na území parku působily notoricky známé milice M23. Navíc tam získala britská firma Soco povolení konžské vlády těžit ropu. Napětí bylo velké a je zachyceno v dokumentu Virunga z roku 2014, který získal nominaci na Oscara.

Britský princ Emmanuel de Merode se strážci národního parku v srpnu roku 2012

De Merode právě odevzdal zprávu o vyšetřování činnosti britské firmy a vracel se zpět lesem, když ho přepadli. „Střelili mne do hrudi a do břicha,“ řekl. Soco útok odsoudila a popřela účast. Změnila si pak název a z Konga odešla. De Merode měl štěstí, protože ho našli vesničané.

Temná válka v pralese. Horské gorily umírají kvůli dřevěnému uhlí

Říká se, že gorily zabíjejí pytláci. Nesmysl, Staré pověsti africké. Je to ještě horší. Gorily ze všeho nejvíc ohrožuje dřevěné uhlí, byznys za sedmatřicet milionů dolarů. Přečtete si skvělý komentář reportéra MF DNES Milana Vodičky o zákulisí bojů v národním parku Virunga.

Odhaduje se, že z pašeráctví a kácení stromů v parku přežívá desítka ozbrojených milicí. Kongo, o rozloze západní Evropy, má cenné nerostné zdroje včetně diamantů, ropy, kobaltu a mědi. Virunga není výjimkou, stejně jako na své přírodní krásy je bohatá i na minerály ležící pod zemí. Přesto dva miliony lidí, kteří žijí na jejím území, musejí vystačit v průměru s 1,5 dolaru (33 korun) denně.

De Merode to ví a ochranu parku chápe hlavně jako věc sociální spravedlnosti. „Není to jen ochrana goril a slonů. Je třeba překonat ekonomický problém, který je jádrem jedné z nejstrašnějších civilních válek v historii. Za třicet let podle odhadů zemřelo přes sedm milionů Konžanů. Přejeme si, aby Virunga přežila, ale musíme brát na zřetel především místní lidi. Ten park musí vynášet, musí být ziskový,“ řekl de Merode.

Zná úspěch sousední Rwandy, kde před epidemií covidu-19 činily příjmy z cestovního ruchu 500 milionů dolarů. A v Keni tento sektor vynáší 3,5 miliardy dolarů. „To je víc než konžský národní rozpočet. Cestovní ruch není hra, je to strategické odvětví. Musí se najít způsob, jak vytvářet bohatství a přitom parku neškodit,“ soudí de Merode.

Fotka, která roku 2007 zasáhla svět: stříbrohřbetý samec Senkwekwe byl zastřelen spolu s dalšími třemi gorilami.

Tato strategie začala nést nečekané ovoce. Rozšiřování příležitostí pro turisty přilákalo investice na další projekty. Silné deště a rychle tekoucí řeky jsou dobrým zdrojem výroby elektřiny a někteří z povstalců jsou ochotní vyměnit své zbraně za pravidelnou mzdu.

„Jakmile v parku začnete vyrábět elektřinu, okamžitě se kolem toho začne rozvíjet další podnikání. S každým megawattem elektřiny jsme schopni zajistit 800 až 1 000 pracovních míst. Do dneška bylo takovým způsobem v parku vytvořeno 12 000 pracovních příležitostí a více než 1 000 z nich využili bývalí členové ozbrojených skupin,“ řekl de Merode. 

Podle něj je to možnost, jak řešit násilí v této části Afriky, kde nezaměstnanost mezi mladými dosahuje 70 procent. A také příležitost zachránit gorily pro příští generace.

VIDEO: Horské gorily jsou největším bohatstvím afrického parku Virunga

,