Východní část Horního Pohroní (slovensky Horehronie) najdete v samém srdci Slovenska, ve středu trojúhelníka národních parků Nízké Tatry, Muráňská planina a Slovenský ráj.
Je to oblast turismem zatím docela nepoznamenaná, ať už za to může horší dopravní dostupnost, skromnější infrastruktura nebo blízkost mnohem známějších Vysokých Tater, které jako magnet stahují turisty k sobě.
Co je však pro někoho nevýhodou, může jiný ocenit. Chybějící lunaparky obřích středisek nahrazuje klidnější atmosféra menších lyžařských areálů, na své si tu přijdou běžkaři a pro skialpinisty nabízejí okolní hory prakticky nekonečné možnosti pro lehčí výlety i vícedenní přechody.
Přes nepříznivé sněhové podmínky jsme nakonec pěšky prozkoumali všechny okolní parky, zdolali vrchol Kráľovy hoľe a prohlédli si další zajímavosti nebo malá regionální muzea.
Na úpatí Kráľovy hoľe
Ideálním východištěm je obec Telgárt, ležící přímo na úpatí Kráľovy hoľe. Ne nadarmo se této hoře přezdívá „střecha Slovenska“, na jejích svazích totiž pramení čtyři významné řeky – Černý Váh, Hron, Hornád a Hnilec.
Komu by jméno Telgárt nic neříkalo, pak vězte, že v letech 1948–1990 nesla obec jméno Švermovo, na počest komunistického politika a účastníka SNP Jana Švermy.
Nejrychlejší cesta z Česka do Telgártu vede přes Poprad, kdo pojede přes Bratislavu, může také jet přes Bánskou Bystricu a Brezno.
Nedaleká Červená Skala bývala dokonce rychlíkovou zastávkou vlaku Horehronec na trase Praha–Košice, dnes tu rychlíky už bohužel nejezdí. Nejenom vlakové nadšence však určitě zaujme tzv. „Telgártska slučka“ se spirálovým tunelem a dvěma nádhernými viadukty.
Telgárt i sousední obec Šumiac jsou perfektními výchozími body na Kráľovu hoľu, velmi populární cíl skialpinistů i běžných pěších turistů. V zimě můžete dokonce osedlat fatbiky, a pokud není sněhu přespříliš, vyjet na nejvyšší vrchol východních Nízkých Tater na kole. Pro běžkaře upravují krátký okruh vedoucí po loukách k Chamkově stodole, ikonické dřevěnici a asi nejfotografovanější stavbě Horního Pohroní.
Nejenom vlakové nadšence zaujme tzv. Telgártska slučka se spirálovým tunelem a dvěma nádhernými viadukty. Na fotce je Telgártský viadukt.
Kráľova hoľa je nejvyšším vrcholem východní části Nízkých Tater, kterým se také říká Královoholské Tatry.
Milovníci sjezdového lyžování mohou využít pěkných tratí přímo v Telgártu. Hlavní sjezdovka má solidní převýšení 400 metrů, celé středisko pak nabízí sedm kilometrů sjezdovek všech obtížností, půjčovnu lyží nebo dětskou školu.
Bonusem lyžování v Telgártu jsou výhledy na Kráľovu hoľu, ležící přímo naproti sjezdovkám. Další skiareál najdeme po proudu Hronu, jmenuje se Polomka Bučník a nabízí tři upravované a zasněžované tratě s převýšením až 300 metrů.
Na špici východních Nízkých Tater
Kráľova hoľa je nejvyšším vrcholem východní části Nízkých Tater, kterým se také říká Královoholské Tatry. Výrazný vrchol láká k výstupu celoročně. Můžete ji zdolat v pohorkách a v zimě, když napadne hodně sněhu, na sněžnicích nebo na skialpinistických lyžích. Až k vysílači lze dokonce vyjet i na kole, protože z obce Šumiac vede na vrchol solidní, místy dokonce asfaltová cesta.
My jsme na vrchol vyšlápli kvůli nedostatku sněhu pěšky. Zvolili jsme nejoblíbenější cestu vedoucí z obce Šumiac po modré značce. V podhorském Šumiaci najdete muzeum zvonů, které se pyšní sbírkou víc než dvou tisíc zvonů nejenom ze Slovenska. Zajímavostí je také nejstarší slovenská sauna, kde se lidé potili už před 100 lety.
Zasněžený vrchol Kráľovy hoľe v zimě láká skialpinisty, kteří po zdolání vrcholu mohou pokračovat po panoramatickém hřebenu Nízkých Tater.
Zasněžený vrchol Kráľovy hoľe láká v zimě skialpinisty, kteří po zdolání vrcholu mohou pokračovat po panoramatickém hřebenu Nízkých Tater směrem k útulně Andrejcová. Z vrcholu se za hezkého počasí otevírají výhledy v podstatě na celé Slovensko. Skvostný pohled se naskýtá zejména na Vysoké Tatry a sousedící Slovenské rudohoří, spatřit však můžete v podstatě všechna slovenská pohoří.
Třetí nejvýše položený hrad na Slovensku
Druhým národním parkem, kam jsme se vydali, je Muráňská planina. Název národního parku Muráňská planina může být zavádějící, ve skutečnosti nejde o placatou krajinu, ale o krasovou náhorní planinu s vysokými horami, hlubokými stržemi a vápencovými útesy. Tato oblast Slovenského rudohoří je divoká a pustá: spíš tu potkáte medvěda nebo vlka než lidské obydlí.
Z Telgártu to máme osm kilometrů autem do sedla Javorinka, odkud se cesty rozbíhají buďto na vrchol Stolica, nejvyšší horu celého Slovenského rudohoří, nebo druhým směrem na Veľkú Lúku. Mírně stoupající cesta na Veľkú Lúku je oblíbená mezi běžkaři. Po čtyřech kilometrech nás přivede na rozlehlou louku, kde za slovenského národního povstání bývalo záložní polní letiště. Dnes zde najdete hřebčín s chovem koní, jejichž plemeno se nazývá muránský norik.
Výhledy z Muráňského hradu patří k nejhezčím na středním Slovensku.
Od rozcestí Piesky pokračujeme k Muráňskému hradu, který se tyčí na nedalekém vrchu Cigánka. Muráňský hrad je jedním z největších hradů a třetím nejvýše položeným hradem na Slovensku, rozkládá se ve výšce 935 metrů na ostrém vápencovém vrcholu a díky své vysoké poloze nad okolím nabízí široko daleko bezkonkurenční vyhlídky.
Zimní soutěsky Slovenského ráje
Na národní park Nízké Tatry navazuje nedaleko Telgártu další park: Slovenský ráj. U Dobšinské ledové jeskyně byl loni otevřen nový areál běžeckého lyžování s několika okruhy vedenými v údolí řeky Hnilec, u přehrady Palcmanská Maša pak leží sjezdové středisko Mlynky.
Slovenský ráj je však mnohem známější svými roklinami a kaňony, které bývají v zimě liduprázdné a vyzdobené ledopády a obřími rampouchy. Pokud se do soutěsek vydáte v zimě, musíte se ovšem připravit na náročnější podmínky pro turistiku, žebříky i zem mohou být pokryté ledem a možná budete potřebovat nesmeky.
Horní Pohroní shora
Pokud se do soutěsek Slovenského ráje vydáte v zimě, musíte se připravit na náročnější podmínky pro turistiku.
My jsme vyrazili na průchod Suché Belé a v samotné soutěsce jsme za tři hodiny nepotkali ani živáčka. Z dalších soutěsek můžete prozkoumat roklinu Piecky, nejdelší a nejdivočejší roklinu Slovenského ráje Velký Sokol nebo rokliny Malý a Velký Kyseľ. Kdo se na vysoké žebříky necítí, ať vyrazí do Prielomu Hornádu, který je podstatně méně náročný.
