Dřina nosičů
Mezi spořádaným čtyřstupem sýrů na prostranství před budovou Váhy se proplétají nosiči v tradičních bílých oblecích a s barevným slamáčkem se stuhou na hlavě.
Obrovská kola goudy o váze zhruba 13 kilogramů přepravuje dvojice mužů k dvojramenné váze, kde se jejich přesná hmotnost zjistí pomocí starých dobrých závaží. Na těžká dřevěná nosítka, která mají zavěšena na řemenech kolem krku, aby rozložili námahu mezi co nejvíce svalů, naloží osm kol goudy a už trhavými pohyby 'opilého robota' peláší k váze.
Zdánlivě nejistý běh nezpůsobila vypitá bečka piva, jak byste se mohli domnívat, ale náklad na nosítkách. Metrák a čtvrt na krku s nosiči pěkně zamává.
Ochutnávka rozhodne o koupi
Mezi řadami sýrů procházejí nákupčí v bílých pláštích. Speciálním vrtákem vydloubnou sousto z prostředku sýra. Nejdřív zkontrolují barvu, vůni a mazlavost. Pak vloží kousek sýra do úst, aby ověřili to nejdůležitější: jeho chuť. Jsou-li s kvalitou sýra spokojeni, začne smlouvání s prodejci o ceně za kilo. Obchodníci si pleskají pravicemi a vzduchem létají různé sumy. Jakmile si pravice stisknou, je obchod uzavřen.
Potom, když se sýry zváží, odnesou je nosiči k dvoukolákům, kde je jejich pomocníci v šedých košilích naloží a koridorem mezi diváky odvezou k chladicím vozům.
Nosiči odnosí 32 tun sýra
Nosiči jsou rozděleni do čtyř skupin po sedmi. Rozlišit je můžete podle barev jejich slamáků (zelení, žlutí, modří a červení). Jejich cílem není soupeřit mezi sebou, barevné odlišení spíše zlepšuje orientaci na pracovišti. Každé družstvo má svoji váhu a svá nosítka, která jsou barevně sladěna s klobouky. Práci nosičů řídí "otec sýrů", který má na hlavě jako jediný oranžový slamák.
Dnes čeká nosiče pořádná šichta. Místo obvyklých třiceti tun sýra jich musí odnosit o dvě více. Práce jim však jde pěkně od ruky, přestože čas od času zapózují pro objektivy turistů. Pak se jeden z rodičů osmělí a podá svého pětiletého kloučka přes zábradlí, kolem kterého se mačkají řady přihlížejících. Nosič ho posadí na vozík a do rukou mu dá kolo goudy, za kterým není chlapec skoro vidět.
Další děti se po tomto příkladu domáhají fotky se sýry a nosiči jim ochotně vyhovují. Pouze vysoký muž s modrým slamákem děti odbývá s tím, že má moc práce. Když ho však o společnou fotku požádá snědá slečna v minišatech, které stylově ladí s jeho kloboukem, neodolá škemrání ani on. Chytne ji kolem štíhlého pasu a vysadí na hromadu sýrů, překvapená kráska ječí jako pominutá.
Dalším lákadlem pro fotochtivé turisty jsou brunetka a blondýnka, které nabízejí návštěvníkům časopis s informacemi o trhu a památkách Alkmaaru. Oblečené jsou v tradičním holandském kroji, složeném z bílého čepce, modré halenky a červené sukně, říz mu dodávají červené vlněné podkolenky a nezbytné dřeváky z topolového dřeva.
Nosiči pilně pracují a v půl jedné už neleží na prostranství jediný sýr. Trh končí. Tedy pro velkoobchodníky. Maloobchodníci ve svých stáncích "kují" sýr, dokud jsou turisté žhaví ho koupit.
|
Může se hodit Jak se tam dostat Za kolik je sýr |
 Nosiči naložili sýry na dvoukoláky a nyní je odvážejí koridorem mezi diváky k chladicím boxům |
 Prodej sýrů v Alkmaaru probíhá jako za starých časů. Dávno zapomenuté doby připomínají nosiči v bílých úborech s barevnými slamáky na hlavách. |
 Tohle je už poslední bod alkmaarského rituálu. Prodejci vyskládali sýry na pult a nyní je na nich, aby přesvědčili hosty, že právě ten jejich eidam je nejlepší. |
