S výjimkou šramotu a cinkání nádobí v lodní kuchyni je podpalubí tiché a bez známek života, když vzduch mírně páchnoucí po soli prořízne táhlý vysoký tón bocmanské píšťaly.
„Budíček!“ ozve se vzápětí. Posádce lodi La Grace začíná na jihu Francie nový den. Dnes si námořníci mohli v dřevěných palandách ještě pohovět, zato v úterý 26. března musí už v půl sedmé vyplout na moře. Jako jediná česká loď se v přístavu Sète La Grace připojí k nejkrásnějším historickým plachetnicím světa na zahájení největšího námořního festivalu ve Středozemním moři – Escale à Sète.
Česko nemá moře, i tak je La Grace, replika brigy z druhé poloviny 18. století, jeho chloubou. Brázdila už vody Karibiku, přeplula Atlantik a ve Středozemním moři je jako doma. A na festivalech napodobuje svou předchůdkyni – korzárskou loď Augustina Heřmana.
Pod dohledem bocmana (zcela vpravo) se posádka zdokonaluje v práci s lany.
Zatímco bocman burcuje spáče z postelí, v kuchyni už pracují ti, kterým připadla takzvaná hospodářská hlídka, tedy služba v kuchyni. Kromě přípravy jídel s kuchařem a umývání nádobí k ní patří také uklízení záchodů. Trvá 24 hodin.
Uvařit bramboračku? Ve vlnách oříšek
Naplnit čtyřicítku žaludků není med. Lodní kuchařka Libuše Žáková zrovna kontroluje, zda už začala vařit voda na čaj. V objemných konvicích to vždy trvá dlouho. Jídelníček netvoří jen kyselé okurky, vařená vejce, fazole z konzervy nebo suché brambory. Výjimkou není třeba ani pravá česká svíčková.
Jídelníček se však musí skládat s ohledem na počasí a práci, kterou posádka ten den vykonává. „Kuchař může být genius, ale musí umět přemýšlet o tom, co bude vařit. Musí zohlednit počasí. Jestli je horko nebo zima, jestli jsou vlny, jestli je hodně práce v lanoví. To jim pak nemůžu dát řízek v poledne, protože by skončil někde v plachtách nebo na palubě. Nakrm námořníky tak, ať to v nich vydrží!¨, směje se kuchařka.
Hned na začátku svého působení na La Grace si vyzkoušela službu za bouřky a ve velkých vlnách. „Vymyslela jsem bramboračku, je v ní majoránka a kmín, ty klidní. A hlavně: horké jídlo se blbě zvrací. Jenomže uvař ji v těch vlnách. Do nejvyššího hrnce jsem dala asi deset centimetrů vody a v tom jsem vařila brambory. I z toho velikánského hrnce mi lítaly ven. V dalším jsem dělala zeleninu a jíšku a ve třetím houby,“ líčí Žáková za živé gestikulace. Podpalubí je stabilní, ale stačí nepatrné zhoupnutí a hned je jasnější, s čím se potýkala. Nakonec si vše museli strávníci smíchat na palubě.
Kvůli návštěvníkům korzujícím po palubě si posádka výjimečně pochutnává na polévce v podpalubí.
Okolo zrovna prochází tmavovlasá Romana Bezděková, první důstojník lodi. „Polévka se ve vlnách vylévá nejlépe! Jíme většinou nahoře na palubě.,“ říká. „Když uhodí vlna, příbory i těstoviny sbíráme po celé palubě. A jednou takhle sebrala kadetům z talířů špagety,“ usmívá se a nabídne, že odnese na snídaňový stůl termosku s kávou.
Zatoulaná medúza
Kdo by si myslel, že jedinou starostí lodního kuchaře a jeho pomocníků je nasytit českou posádku, bude na omylu. „Kuchaři si stěžovali, že probíjí dřez v kuchyni,“ vypráví po snídani strojník lodi Martin Pešat. „Tehdejší strojník vše zkontroloval, ale závadu nenašel. Přesto si stěžovali dál. Na lodi sladkou vodou šetříme, a tak máme kohoutek na sladkou i slanou vodu. Ta slaná se běžně používá na mytí nádobí, sladkou jen oplachujeme. Nakonec se ukázalo, že do slaného systému se nasála nešťastná medúza. Voda neprobíjela, ale žahala,“ vzpomíná. Vtom zazní jeden z lodních alarmů, a tak se strojník vydává po stopách příčiny.
Při plavbě se La Grace umí pořádně nahnout. Přesto je stabilnější než běžné rekreační plachetnice.
Vedle hospodářské hlídky se kadeti – rozdělení do čtyř vacht, tedy družstev – střídají na dvanáctihodinové bocmanské a čtyřhodinové navigační hlídce. Poslední skupina má volno.
Bocmanská hlídka pomáhá při menších opravách, při manévrování s plachtami nebo zodpovídá za čistotu paluby, ta navigační má na starost kormidlování a hlídkování na přídi a zádi. „Hlídají, jestli nemáme v kolizním kurzu nějakou loď nebo plovoucí předmět. Zároveň sledují případné změny počasí, sílu větru a jeho směr,“ vysvětluje Bezděková. „Když La Grace stojí v přístavu, mají na starosti dozor a hlídku na palubě. Stejné to bude na festivalu,“ doplňuje.
Kromě kadetů a případných pasažérů se na palubě pohybuje stálá posádka. Bocman, strojník, kuchař a samozřejmě kapitán. Má zodpovědnost za celkové řízení lodi i výcvik kadetů. Přípravu zájemců na tyto funkce nelze brát na lehkou váhu a právě teď je jí zasvěcen život na lodi. I proto La Grace nikam nepluje, ale vyvázaná u mola v Sète vyčkává na start festivalu.
Když je chvíle volna, námořníci se rádi zchladí v moři – jako na snímku z roku 2022.
Budoucí strojníci se učí o rozvodech techniky, vody a nafty nebo odpadním hospodářství. Ačkoliv je loď postavená ze dřeva, disponuje moderním vybavením pro dlouhé plavby, které ji mimo jiné nařizují i námořní zákony. Dřevěná konstrukce však vyžaduje větší opatrnost. Třeba loni si posádka po noční plavbě všimla, že do lodi prosakuje víc vody než obvykle.
Kde se vzala |
Závadou na čerpadlech to ovšem nebylo. „Při noční plavbě jsme srazili polopotopený nákladní kontejner. Naštěstí loď jen škrábl a nedošlo k vážnějšímu poškození,“ prohodí strojník Pešat. I proto musí být hlídky stále ve střehu.
Umět s lany a plachtami
Snad ještě trnitější cesta čeká ty, kdo sní o práci bocmana. K té se totiž na La Grace člověk nedostane jen tak. Nejdřív musí zdolat tři různé funkce. Všichni účastníci výcviku, bez ohledu na vysněný post na lodi, se musí naučit základy, ovládání plachet a lan. To ovšem nestačí.
„Musí se naučit i samostatně velet právě vytahování a stahování plachet. Teď už se začínají zdokonalovat v práci v takeláži (soustava stěžňů, ráhen, plachet a lan, pozn. aut.), aby věděli, jak instruovat kadety pro bezpečné lezení do lanoví. Každý den pak má kapitán jednu přednášku,“ vyjmenovává Bezděková. Dnes se bude mluvit o přístavních manévrech.
Práce v lanoví není jednoduchá a prostor pro legrácky tu není. Námořníci právě svazují plachtu, aby se nerozbalila.
Ti, kteří v lodní hierarchii míří na nejvyšší příčky, musí znát, kam které lano vede a jak každou ze součástí složité konstrukce opravovat. Práce v lanoví je práce ve výškách a tady není prostor pro neposlušnost, může jít o život.
Přesto se občas prostor na legrácky najde. Pro pobavení kadetů se někdy natahuje z hlavního ráhna lano – houpačka. Z ní se pak skáče do vody. „Občas se někteří nechají tak vyhecovat, že se zapomenou pustit. A pak končí s obtiskem kladek, případně kanónů na zádech nebo jiných částech těla,“ říká Martina Smetánková, zatímco na přídi s dalšími uklízí lana. Na lodi se Smetánková cvičí na deckledara čili velitele paluby.
Když je chvíle volna, námořníci se rádi zchladí ve v moři – jako na snímku z roku 2022. Na palubě tehdy pluli i Britové, tak si vyvěsili i svou vlajku.
Dnes žádná houpačka nikde nevisí. Přestože slunce příjemně hřeje, moře je ještě příliš studené a přístavy navíc na takové námořní zábavy uzpůsobené nejsou. Ani rybařit se v přístavech nedá, takže rybářský prut na lodi zahálí. V jiné dny s ním kapitán Josef Dvorský pokouší štěstí v moři. Tuňáci, mečouni nebo chobotnice pak ozvláštňují jídelníček. „To pak najdeme místečko někde na pláži, uděláme gril a všichni z toho mají super zážitek,“ pochvaluje si kuchařka Žáková.
Na lodi je ale pořád co dělat i bez rybaření. K udržování paluby, lakování a drobným opravám se nejčastěji dostane bocmanská hlídka. Potřeba je také shánět a naskladňovat zásoby nebo uklízet koupelny. Úkoly, které plní kadeti, rozdává stálá posádka.
Po večeři ovládne loď volná zábava. Jen hospodářská hlídka se musí vypořádat s horou nádobí.
Loučíme se, seskočíme na molo a poprvé ten den máme pevnou zem pod nohama. Už bychom jen překáželi. Pro festival Escalé à Sète se posádka totiž musí ještě secvičit v tahání lan, aby se La Grace při náročných manévrech i bitevních scénách pořádně předvedla. Ty kromě průvodů posádek tvoří hlavní náplň festivalového programu.
Pod patronátem UNESCO se akce koná každé druhé jaro od roku 2010. Přihlíží jí pravidelně na 300 tisíc návštěvníků, na moři sledují na 150 lodí.
La Grace se mezi nimi odmítá nechat zahanbit, na kontě má ocenění z prestižních závodů lodí a je pravidelně zvaná na největší světové námořní festivaly. Z francouzského Sète koneckonců zamíří 1. dubna rovnou do Barcelony, kde ji čeká další festival.
