Na začátku 19. století se tehdy ještě klidný rybářský přístav Hastings začal rychle proměňovat v oblíbené přímořské letovisko. Stavební dělníci si mezitím na oblázkové pláži za potokem, který území odděloval od města, začali stavět provizorní obydlí. Lokalita byla považována za nevhodnou k výstavbě a dlouho nebylo jasné, komu vlastně patří.
První domy vznikaly z rozbitých rybářských lodí nebo zabavených pašeráckých plavidel. Postupně přibývaly pevnější stavby a spolu s nimi i další obyvatelé – kováři, pradleny, pekaři či drobní farmáři. Nejasné vlastnické poměry přinášely jednu zásadní výhodu: místní nemuseli platit daně.
Ve 20. letech 19. století zde žilo přibližně tisíc lidí, tedy asi dvanáct procent tehdejší populace Hastingsu. Oblast se původně nazývala Priory Ground, tedy „klášterní pozemky“, brzy se však začalo používat označení America. Osadníci se totiž cítili nezávislí na městské správě podobně, jako se obyvatelé Spojených států po válce za nezávislost oprostili od britské vlády.
Stačil jen jediný rozkaz armády a život v Tynehamu se zastavil navždy![]() |
Místní obyvatelé fungovali jako svérázná komunita stojící mimo běžná pravidla. Postupně však začaly přibývat sousedské spory a úřady se o území začaly zajímat.
Vyšetřování z roku 1827 potvrdilo, že k pozemkům neexistují žádné právní nároky, a obyvatelé byli postupně vystěhováni. Do roku 1835 bylo místo vyklizeno a později zastavěno obytnými a obchodními domy. Když byl potok sveden pod zem, America Ground se definitivně stala součástí Hastingsu – fyzicky i právně. Název však zůstal.
Kytice z mořských řas a volební právo žen
Dnešní čtvrť zhruba odpovídá původnímu území osadníků. Hlavní část tvoří tři ulice: Robertson Street, Trinity Street a Claremont. Ve viktoriánských domech dnes sídlí malé obchody, umělecké ateliéry i byty. V místním Hastings Museum & Art Gallery (Muzeu a galerii umění v Hastingsu) se dochovaly kresby původních provizorních obydlí vytvořených z lodí.
Stejně jako řada britských přímořských měst zažil i Hastings v 70. a 80. letech úpadek, kdy turisté začali dávat přednost levnějším zahraničním dovoleným, píše BBC. V posledních patnácti letech se však do oblasti stěhují umělci, kreativci a drobní podnikatelé, kteří pomáhají čtvrť znovu oživit.
Dnes tu fungují nezávislé kavárny, malé specializované obchody i galerie podporující tvorbu lidí s různými neurologickými odlišnostmi. Oblast si zachovala uvolněnou, lehce bohémskou atmosféru a silný komunitní charakter, kde spolu malé podniky často spolupracují na společných akcích.
Majestátní hrad Bamburgh. Skála nad mořem učarovala Keltům i Uhtredovi![]() |
Dochovaly se i zajímavé historické stopy. Jedna z budov například kdysi sloužila k prodeji dekorativních kytic z mořských řas a později se stala sídlem místního hnutí za volební právo žen. Přetrvává také legenda, že se America Ground v 19. století údajně prohlásila 24. státem USA, což však historici nikdy nepotvrdili.
Jisté však je, že při rozšíření volebního práva v roce 1832 místní obyvatelé pochodovali městem s vlajkou Stars and Stripes („hvězdy a pruhy“, tedy americkou státní vlajkou) na oslavu demokratických reforem.
V posledních letech se zde občas připomíná americký Den nezávislosti, tedy svátek slavený 4. července. Program zahrnoval swingové taneční ukázky, přehlídky historických vozidel nebo veřejné čtení Deklarace nezávislosti. Tradice se postupně proměnila v oslavu místních podnikatelů a komunitního života.
Dnešní čtvrť spojuje historii s moderním využitím. Bývalý plavecký bazén se změnil v rozsáhlý podzemní skatepark, staré budovy dnes slouží jako dostupné pracovní prostory pro kreativní profese a vznikl i střešní bar s výhledem na moře, jehož výtěžek podporuje mládežnické aktivity.

























