Důvodem zavedení poplatku je podle tureckých médií snaha snížit počet návštěvníků této památky, která se v roce 2020 z muzea stala mešitou, což do ní přivádí mnohem více lidí.
Turecké ministerstvo kultury uvedlo, že nové opatření má zamezit příliš velkému počtu návštěvníků a chránit historickou a kulturní hodnotu chrámu, který je od roku 1985 zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ministerstvo dodalo, že zavedení poplatku je v souladu s plánem, který po Ankaře žádá organizace UNESCO. Ta už v roce 2020, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan z chrámu Hagia Sofia mešitu udělal, vyjádřila obavy ohledně přeměny této památky k modlitebním účelům.
Během muslimských modliteb jsou totiž v chrámu mimo jiné křesťanské mozaiky zakryté závěsy a na historické mramorové podlahy se pokládají modlitebními koberečky, což obojí může podle některých expertů tuto historickou památku poškodit. Kvůli modlitbám bylo v chrámu umístěno také mnoho polic na boty.
„Této historické budově hrozí obrovské škody. Když byla Hagia Sofia muzeem, lidé tam chodili s velkým respektem. Nyní je to tam jako o karnevalu,“ popsal už dříve jeden z místních turistických průvodců. Už v roce 2022 například turecké sdružení historiků umění upozornilo na některé škody, například na dubových dveřích z 15. století. Také některé dlaždice staré mramorové podlahy už doznaly poškození.
Monumentální chrám Hagia Sofia byl několik století křesťanským kostelem, než byl změněn v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Pro mnohé Turky tak byla přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.
Po rozpadu osmanské říše zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk v rámci sekulárních reforem změnil tento chrám od roku 1935 na muzeum. V roce 2020 ale prezident Erdogan podepsal dekret, jímž z chrámu opět udělal mešitu. Učinil tak poté, co turecký soud označil rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 o změně na muzeum za protiprávní.
9. července 2020 |
