Gruyéres: nejšvýcarštější Švýcarsko

  • 10
Už jste byli ve Švýcarsku? Pokud jste nenavštívili Gruyéres, o němž sami frankofonní Švýcaři tvrdí, že je nejšvýcarštějším Švýcarskem, pak máte co dohánět. Na cestě z Bernu k Ženevskému jezeru uhněte za Fribourgem z dálnice na Bulle. Po pár kilometrech se před vámi na pozadí dvoutisícového štítu Moléson Gruyéres objeví.

Když mrazivé noci začnou na sklonku podzimu klepat na dveře deštivých dní a stáda krav se vracejí z hor do údolí, v kraji Gruyéres se slaví Poya.

Gruyéres totiž není jen jeden z nejznámějších švýcarských sýrů: ten je pojmenován po mystickém hornatém kraji na rozhraní Alp a jejich podhůří kolem Fribourgu. Gruyéres je také jezero. A především - Gruyéres je také malebný středověký hrad s pohádkovým podhradím na 830 metrů vysokém kopci Gruyéres nad vesničkou Epagny.

Slavnosti Poya
"Les armaillis de Colombettes du bon matin se sont levés..." zpívají pasáci krav "armaillis" ve světle modrých bíle pruhovaných košilích s drobnými kvítky. Písnička vypráví o probuzení v horách, vycházejícím slunci a perné každodenní robotě.

Mnozí Švýcaři tvrdí, že slova písně jsou působivější než text národní hymny. I když dobře nerozumíte, hlasy pěvců jak zvony duní z kopců, až vám v posvátné úctě naskakuje husí kůže.

Muži, kteří od jara do podzimu vyrábějí na salaších vysoko v Alpách sýr z kravského mléka, se stávají při Poyae na jeden den v roce slavnými a všemi obdivovanými. Jejich jódlování se nese stráněmi, po nichž scházejí krávy jedna za druhou. Vypadá to, jako by průvod obrovských stád, jejichž královny mají rohy ověnčené květinami, neměl konce.

"Na loňské Poyae vystupoval asi dvacetiletý honák. Při závěrečné ceremonii předvedl tak krásné sólo, že mu leckterý profesionál musel závidět. Noviny pak o něm několik dní psaly, publikovaly s ním rozhovory... tři měsíce nato spáchal sebevraždu," vypráví místní rodačka Renata Janettová z Lausanne. Prý z vrcholu kratičké, pomíjivé slávy neunesl návrat do prostého života osamělých pasáků na horských salaších.

Na hradě Gruyéres
Slavnost vrcholí na hradě Gruyéres. Z Epagny se k němu dostanete jen pěšky úzkou cestičkou. Za vstupní branou se na travnatém plácku honí děti turistů, jejichž rodiče obcházejí kamenné hradby z 13. století a z výšky se kochají pohledem do kraje.

Zdola z prvního nádvoří vypadají domky v areálu hradu jako obyčejné baráčky s trochu nesourodě přilepenými dřevěnými mansardami. Projdete-li však další branou, otevře se vám pitoreskní náměstíčko s kašnou, ozdobenou truhlíky s růžovými a červenými muškáty, které ostatně kolem dokola visí ze všech oken. Je to tu švýcarské až k zbláznění.

Ať vejdete kamkoliv, všude visí staré reprodukce procesí domácích zvířat při Poyae. Na stojanech v obchodech i na zdech v restauracích cinkají kravské zvonce.

Černostrakatý tur domácí se tu prodává skoro na všem - na hrncích, na talířích, na tričkách a čepicích, na kastrolech a konvicích, dokonce i v restauracích na ubrouscích...

Smetana se podává téměř ke všemu a je tak hustá, že neteče. Dá se do ní jako do másla zapíchnout lžička.

A sýry Gruyéres? Jejich obrovské koláče voní ze všech výkladních skříní snad i skrz sklo. A když je pak vidíte zrát na několikapatrových, do výšek se šplhajících policích v dlouhatánské hale "sýrového domu" La Maison du Gruyéres, úplně se vám z toho množství kulatých gruyérových bochníků zatočí hlava.

Kolem kaple a dřevěné kavárny Le Chalet s vyhlídkovou terasou projdete třetí branou k muzeu příšer, z nichž jedna - jakýsi skrček mimozemšťan - na vás zírá s podepřenou hlavou z kamenné zídky krásného pavlačového domu. Teprve čtvrtá brána vás zavede na hrad, kde krávy, sýry a tučná smetana už mají vstup zapovězen.

Hlavnímu nádvoří vévodí Venušin a Neptunův štít, dvě obrovské kovové plastiky na kamenné zdi, které pro Gruyére vytvořil současný umělec Leza Lidow. Prohlídka hradu ze 16. století a jeho krásně upravených zahrad trvá asi hodinu. 

Ve třech patrech i na věžích vyměníte gurmánské a nákupní požitky za pastvu pro oči a duchovní hodnoty, neboť v historických, dobově zařízených prostorách, se konají výstavy moderního umění.

Zastávka na fondue
Na zpáteční cestě si určitě neodpusťte zastavení v některé pitoreskní vyhlídkové hospůdce v podhradí, kde si můžete dát věhlasné švýcarské sýrové fondu, jejichž základ tvoří právě gruyére. Jako dezert určitě ochutnejte obrovské švýcarské maliny s věhlasnou švýcarskou smetanou. A pokud objednáte ještě kávičku, pak už raději dvojité tučnosti zdejší šlehačky odolejte.

Hrad ve švýcarském Gruyéres

,