Na palubě vrtulníku bylo 11 lidí, tři nehodu nepřežili. Vrtulník Mi-8 se zřítil při přistávání a byl kompletně zničen.
S polárníkem Miroslavem Jakešem se na Špicberkách potýkám nejen se špatným počasím, ale i s čekáním na povolení k přesunu na ruskou polární stanici Barneo.
Možná už dnes bych se mohl na stanici přesunout já s první zásobovací helikoptérou a lidmi, kteří budou stanici dostavovat.
Mirek by mne mohl následovat o den později. Ale momentálně nic není jisté.
Přesto neklesám na duchu a na Špicberkách sbíráme informace pro zajímavé reportáže.
Petr Horký a Miroslav Jakeš na Špicberkách
Jak vypadá globální oteplení
První, s kým jsem se bavil o otázkách globálního oteplení, byla Ruska Káťa, která tady žije už 8 let. Nejdřív pracovala na Špicberkách v Barentsburghu a před dvěma roky se jí podařilo sehnat práci ve zdejším "hlavním městě".
Jde o nejseverněji položené město na světě Longyearbyen, kde žije asi 1 800 až 2 000 obyvatel.
Když jsem se Káti zeptal na globální oteplování, řekla, že tady má vždycky strašnou spoustu práce, takže ani nemá čas sledovat, jestli se mění polární noc a polární den, natož aby vnímala nějaké změny v počasí.
Názory dalších lidí, které jsem oslovil, byly naprosto odlišné od Káti, ale velmi podobné jeden druhému.
Fjord, který nezamrzá
Australský dobrodruh Eric Philips byl na severním a jižním pólu už několikrát. Živí ho práce navigátora, průvodce a učitele polárních dovedností a schopností přežít ve zdejší přírodě.
Letos jde na severní pól už počtvrté. Se skupinou turistů. Prý také proto, aby lidem na jejich vlastní oči ukázal, jak se tu otepluje, jak Arktidy ubývá a jak se vše nenávratně mění.
Jak je podle něj poznat globální oteplování?
"Podívej se na ten fjord," mávnul rukou z okna. Tento fjord byl podle něj odjakživa, co historie zdejších obyvatel pamatuje, přes zimu zamrzlý tak, že přes něj vedly cesty.
"Lidé přes něj jezdili s povozy a později na sněžných skútrech.“
Podíval jsem se směrem, kam ukazovala jeho ruka. Viděl jsem jen páru stoupající z mořské hladiny.
Po nějakém ledu nebo pevné ploše, na kterou by bylo možné vstoupit, natož vjet jakýmkoliv zařízením, nebylo ani vidu, ani slechu.
"Takhle už to vypadá třetí rok," navázal Eric, "už tři roky po sobě tento fjord nezamrzl. Chceš se ještě na něco ptát?“
Pracovna režiséra v Arktidě
Medvědi táhnou na sever
Tak jsem se vydal za farářem. Lidé se mu svěřují s nejrůznějšími starostmi. Třeba se k němu dostala informace z jiných míst o tom, jak kdo pozoruje projev oteplování.
První bylo, že pokynul hlavou k fjordu a zeptal se: "O fjordu víte?" Pak pokračoval:
"V předchozích letech lidé většinou až 50krát za rok vyprávěli o tom, jak v blízkosti Longyearbyenu potkali ledního medvěda. Teď se to stane tak třikrát." Proč?
"Jednoduše proto, že medvědi odcházejí za potravou − za tuleni. A ti jsou tam, kde je největší zima, to znamená dále na severu," vysvětlil farář.
O globálním oteplení chci natočit celý dokument. A toto jsou první svědectví, osobní zkušenosti lidí, kteří tu žijí.
Jsem zvědavý na vědce a polárníky, které bych měl potkat na Barneu.
O expedici
Horký, který plánuje během expedice natočit dokumentární film, chce na místo přinést DVD s cimrmanovskou hrou Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem a také láhev vodky Amundsen na paměť legendárního norského polárníka, který na severním pólu nikdy nebyl. |
