Za jasného počasí je z ní vidět na vzdálenost 150 kilometrů, je opředena legendami a mýty, volně tam žijí jako na jediném místě v Evropě opice a jde o kus „hrdého Albionu“ daleko od vlastního ostrovního království.
Gibraltarská Skála (The Rock) nepřestává fascinovat návštěvníky svojí jinakostí. Kromě nasátí ducha staré dobré Británie skýtá Gibraltar i pěkné příležitosti pro výšlapy po skalnatém masivu, jehož nejvyšší vrchol leží 421 metrů nad hladinou moře.
Západní (pozvolnější) svah Skály křižují asfaltové silničky, ale běžným vozidlům je nahoru vjezd zakázán, příliš mnoho automobilů vás proto obtěžovat nebude. Výstup si sice můžete usnadnit lanovkou, máme však jiný tip. Vezměte to po Středozemních schodech (Mediterranean Steps), pěšině, která připomene horskou túru někde ve Vysokých Tatrách. Kdo by to do toho Gibraltaru řekl!
Od Židovské brány do skalních stěn
Základní pěší okruh přes Středozemní schody vám zabere asi dvě hodiny, ve vrcholové části Skály jej však můžete snadno prodloužit, na výběr je z vícero variant. V každém případě jde o nejzajímavější a nejvíce přírodní výšlap, jaký si na Gibraltaru můžete udělat.
Východištěm minitreku je místo zvané Židovská brána (Jews Gate), u vstupu do Gibraltarské přírodní rezervace (Gibraltar Nature Reserve).
Sem se dá dojet autem, ale na místě nelze parkovat. Autem sjeďte asi 300 metrů strmě dolů po ulici Windmill Hill Road, tam se místo vždy najde. Nejbližší zastávka veřejné dopravy, Garrison Gymnasium, je vzdálena asi kilometr a musíte od ní po téže ulici k Židovské bráně naopak vystoupat vzhůru.
Začátek trasy je označený a po zdolání pár schodů se ponoříte do porostu hustých keřů. Prvních několik set metrů je pozvolných, chvíli se dokonce jde z kopce a stezka se stáčí doleva pod strmé, prakticky kolmé východní srázy Skály.
Jakmile vyjdete do volného terénu, otevřou se nádherné výhledy hlavně k jihu a východu. Africký břeh Gibraltarské úžiny se zdá být co by kamenem dohodil (vzdálenost je patnáct kilometrů). Za jasného počasí snadno rozpoznáte jak druhý „Herkulův sloup“, 842 metrů vysoký kopec Džebel Músá v Maroku, tak španělskou enklávu Ceuta s výraznou vyvýšeninou Monte Hacho (204 m). Dobře je vidět i k severovýchodu na pobřeží Costa del Sol.
Pohled na gibraltarský přístav z úbočí Skály
Úvodní pasáže stezky Mediterranean Steps jsou docela pohodlné.
Později začne stezka strmě stoupat a přidají se stovky kamenných schodů. Minete dvě jeskyně a nejspíš také nějakou tu tlupu makaků bezocasých (Macaca sylvanus), ikonických „obyvatel“ gibraltarské Skály. Tyto opice tu sice nejsou úplně původní, nicméně dostaly se na Gibraltar lidským přičiněním již dávno před příchodem Britů, zřejmě v době islámské nadvlády nad Pyrenejským poloostrovem, tak je lze považovat za domácí.
Chytří živočichové se dokázali na nové podmínky dokonale aklimatizovat. Včetně toho, jak velice rychle pochopili, že turisté a jejich batohy se svačinami jsou snadnějším zdrojem potravy než se snažit někde okusovat vegetaci. Mějte se proto na pozoru. Až vám makak skočí za krk (což se zde děje běžně), může to být také 18 kilogramů živé a velmi mrštné váhy.
Pohled podél východního, strmého srázu Skály k severu. Výstavba v popředí ještě patří Gibraltaru, vzdálenější pláže se již táhnou podél španělského města La Línea.
Vzhledem k historii Gibraltaru nepřekvapí, že Středozemní schody původně sloužily nikoli k potěše návštěvníků, ale byly vybudovány v 18. století pro lepší a také skrytou komunikaci mezi britskými vojenskými posádkami. Stezka byla do nedávna ve velmi špatném stavu, v poslední době však došlo k dílčím úpravám schodů a místy i k instalaci zábradlí, dnes je tu proto pohyb bezpečný. Cestou minete zbytky vojenských stanovišť, jeden bývalý palpost slouží jako vyhlídka.
S přibývajícími nadmořskými metry se o společnost začnou starat hejna racků, můžete zahlédnout také supy a orly. Zejména na jaře a počátkem léta Skála ožívá koberci květin, na miniaturním území Gibraltaru vědci napočítali více než pět set rostlinných druhů. A jak stoupáte, tak i výhledy jsou stále krásnější.
Na hřebeni Skály
Když se konečně dopracujete na vrchol hřebene, možná se do vás ve skalní rozsedlině opře vítr a scénu obohatí vyhlídka směrem k západu, což byl směr dosud krytý stěnou Skály.
Úvodní pasáže stezky Mediterranean Steps jsou docela pohodlné. Pak se terén řádně zvedne. Místy to vypadá, že není kam pokračovat.
Opice na vás budou nepochybně čekat i poté, co zdoláte poslední „středozemní schod“ a otevře se před vámi výhled na zátoku.
Hladina Gibraltarského zálivu (anglicky Gibraltar Bay, španělsky Bahía de Algeciras) je obvykle poseta desítkami lodí a na rozdíl od předchozích vyhlídek spatříte hustě osídlené pobřeží včetně několika velkých průmyslových podniků a španělských měst La Línea a Algeciras. Přímo pod vámi je centrum Gibraltaru.
Od dělostřelecké baterie O’Hara, jejíž interiér je přístupný, musíte sejít po asfaltce kus dolů a pak máte na výběr z několika možností. Pokud míříte zpět k Židovské bráně a k autu, zbývá asi dvacetiminutové klesání po asfaltce.
Pěkné a nepříliš náročné prodloužení vede po Douglasově stezce (Douglas Path), která vás přivede k horní stanici lanovky a k „chovné stanici“ makaků. Není třeba mít strach, že byste si drzých opic dosyta neužili i bez toho. V této části Skály se jich obvykle potloukají desítky.
Poměrně novou atrakcí Gibraltaru je Windsorův zavěšený most.
Jen pár desítek metrů od majáku bíle svítí mešita, otevřená v roce 1997. Stavbu financovala Saúdská Arábie.
Pokud se po Gibraltaru pohybujete s pomocí městské dopravy, můžete sejít po několika stovkách schodů strmě dolů podél hradeb a pak zvolit některou z možností, která vás přivede do centra města.
Jiná varianta, použitelná i v případě návratu k Židovské bráně, je vzít to přes visutý most Windsor Suspension Bridge, otevřený v roce 2016. Konstrukce překlenuje jednu z bočních strží v západním úbočí Skály.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditInformace Doprava Hranici mezi Španělskem a Gibraltarem lze v současnosti snadno překročit pěšky. Až k celnici jezdí z obou stran linky městské dopravy. Nebo můžete přijet půjčeným automobilem. Přechod je velmi frekventovaný, pokud pojedete ráno na Gibraltar a později odpoledne zpět, je třeba počítat s frontami. Atrakcí je úrovňové křížení ranveje gibraltarského letiště hned za britskou celnicí. Gibraltar v kostce |
