Nejtajemnější gotickou katedrálou je bezesporu katedrála Notre-Dame v Chartres. Stojí na pahorku, který je vidět již z velké dálky. Tento pahorek, na němž se podle starých pramenů nacházel posvátný háj, byl shromaždištěm druidů, kteří tam prováděli své zasvěcující rituály. V tomto posvátném háji byl vztyčen dolmen a vyhloubena 33 metrů hluboká studna. Na posvátném pahorku nad dolmenem a studnou s léčivou vodou byla v 1. polovině 12. století za pouhých šestadvacet let postavena katedrála Notre-Dame. I to je samo o sobě otázkou k zamyšlení, uvědomíme-li si, že ostatní katedrály nesrovnatelné svým významem se stavěly i několik staletí.
Na pouť k tomuto posvátnému místu a později ke katedrále se v průběhu věků vydávaly statisíce poutníků, kteří nedbali nepřízně doby, nebezpečí cesty a počasí a šli za blahodárným účinkem a duchovní energií, která na ně čekala na konci cesty. Vrcholem pouti do Chartres byl průchod labyrintem v katedrále, který se jako jediný původní dochoval do dnešní doby v dlažbě podlahy hlavní chrámové lodi. Kresby v dlažbě dostaly název "labyrint" jistě díky složitosti svých zákrutů, nedá se v něm však zabloudit, neboť existuje jen jedna cesta vedoucí do středu. Tyto labyrinty se nacházely ve všech významných katedrálách v raně křesťanské době a jejich tradice byla přejímána od druidů. Chůze v labyrintu byla součástí tehdejších křesťanských obřadů, jichž se zúčastňovali věřící z širokého okolí, aby načerpali duševní energii z telurického proudu země. V dnešní době je labyrint skryt pod kobercem a židlemi a odkryt bývá jen v době slunovratu.
Zároveň v této době dopadá v poledne sluneční paprsek vynechaným otvorem ve vitráži na pozlacený hřeb v šikmo vsazené dlaždici na podlaze. Byl to snad žertík dlaždiče, skláře nebo stavitele? Jistě ne, neboť potřebovali astronoma, aby jim sdělil postavení Slunce v té době a geometra, aby vše vypočítal. Má to být snad symbol poslušnosti a spojení všech těchto zasvěcených k uctění vyšší moci, nebo jen optický důkaz myšlenky, kterou je prostoupena celá katedrála?
Mystickou atmosféru interiéru katedrály dotváří 186 oken s vitrážemi, z nichž se zachovalo 152 v původním stavu. Gotická vitráž vznikla stejně náhle jako celý gotický sloh. V obou případech zůstává nevysvětleno, co tvoří jejich mystiku. Je to snad onen návod z Jeruzaléma? Obé zároveň vzniklo a asi po sto letech zároveň zaniklo. I po tomto období se s virtuozitou stavělo na základě lomeného oblouku, ale stavby postrádaly onu myšlenku. Skla vitráží, barevných gotických oken, jsou prosvícena světlem zvenku a jejich barevný odraz dopadá na kamennou podlahu a sloupy. Vitráže světlo nepropouštějí jako obyčejná okna, ale přeměňují ho tak, že září jako drahokam. Zvláštností je, že nezáleží na tom, zda je venku světlo tlumené nebo přímé, vitráže září stejně, když je zataženo nebo jasno.
V interiéru katedrály není žádná sochařská výzdoba, nic, co by rušilo účinek energie a světla. Pokud tam sochy jsou, pocházejí z pozdější doby. Katedrála je vyzdobena jen zvenku, sochy představují postavy ze Starého i Nového zákona a v soklech pod nimi jsou zakódovány tajemné zprávy, alchymistická znamení, ale možná i návod na výrobu kamene mudrců. Stačí jen naučit se v nich číst.
Doporučená trasa po dalších katedrálách Notre-Dame:
První katedrálou za německou hranicí je štrasburská Notre-Dame. Město ještě není typicky francouzské, ale příhraničně kosmopolitní, historické jádro tvoří množství hrázděných domů a křivolakých uliček. Katedrála má nejvyšší věž (142 metrů) a největší rozetu. Za zhlédnutí jistě stojí i vnitřní renesanční orloj.
Katedrála Notre-Dame v metropoli Normandie Rouenu má románskou část a sedm věží, jednu se zvonkohrou s 56 zvony, která hraje církevní písně.
V Amiensu objevíte další katedrálu Notre-Dame, která se považuje za největší klasickou dokončenou gotickou katedrálu. Dochovala se včetně sochařské výzdoby jednotného stylu. V podlaze chrámu je poskládán další labyrint, není však původní, ale barokní, ležící na místě původního.
K příjemnému zastavení láká klidný a turistickým ruchem nedotčený Laon. Město se rozkládá na dvojvrší, z nichž na jednom stojí kostel St. Martin a na druhém katedrála Notre-Dame. Je to jedna z prvních gotických katedrál, zajímavá svou členitostí a vzdušným dvojvěžím tvořeným množstvím sloupů. Věže jsou zdobené sochami šestnácti obrovských býků, hádankou zůstává, proč si autor vybral právě tato zvířata. V blízkosti katedrály se nachází muzeum templářů s malým románským kostelíkem.
Další historickou pozoruhodností je Remeš. Katedrála Notre-Dame je korunovační katedrálou francouzských králů, o půl metru vyšší než Notre-Dame v Paříži a nejdelší ve Francii. Během první světové války však byla hodně poničena. Na vstupním portále zaujme sochařská výzdoba s usmívajícími se sochami. Nejznámější z nich je smějící se anděl zvěstující Marii. Při odchodu z katedrály zaujme výjimečně sochami zdobený portál. Příkrým točitým schodištěm lze vyjít do úrovně krovu a zblízka si prohlédnout galerii králů nad vstupním portálem a rozetou, projít pod střechou a obejít katedrálu dokola po ochozu.
Zcela jiným zážitkem je návštěva katedrály Metz. Je postavená z pískovce, vypadá jako zlatá, proto nepůsobí středověkým dojmem.
 Štrasburská Notre-Dame má nejvyšší věž |
