Agentura OSN si nechává každoročně zpracovávat studii, která tvoří žebříček šťastných zemí. Index štěstí počítá na základě ukazatelů jako bezpečnost země, bohatství, čistota životního prostředí, ale také sociální podpora, míra korupce či svoboda rozhodování. Finsko s počtem 5,5 milionu obyvatel skončilo loni páté, letos předstihlo Norsko a je nejšťastnější zemí na světě.
Česko je 21.Česká republika je šťastnější, oproti loňsku jsme poskočili o dvě příčky. |
Skandinávské země stojí na předních příčkách žebříčku už od zveřejnění první studie. Ani letos tomu nebylo jinak: za Finskem a Norskem se umístilo Dánsko a Island. Na páté příčce se umístilo Švýcarsko a v první desítce je i Nizozemsko, Kanada, Nový Zéland, Švédsko a Austrálie. Česká republika skončila na 21. místě.
Finsko: stálezelená příroda, skály a údajně nejkrásnější východy slunce
Proč jsou tu lidé nejšťastnější? Severské země dokážou svým obyvatelům poskytnout dostatek osobní svobody, ale také sociálního zabezpečení. Takové výhody předčí i fakt, že Skandinávci platí jedny z nejvyšších daní na světě. „Stručně řečeno, severské země umějí dobře přeměnit bohatství v blahobyt,“ uvedl výkonný předseda Institutu pro výzkum štěstí Meik Wiking - více čtěte zde.
Tady máte další důvody, proč stojí za to ve Finsku žít, nebo se alespoň přijet na dovolenou:
1 Je to nejbezpečnější země světa
Finsko je ideální destinací pro neklidné a ustrašené turisty, kteří cestují s obavami. Podle Mapy cestovatelských rizik jde totiž o nejbezpečnější zemi světa. Má nejlepší hodnocení v oblasti bezpečnosti na silnicích, zdravotních rizik i celkové bezpečnosti a kriminality. „Ve Finsku se hraje férová hra, nepodvádí se a nelže - to je absolutní společenské tabu,“ řekl iDNES.cz Michal Hubáček, který v zemi studoval - celý článek o jeho zážitcích z Finska najdete zde.
V zemi žije 300 tisíc cizinců a obyvatel s cizími kořeny - kromě nejzastoupenějších imigrantů z Evropy jsou zde početné komunity Afghánců, Číňanů, Iráčanů nebo Somálců.
Označení zemí z hlediska bezpečnosti. Nejbezpečnější země jsou označeny zelenou barvou, žlutá označuje země s nízkou mírou kriminality, oranžová střední úroveň. Červená barva určuje vysokou míru nebezpečí a extrémní nebezpečí na vás čeká v zemích označených tmavě červenou barvou.
2 Vládne zde tolerance národů i náboženství
Finové jsou považováni za velmi tolerantní národ. Dokazuje to i Index prosperity Legatum, který řadí země podle řady kritérií, včetně osobní svobody založené na přístupu k právu člověka, ke svobodě projevu a náboženství a k sociální toleranci - Finsko je devátým nejtolerantnějším národem na světě.
Stejně otevření jsou Finové i k otázce rovnosti mužů a žen - po Islandu a Norsku se Finsko řadí na třetí místo, píše britský server The Telegraph.
3 Finsko je eko od hlavy k patě
Finsko je environmentálně uvědomělou zemí. A má na to papíry: v roce 2016 získalo nejvyšší ohodnocení v žebříčku EPI (Environmental Performance Index - Index evnironmentálního chování, pozn. redakce), který sestavilo Centrum pro Environmentální právo a politiku v americkém Yale. Finsko získalo 90 68 bodů a předstihlo tak své nejbližší konkurenty Island a Švédsko.
„Finsko se právně zavázalo k tomu, že do roku 2020 obstará 38 procent spotřebovávané energie z obnovitelných zdrojů. Navíc už nyní vyrábí téměř dvě třetiny elektrické energie z obnovitelných nebo jaderných zdrojů,“ uvádí zpráva.
Doslova zelené je i hlavní město Helsinky. To zahájilo ambiciózní projekt, jehož cílem je do roku 2025 překonat vlastnictví motorových vozidel: představitelé Helsinek plánují využít nové technologie a vytvořit kvalitní systém veřejné dopravy na základě požadavků místních tak, aby auta už v Helsinkách nebyla vůbec potřeba. Helsinky, podobně jako jiná skandinávská města, navíc už dlouho upřednostňují kola jako městský dopravní prostředek číslo jedna. Město má nyní 2400 kilometrů cyklostezek, které místní využívají s nadšením.
Skály a stálezelené stromy, mech a borůvky, to jsou finské ostrůvky.
4 Je plné lesů, jezer a ostrovů
Nikde jinde v Evropě nenajdete tolik stromů jako ve Finsku - Finsko je první nejzalesněnější zemí na metr čtvereční v Evropě a jedenáctou na světě. Přes 73 procent finské země tvoří jedle, břízy a duby.
Této skandinávské zemi se přezdívá Země tisíce jezer. „Kdybychom však chtěli být korektní, tak bychom spíše řekli ‚Země desetitisíců jezer‘, protože se jich tady nachází přesně 187 888 (větších než 500 metrů čtverečních) a zaujímají 10 procent území,“ uvedl Michal Hubáček.
Nejznámějším jezerem je bezesporu to čtvrté největší v Evropě - Saimaa o rozloze 4377 kilometrů čtverečních. Pro upřesnění jde o soustavu spojených jezer na jihovýchodě Finska s hloubkou jen něco málo přes 82 metrů. Jen zde v jezeře žije chráněný sladkovodní poddruh tuleně kroužkového. Populace tohoto chráněného tuleně čítá už jen kolem 320 jedinců.
Finsko není jen zemí jezer, ale i zemí ostrovů. Pokud byste je chtěli spočítat, nějakou chvíli vám to zabere - je jich 179 584. Pokrývají je skály, mech a panensky čistá příroda, která údajně léčí. Ne nadarmo zde vznikají tiché resorty určené k odpočinku a relaxaci - o soukromém ostrově pro ženy čtete zde.
Národní park Seitseminen
5 Žijí tu milovníci sauny a kávy
Finsko zaujímá také celkem nečekané prvenství: je zemí, kde nejlépe ocení dobrou kávu. Ano, nespletli jsme se. Finové ročně vypijí 12 kg kávy na osobu, což je asi dvakrát více než většina Evropanů a dokonce o 2,1 kg více, než zvládnou vypít v druhém Norsku.
Nejčastěji se tu pije obyčejná - pro Finy filtrovaná - káva a k tomu se přikusuje skořicová rolka. A svůj šálek si občas dopřejí i malé děti. Finové kávu berou jako lék na bolest hlavy, na deprese i jako životabudič a přes den do sebe dostanou i desítku šálků tohoto černého nápoje. V kancelářích mají na popíjení kávy vyhrazené oficiální pauzy a přípitkem kávou slavili i sto let své nezávislosti - více se dočtete zde.
Zato o prvenství Finska v saunování ví celý svět. Pro 5,5 milionu obyvatel vystavěli Finové na 3 miliony saun, tuhle očistu těla i duše zkrátka milují. Do saun chodí Finové napříč generacemi, v saunách se oslavuje nebo se uzavírají obchody.
Zalíbilo se vám Finsko a uvažujete je navštívit v rámci příští dovolené? Vydejte se v Helsinkách do sauny Yrjönkadun Uimahalli - sauna a bazén jsou umístěny v klasické budově ve slohu art deco z dvacátých let minulého století.
Tradiční finská sauna
6 Helsinky jsou perla: mají nádhernou katedrálu i pláže
V srdci Helsinek se tyčí krásná katedrála Tuomiokirkko, která určitě stojí za vidění a která je také cílem všech turistů. Tato bílá neoklasicistní stavba se zelenými kupolemi stojí na Senátním náměstí, vede k ní široké schodiště a byla postavena v letech 1830 až 1852 jako hold ruskému carovi Mikuláši I.
Půdorys evangelického chrámu je ve tvaru řeckého kříže a kromě hlavní věže ji zdobí i čtyři menší boční. Navenek se tedy podobá ruským stavbám, typicky ruská zdobná okázalost ale v interiéru chybí - ten je velmi strohý, ozdobený pouze sochami německých a finských reformátorů. Katedrála pojme na 1300 věřících.
Finská katedrála Tuomiokirkko v Helsinkách
Helsinky umí i překvapit, a to svými pěknými plážemi. Metropole stojí na pobřeží Finska a je významným přístavištěm. A i když si jej příliš neužijí, Finové milují léto a slunce. Jednou z nejoblíbenějších pláží je tu ta s názvem Hietaniemi. Kvůli chladnějšímu moři zde na davy nenarazíte, pláž ale láká na beach volejbal a jiné sporty, krásný výhled a klid.
7 Ve Finsku se dá cestovat za světlem a časem
Finsko je jedním z nejlepších míst, odkud lze pozorovat polární záři. Samozřejmě není příliš smysluplné jezdit do Finska jen kvůli tomuto světelnému jevu, protože by s největší pravděpodobností přišlo zklamání. Ovšem pokud se už do Finska vydáte v zimních měsících, máte dost velkou šanci, že ji uvidíte na vlastní oči.
Fascinující polární záře se objevila nad Finskem
Že se nedá cestovat časem? Ve Finsku ano: i když nebude to napříč staletími, ale jen v rámci hodin. Státní hranice mezi Švédskem a Finskem je zároveň hranicí dvou časových pásem. Finsko leží v časovém pásmu, kde je o dvě hodiny více než na nultém poledníku v Greenwichské královské observatoři v Londýně, ve Švédsku je jen o hodinu více - leží tedy ve stejném časovém pásmu jako Česká republika.
Pokud tedy hranici Finska se Švédskem překročíte od východu k západu, získáte k dobru 60 minut. To se může hodit například 31. prosince: stačí na oslavy vyrazit do laponské vesničky Kaaresuvanto. Po půlnoci přejdete most přes řeku Munio a jste ve švédské vísce Karesuando - a slavit příchod nového roku můžete hned dvakrát.
