Zprávu Expat Insider 2024 vypracovala komunita InterNations, která podporuje velkou síť expatů pokrývající 420 měst světa. Hodnotila různé aspekty života v pěti odlišných indexech. Součástí byly aspekty, jako je Snadnost usazení, Kvalita života nebo Nezbytnosti pro život cizinců v zahraničí.
Kdo je expat?Expat je označení pro cizince, který dlouhodobě žije a pracuje v zemi, ve které nemá občanství. |
Organizace InterNations se ptala více než 10 tisíc expatů, od mladých lidí až po důchodce z různých socioekonomických a kulturních prostředí. Chtěla znát názor na jejich život v hostitelské zemi.
Celkově bylo letos Česko pro život expatů patnáctou nejhorší zemí. Oproti loňskému roku tak kleslo o dramatických osmnáct příček. Organizace InterNations odhalila, že Česko je sedmou nejobtížnější zemí, kde se lze jako expat usadit. Obzvláště špatně si naše země vedla v hodnocení kultury a faktoru, jak moc se expati u nás cítí vítáni. Česko se v obou ukazatelích umístilo na 47. místě z 53 zkoumaných zemí. Podprůměrné skóre v kategoriích Bydlení, Digitální život a Administrativní úkony pak způsobilo, že Česko bylo celkově pátou zemí, kde bylo nejobtížnější usadit se.
Otázka za milion: Kam byste emigrovali z Česka, pokud byste museli? |
Obzvláště špatně zabodovala naše země ve vstřícnosti místních. Podle InterNations jsme třetí nejméně přátelskou zemí ze všech zkoumaných států. Pouze Rakousko a Kuvajt vykazují vyšší míru nepřátelství ze strany domorodců. V Česku navíc není jednoduché najít si přátele. V tomto ukazateli jsme z 53 států obdrželi nelichotivou 40. příčku.
Na otázku, jak moc jsme jako národ přátelští k cizincům žijícím na našem území, odpovídal Brit George, který v Praze žije již sedm let a za tu dobu se naučil plynně česky.
„Nemyslím si, že Češi jsou vysloveně nepřátelští. Jde spíše o určitý chlad a odtažitost. Máte velmi uzavřenou kulturu a úplně si s cizinci nevíte rady. Češi jsou zvyklí na expaty spíše jako na turisty. Nejste zvyklí na kulturní rozmanitost, jakou máme třeba v Londýně, kde jsem vyrůstal vedle národů z celého světa. Ze zkušenosti vím, že jiné kultury, například Španělé nemají s přijetím cizinců zdaleka takový problém jako Češi.“
Největším strašákem je jazyk
Zdá se, že hlavním problémem je pro expaty jazyk. Organizace InterNations zjistila, že Česko je druhou zemí na světě, jejíž jazyk se cizinci učí nejhůře a zároveň velmi špatně žijí v naší zemi bez jeho znalosti. Těžší bylo pro expaty naučit se pouze maďarštinu.
„Jazyk je opravdu oříšek. Na začátku, když Češi zjistili, že mluvím obstojně česky, netušili, jak se ke mně chovat. Fakt, že mluvím lámanou češtinou pro ně byl divný a nepohodlný. Zajímavé je, že větší problémy s tím měli muži než ženy. Češi mají své zavřené skupiny, nechtějí s vámi jako s cizincem mluvit a musí do toho nějak proniknout. Navíc, když zjistili, že jsem Brit, úporně se se mnou snažili procvičovat angličtinu. Pokud dokážete mluvit opravdu plynule a přirozeně, Češi vás spíše přijmou mezi sebe a zároveň se vám samozřejmě otevře hodně dveří,“ myslí si George.
Na otázku, co bylo na učení se jazyka nejhorší, říká, že mu Češi jeho situaci vůbec neusnadnili. „Když jsem mluvil lámaně, při sebemenší chybě nebo neporozumění přešli do školní základní angličtiny. Španělé jsou šťastní, kdy se snažíte mluvit jejich jazykem a vždy vám rádi pomůžou, s Čechy je to přesně naopak. Češi se mnou nemluvili až do té doby, než jsem mluvil skoro plynně. Vytvořit si přátele bylo nesmírně těžké.“ přiznává George.
Dobré místo pro práci se skvělou dopravou
Existovaly části studie, kde si Česko vedlo obzvláště dobře. Index Kultury a Spokojenosti s prací se umístil na vysoké patnácté příčce, šestnáctou příčku obsadila kategorie Práce a volný čas. Úctyhodné šestnácté místo ze všech 53 států pak Česko dosáhlo v Kariérních šancích. V nich jsme dokonce předstihli Singapur, Německo nebo Švýcarsko. Organizace označila v celkovém indexu Česko ohledně pracovního života za patnáctou nejlepší zemi na světě.
Nejtěžší místa na světě, kde se usadit jako expat1. Kuvajt |
„Když jsem se sem před osmi lety přestěhoval, měl jsem zato, že Češi byli nejmíň přátelskými stvořeními na planetě. Ve Spojených státech nemáme problém navázat oční kontakt nebo se ve veřejné dopravě pustit s cizími lidmi do řeči. Tady se mi zdálo, že se lidé bojí jen se na mě podívat nebo se mnou mluvit,“ říká James z Texasu.
„Vůbec nejhorší bylo, když jsem musel navštívit úřady. Pokud je pro expaty něco skutečně demotivující, pak je to dáma na úřadě, která se vyhýbá očnímu kontaktu a mumlá cosi v cizím jazyce za dvojitým sklem. Člověk se v tu chvíli opravdu necítí vítaný. Ona přitom drží klíč k tomu, jestli budete moci v Česku zůstat nebo ne. Musím říct, že během času se můj názor trochu změnil. Češi se mi zdají být trochu méně nepřátelští nebo se možná jen já sám počešťuji. Dřív jsem sám pomáhal cizincům ztraceným v mé části města, teď kolem nich chodím se svěšenou hlavou stejně jako zbytek Čechů,“ přiznává James.
Velmi dobrého umístění dosáhlo Česko také v indexu Kvality života, kde dosáhlo čtrnáctého místa. Nejlepšího výsledku dosáhlo v kategorii Cestování a tranzit, kde skončilo dokonce na osmé nejlepší příčce. Pro představu první místa obsadilo Japonsko, Nizozemsko a Spojené arabské emiráty. Z hlediska bezpečnosti a zabezpečení bylo Česko hodnoceno jako patnáctá nejlepší země a předčila Kanadu, Nový Zéland a Švédsko.
„Kvalita života v Čechách je důvodem, proč jsem se sem v roce 2016 přestěhoval,“ říká George. „Jsou tu mnohem nižší daně než v Británii, několikanásobně levnější a efektivnější doprava, kvalitnější potraviny, víc zeleně a mnohem lepší podmínky pro východu dětí,“ vypočítává výhody. „V roce 2017 jsme s manželkou koupili nově postavený domek, který bych si v Londýně po raketovém vzrůstu cen nemovitostí na počátku tisíciletí nemohl dovolit. Jsem si vědom, že jsme nemovitost koupili těsně před tím, než i tady ceny vyletěly raketově nahoru. V tom jsme měli štěstí.“
Oslovení cizinci žijící k Česku se shodli na tom, že pokud expat v ČR chce žít v sociální bublině jiných cizinců, jeho život je jednodušší, ale zároveň více omezený.
„Pochopit Čechy znamená především naučit se jejich neuvěřitelně komplikovaný jazyk. České filmy, humor a určité kulturní zvyklosti vám při neznalosti češtiny jednoduše unikají, a to je velká škoda. Pokud chcete žít v Čechách plnohodnotný život, znalost jazyka je nezbytná. Cesta k češtině, a nakonec i k srdci Čechů je trnitá. Pokud se ale budete hodně snažit, dokážete se začlenit. I méně otevření Češi vás nakonec přijmou. Všechny výhody žití v Čechách mě přesvědčily, že má cenu snažit se proniknout do skupiny zamračených a uzavřených Čechů,“ uzavírá George s úsměvem.