Skalní obydlí v podhorských Brhlovcích jsou evropskou raritou. Většina je už opuštěných, ale v několika jeskynních bytech lidé dosud žijí. Návštěvám se však vyhýbají.
Ale teď po pořádku, odkud se tu skalní byty vlastně vzaly. Nejprve se proto podíváme do blízké Levice.
Protiturecká pevnost Levice
V 16. a 17. století jižní část Slovenska silně trpěla nepřátelskými nájezdy Turků, některé části země Turci dokonce určitý čas ovládali. V těchto nepříznivých dobách se opevňovaly hrady, kostely a kláštery, obyčejní lidé hledali úkryty, kam se schovat, když šlo o život.
Symbolem protitureckého odboje v jihoslovenském regionu zvaném Tekov je Levický hrad, jenž zdobí stejnojmenné město Levice.
V 16.století se hrad stal dějištěm častých bojů proti Turkům, od roku 1543 fungoval jako jedna z 15 protitureckých pevností. Z důvodu sílícího tureckého nebezpečí byl roku 1635 obnovený podle italského fortifikačního systému, což mu ovšem nepomohlo – roku 1663 jej vicekapitán Gašpar Bartakovits vydal Turkům bez boje. Turci pobyli na hradě jeden rok, pak jej zase ztratili a po opakovaných bojích jej už nedobyli zpět.
Levický hrad
Dnes se Levický hrad skládá ze dvou částí – kamenného středověkého hradu na sopečné skále a opevněného renesančního předhradí (kaštiel) ze 16. století. Obě části odděluje plošně velké travnaté nádvoří.
Kamenný hrad – přestože tvoří hlavní dominantu celého areálu – není veřejnosti přístupný. Stojí na strmé skále a případný výstup na ni vyžaduje jisté lezecké dovednosti. Mladší renesanční hrad funguje jako Tekovské muzeum – jsou tady k vidění stálé expozice, část tvoří provozní budovy.
Turecké války byly však největší pohromou pro okolní vesnice, které žoldáci tureckých i císařských armád nemilosrdně rabovali.
Krajina v okolí Brhlovce
Skalní úkryt před Turky
Do souvislosti s tureckými nájezdy bývá většinou dáván i vznik unikátních skalních obydlí v nedaleké obci Brhlovce pod nejjižnějšími výběžky Štiavnických vrchů. Ve skutečnosti tady lidé tesali umělé jeskyně do skal asi již mnohem dříve.
Dutiny sloužily jako vinné sklepy, skladiště potravin, později i jako přechodná obydlí, jež se využívala jako vhodný úkryt před Turky.
Příhodné podmínky pro vznik skalních obydlí poskytla sama příroda. Krajina v okolí Brhlovců je součástí středoslovenského vulkanického pásma z období třetihor, podloží tvoří sopečné vyvrženiny, mezi nimiž převažují souvrství tufů. Je to hornina měkká, snadno opracovatelná, zároveň však dobře soudržná, takže při kutání nehrozí sesutí.
Hospodářská část skalního obydlí v Brhlovcích
Vrstvy tufů vystupují v Brhlovcích na obou svazích zaříznutého údolí, takže malá skalní stěnka je součástí prakticky každého pozemku v řadové obecní zástavbě. Kdysi vlastně stačilo zajít na konec dvorku za dům a začít kutat do skály.
Kromě vybudování vlastní "domácí jeskyně“ měla tato jistě nelehká činnost i další pozitivní efekt – získal se stavební kámen, který se dal buď použít, anebo prodat.
Může se hodit
Kde se vykoupat
Největším lákadlem je však zrekonstruované termální koupaliště, zahrnující venkovní bazény, vnitřní bazén a velmi neobvyklé travertinové sedavé bazénky, do nichž proudí čerstvá voda přímo z pramene. Na travertinové bazénky navazují masážní vodopády a sprchy. Muzeum Brhlovce
|
Ekologické bydlení
O tom, jak se bydlelo ve skále v Brhlovcích, se můžete přesvědčit návštěvou malé muzejní expozice v místní části Šurda, která byla zřízena roku 1992. Součástí expozice je tradiční hliněný dům typický pro národopisnou oblast Hont, k němu přiléhá dvorek ukončený tufovou skálou, do níž je vysekáno několik dutin různého účelu.
Interiér skalního obydlí
Horní bychom dnes mohli považovat za jakousi letní terasu, pod ní je něco jako dílna, vedle ní obytná místnost a stranou ještě jedna dutina sloužící jako skladiště potravin.
Obytná místnost má skromné rozměry i vybavení, je v ní však docela útulno – nechybí okno ani kamna s komínem. Navíc přes léto je uvnitř příjemný chládek, v zimě zase docela teplo, takže není třeba moc topit. Zkrátka ekologické bydlení…
Podobně to vypadá i u sousedů v celé délce řadové zástavby. Tam však na slídivé zraky senzacechtivých turistů nejsou příliš zvědaví, takže je dobré s tím počítat a respektovat lidské soukromí. Místnosti vysekané do skal tam totiž pořád slouží svému původnímu účelu.
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
