Zapomenutá legenda českého outdooru. Eugen Freud a jeho osudový uzel

Horolezec Eugen Freud se po listopadu 1989 vrhl na podnikání a vybudoval tehdy největší outdoorovou firmu v Česku. Pak o všechno přišel, a to včetně pořádné porce zdraví. Dnes, v 68 letech, nemůže chodit. Ale nevzdává se, píše redaktor magazínu Víkend MF DNES.
Eugen Freud miloval hory, vybudoval jednu z největších outdoorových firem v...

Eugen Freud miloval hory, vybudoval jednu z největších outdoorových firem v Česku. Jeho život se ale nakonec ubíral jiným směrem, než si v devadesátých letech představoval. | foto:  Petr Topič, MAFRA

K lezení se dostal koncem 70. let. „Nepodával jsem fantastické výkony, bavila mě ta parta,“ vzpomíná Eugen Freud. „V roce 1986 jsem vystoupil na Elbrus. Nahoře jsem si dal vrcholové cigáro a pivo.“

Původně dělal šéfkuchaře v hotelu Kyjev v pražských Dejvicích, ale hory a skály ho přiměly ke změně profese. „Jednou jdu do práce, sluníčko svítí a já si říkám: Kámoši lezou někde v Adršpachu, a já zas budu jak vůl v kuchyni? A tak jsem šel raději montovat na střechy hromosvody.“

Ale to nebyl konec změn. Za komunistů tu chybělo pořádné venkovní vybavení. A Eugenovi kdosi přinesl norský časopis, kde byl vyfocený péřový spacák do -35 °C.

„Z fotky jsem odhadl střih a ušil si ho. Když ho viděli kamarádi, chtěli ho taky. Nejdřív jsem spacáky šil za flašky, později za peníze. Když se to dalo dohromady s lezením po střechách, měl jsem na tehdejší dobu královský plat. A hlavně jsem byl svým pánem a mohl kdykoli jezdit do skal.“

Podle komunistických zákonů však „nedovoleně podnikal“. Postupně to tedy naučil i ženu, aby uživila rodinu, kdyby ho za šití zavřeli. Přidali i péřovky, to už bylo složitější.

„Střih jsem udělal podle kabátu, a protože nejsem krejčí, ladil jsem to za pochodu. Co já se navztekal s kapsami! Hotové bundy jsem dal klukům do Tater a podle jejich připomínek střih upravoval.“

Sen o drtičce mrazu

Když v listopadu 1989 padl režim, Eugen to rozjel ve velkém stylu. V Česku začal šít první flísové bundy z materiálu, který tu tehdy ještě skoro nikdo neznal.

„Horolezci lezli v teplákovkách,“ vzpomíná. „Když měl někdo náhodou flísku z dovozu, svlékl ji a nábožně složil, aby se mu na skále neponičila. Podařilo se mi koupit kamion flísu od americké firmy a už to jelo.“

Kolekce z roku 1992. Péřovky Freud tehdy v Česku neměly konkurenci.

Na severním pólu. Miroslav Jakeš tam Freudovu flísovou soupravu donesl v roce 1993.

Najal dílnu a švadleny, zaměstnával jich přes padesát. Flísky chtěli všichni: horolezci, lyžaři, turisté… Eugen v první polovině 90. let neměl konkurenci. Po jeho péřovkách a spacácích s legendárním logem hrocha byl obrovský hlad.

Vybavoval řadu expedic: polárníky Jaroslava Pavlíčka a Miroslava Jakeše nebo špičkového horolezce Zdeňka Hrubého.

Pro svou péřovku tehdy vymyslel proslulý slogan Freudova drtička mrazu. „Reklama mě bavila,“ vzpomíná. „S televizním štábem jsme odjeli do Tater, já se v medvědí kůži schoval za kámen, vybafl a herec Miroslav Moravec tím svým hlubokým hlasem povídá: I yetti ví, že nejlepší péřovky jsou od Freuda! V další reklamě se mě zase herec Jan Rosák ptal, co je v mých bundách. Peří! - zařval jsem a jednu před ním kuchyňským nožem rozpáral.“

Co život dal a vzal

Spacáků a bund prodával desítky tisíc ročně. „Vydělával jsem spoustu peněz, ale bohužel jsem trochu zpychl. Odmítal jsem zakázky pro velké světové firmy jako Burton nebo Salewa, nevěnoval jsem se dostatečně obchodu. Mě prostě víc bavilo vymýšlet nové výrobky. Postupně mě válcovala konkurence a do Česka se navíc začaly vozit levné věci z Číny. Většině lidí to stačilo – na co potřebuje normální člověk drahý péřák?“

Eugen Freud vybavoval řadu expedic: polárníky Jaroslava Pavlíčka a Miroslava Jakeše nebo špičkového horolezce Zdeňka Hrubého.

„Nemít kamarády, jsem definitivně v háji,“ shrnuje muž, který kdysi vydělával desítky milionů. „Měsíčně mi zbývá jen pár stovek na kouření.“

Eugenův americký sen se začal hroutit v roce 2000. Nejdřív mu vykradli firmu. K centrále na Pankrác v noci přijel náklaďák, zloději vypáčili dveře a odvezli, co pobrali. Z toho se ještě nějak vzpamatoval. Firmu přesunul do Modřan, ale v létě 2002 přišla povodeň a všechno uplavalo.

Opil se, prodal byt, aby aspoň částečně splatil dluhy. Pak šel zase jako kdysi na střechy montovat hromosvody. V Řevnicích si pronajal zahradní chatku.

Ve skladu mu zbylo asi dvě stě spacáků plněných dutým vláknem. Chatku jimi obalil kvůli zateplení. Přežil díky tomu pár zim, i když se mu prý sousedi smáli, že bydlí ve „spacákové boudě“.

Další životní rána přišla v únoru 2014, tehdy kdesi u Plzně montoval hromosvod. „Uvázal jsem si klasický osmičkový uzel, ale nevšiml jsem si, že se na druhé straně střechy mrská o kominickou lávku a pomalu se povoluje,“ vybavuje si.

„Později jsem to vyprávěl kamarádům horolezcům a všichni říkali: Ty vole, to není možný! Jenže když jsem si sedl do lana, už jsem jen viděl, jak to lano utíká, jak kolem mě ubíhají tašky... Volný pád a buch na krovky... Spadl jsem sice jen asi ze čtyř metrů, ale zády na kámen.“

Neuropatické střevo

Každý horolezec ví, že má po dopadu pohnout nohama. Eugen to zkusil a – nic. To už přiběhl vyděšený syn, který byl na střeše s ním. „Povídám mu: Tak to je v pytli. Zapal mi cigáro! Za pár minut tam byla sanitka, cigáro mi vzali, podložili mě prknem a vezli do nemocnice.“

Lékaři zjistili, že si Eugen u prvního bederního obratle přetrhl míchu v místech, kde z ní odbočují nervy do spodní části těla. Od pasu dolů je ochrnutý. Nohama nepatrně pohne, ale nepostaví se na ně.

Lékaři zjistili, že si Eugen u prvního bederního obratle přetrhl míchu v...

„Důsledkem přerušené míchy je i takzvané neuropatické střevo,“ říká s mrazivou věcností. „Prostě ho neovládám. Neovládám ani močení.“

Dny, které jsou jeden jako druhý, dnes Eugen tráví v domově důchodců v Dobřichovicích u Prahy. Zpestřuje si je knihami historika Paula Johnsona. Členové horolezeckého oddílu Alpin 1, který kdysi spoluzakládal, pro něj uspořádali sbírku peněz, ze které mu koupili elektrický vozík.

„Nemít kamarády, jsem definitivně v háji,“ shrnuje muž, který kdysi vydělával desítky milionů. „Měsíčně mi zbývá jen pár stovek na kouření.“

Horolezecký oddíl má chatu na Kokořínsku, kamarádi tam Eugena občas vezmou na víkend. „Problém je to střevo, které si prostě dělá, co chce, bez ohledu na mou vůli,“ vypráví. „V ústavu mě přebalí sestra, jinde to musím zvládnout sám. Ale pořád lepší venku s kamarády než v ústavu, kde je to jako v kriminálu. Nikam nemůžeš, jsi závislej na jiných… Dřív jsem jezdil do Tater, teď dojedu na vozíku leda do Penny pro cigára.“

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. října 2021,  aktualizováno  11.7 23:12

Dodávkou s dětmi. Pobyt v luxusním chorvatském kempu je jako z jiné planety

V Chorvatsku mají čisté a teplé moře. A dobře vědí, jaký koktejl služeb mají namíchat pro turisty, kteří vyrážejí na dovolenou s malými dětmi a chtějí bydlet v kempech. Vyzkoušeli jsme tři z nich....

12. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ten kdo by to měl číst, si to stejně nepřečte. Jak si připravit túru v Krkonoších

Pohyb na čerstvém vzduchu má blahodárný vliv na psychiku a fyzické zdraví. Na druhou stranu s sebou turistika nese i jistá rizika a také větší zátěž pro přírodu. Následující text se nemusí týkat jen...

9. července 2024

ZANIKLÉ TRATĚ: Dráhu na kraji Prahy pohltilo ruzyňské letiště

Zaniklé tratě nás dnes zavedou jen kousek za hranice metropole. Tři kilometry slavné Pražsko-duchcovské dráhy v 60. letech 20. století nejprve pohltilo ruzyňského letiště, další kilometr byl pak...

7. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

VELKÝ PRÁZDNINOVÝ KVÍZ. Vyzkoušejte si sto otázek pro letní pohodu

Magazín DNES už počtrnácté připravil velký test na prázdniny. Víte, kdo vyřešil vraždu v Orient expressu? Kolik srdcí má chobotnice? Vzpomenete si, kdy naši fotbalisté vyhráli olympijské hry? Čeká na...

13. července 2024

Ukradnou i hlavu divočáka. Neuvěříte, co všechno odnesou turisté z hotelů

Doba, kdy hosté v hotelech kradli jen věci z minibaru, ručníky a župany, je už pryč. Nyní si troufají na větší a bizarnější věci, třeba na matrace, umyvadla či klavírní křídlo.

14. července 2024

Na co zírá mašinfíra: Svezte se Řepařskou drážkou a zachraňte parní mašinku

Dnes nás čeká trať dlouhá čtyři a půl kilometru na rozchodu 600 mm nedaleko Kolína. Projedeme se po tamní Řepařské drážce. Ta vede ve stopě zaniklé úzkokolejky, po které se dovážela řepa do...

14. července 2024

Turisté rozdělili Řecko. Někde proti nim bojují, jinde se je snaží přilákat

Premium

Je jich moc. Je jich málo. Obojí je problém. Zatímco na některých místech v Řecku se protestuje proti masám návštěvníků, o kus dál by turisty rádi přivítali. A přesně taková místa zůstávají i dnes...

13. července 2024

VELKÝ PRÁZDNINOVÝ KVÍZ. Vyzkoušejte si sto otázek pro letní pohodu

Magazín DNES už počtrnácté připravil velký test na prázdniny. Víte, kdo vyřešil vraždu v Orient expressu? Kolik srdcí má chobotnice? Vzpomenete si, kdy naši fotbalisté vyhráli olympijské hry? Čeká na...

13. července 2024

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Třískovi jsem šest let platil letenky a hotel, vzpomíná Jan Hrušínský

Premium Táta Rudolf ho uměl pochválit, ale také pokárat. Jednou v šatně mu například vmetl, že mu celé představení zkazil svojí...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Oběti žrali vepři. Hororové zlo páchal sériový vrah ve svém Prasečím paláci

Injekce, motorové pily, sexuální orgie, motorkáři. A hladoví vepři. Scény, při nichž vyhasínaly životy vancouverských...