Staří Egypťané věřili, že na počátku stvoření se z prapůvodních vod vynořil pahorek, z něhož následně povstal celý svět. Vodní chaos jej obklopoval a neustále hrozil, že jej pohltí.
Ani po tisíciletích tato symbolika neztratila nic ze své síly. Přímo ji ztělesňuje poloha pyramid. Stejně jako onen pahorek stvoření jsou obklopeny chaosem – divokou zástavbou Káhiry, spletí ulic, přeplněnými dálnicemi a hlukem města, které nikdy nespí. Návštěvník egyptské metropole se musí připravit na nikdy neutichající orchestr troubících klaksonů, skřípajících pneumatik, startujících motorů a rozčilených řidičů.
Kontrast Velkého egyptského muzea a Gízy je propastný. Čekejte peklo i ráj |
O to silněji působí důstojné ticho věkovitých pyramid. Nehnutě stojí už tisíce let, netečné k úžasu milionů návštěvníků. Fascinující je nejprve zahlédnout je jen v útržcích mezi káhirskými věžáky a o chvíli později je spatřit v celé jejich ničím nerušené kráse z vyhlídky u vstupu do pyramidového komplexu.
Teprve u základů pyramid si člověk uvědomí jejich skutečnou velikost. Lidé pod nimi působí téměř jako mravenci. Z fotografií se často zdá, že Cheopsova, Rachefova a Menkaureova pyramida stojí těsně vedle sebe. Ve skutečnosti jsou od sebe poměrně daleko a přechod mezi nimi zabere nemálo času.
Lidé na Cheopsově pyramidě v Gíze působí jako mravenci.
Do Cheopsovy pyramidy lze vstoupit. Cesta vede nízkou chodbou, v níž se člověk musí neustále krčit, než dorazí do takzvané Velké galerie. Ta měří 47 metrů, směrem vzhůru se postupně zužuje a ústí do strohé, ale možná právě proto působivé Královské komnaty s prázdným sarkofágem.
Výstup Velkou galerií je kvůli prudkému stoupání i stísněnému prostoru poměrně fyzicky náročný. Rozhodně jej nelze doporučit lidem trpícím klaustrofobií nebo těm, kteří mají potíže s pohybem.
Kde se minulost stýká s budoucností. Proč navštívit Velké egyptské muzeum |
„Můj bože. Tohle je příliš,“ slyšel jsem sténat potem zalitou návštěvnici, která se zoufale snažila vystoupat na vrchol. Náročný výstup se ale vyplatí. Pohled do hlubin galerie vzbuzuje závrať a působí téměř mysteriózně.
Návštěva Gízy samozřejmě není kompletní bez pohledu do vznešené tváře Sfingy. Oblíbenou kratochvílí turistů je pořídit si fotografii, na níž ji líbají. Na někoho to může působit infantilně a vůči této tiché strážkyni pyramid nedůstojně, jiný v tom uvidí roztomilou momentku. Tajemná Sfinga je tak jako tak úchvatná.
Pyramida syna stvořitele světa
Ač je Gíza nejikoničtější sídlo pyramid, rozhodně není jediné. A ani nejstarší. To se nachází na předměstí Káhiry. Při cestě k té úplně první pyramidě, vybudované kolem roku 2640 před naším letopočtem, jsme jeli kolem zavlažovaných políček, z nichž létalo ptactvo.
Velký zimní okruh Egyptem za devět dní. Od Rudého moře jedeme k pyramidám |
Tento obraz mi připomněl podobné mírumilovné obrazy z fantastické hry Assassin’s Creed: Origins, odehrávající se právě ve starověkém Egyptě. Jejich zeleň ukazovala, že Egypt není jen poušť, písek a prach.
Šedesát metrů vysoká Džoserova pyramida této představě samozřejmě více odpovídá. Cesta k ní vede přes vstupní sloupovou síň, z níž na návštěvníka dýchne vítaná atmosféra starobylosti a úcty – jste na místě, kde se psala historie.
Džoserova pyramida vznikla jako vůbec první pyramida na světě.
Stupňovitá pyramida postrádá trojúhelníkový hrot, jímž se proslavily její mladší sestry v Gíze, a připomíná spíš stavby z Latinské Ameriky. Pro samotné Egypťany to byl však natolik velký div, že jejího architekta Imhotepa považovali za syna stvořitele světa, boha Ptahta. To byla neobyčejná pocta v náboženství tak centralizovaném na osobu panovníka.
Dovnitř pyramidy lze po zakoupení zvláštního lístku i vstoupit a pohlédnout do hlubin 28 metrů hluboké šachty, kde se nachází pohřební komora faraona Džosera. Samotný pyramidový komplex nabízí další zajímavosti, jako jsou hrobky s nádhernými nástěnnými malbami. A samozřejmě v dálce lze vidět i mladší sestry Džoserovy pyramidy v Gíze.
Pyramidy byly oprávněně považované za div světa. A i po tisíciletích si tuto trofej snadno obhájí. Kdo je ještě neviděl, určitě by měl zvážit návštěvu Egypta a na vlastní oči se pokochat jejich neubývající velkolepostí a nestárnoucí krásou.
Může se hodit
|
