Samotný gigantický důl Turów není ze silnice vidět. Směrem od Čech sice vede silnice přímo po jeho hranici, ale na okrajích jsou navezené náspy a ponechané vzrostlá vegetace, takže z auta vůbec netušíte, že vedle vás je přes 200 metrů hluboká díra s rozlohou 28 kilometrů čtverečních .
Co ale naopak vidět je, jsou veškeré technické stavby trčící vysoko nad terénem. Že jste málem na Marsu vás napadne až ve vsi, která se krčí ve stínu šesti obřích chladících věží, ze kterých dnem i nocí stoupá pára. Ulice lemují různá potrubí, roury všeho druhu, pásové dopravníky, a obří plochy pro auta zaměstnanců elektrárny.
Atrakce temnoty. Opuštěné doly, které slouží lidem pro zdraví i zábavu |
Rodinné domky těsně u věže vypadají jako hračky. Místo plotu mají na hranici pozemku šedé monstrum z tisíců tun betonu. Když se promotáte centrem toho všeho a zamíříte do kopce za městečkem, jste sice dál, ale zase vidíte všechno to industriálno pohromadě. Vypadá to jako obří laboratoř se zkumavkami, ze kterých se po reakci látek kouří.
Lokalita je ještě kompletně prošpikovaná železniční dopravou. Množství tratí, vleček, přejezdů, výsypek, nakládacích ramp doplňuje průmyslovou krajinu dokonale. Nějak se ty vytěžené tisícovky tun materiálů dopravit musí.
Večerní pohled je ještě mocnější. Aby to ho nebylo málo, tak za posledním komínem jsou sporné obrovské skleníky, ve kterých se urychluje zelenina.
Aby byly přírůstky maximální, celou noc jim tisíce speciálních žárovek vytváří dojem, že je pořád den, a tedy důvod růst. Obrovská zářící plocha se odráží od nízké oblačnosti a „ skleníková záře“ je vidět i dvacet kilometrů odtud. K tomu stíny věží, všude pára a blikající varovná světla pro letadla. Prostě idylka.
Důl TurówHnědouhelný důl Turów u česko-polské hranice se nachází ve gmině Bogatynia v těsném sousedství německého města Žitava a zhruba 15 kilometrů od Liberce. Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. O fungování a rozšiřování dolů Turów a o jeho vlivu na úbytek vody a životní prostředí na Frýdlantsku se řadu let mezi Českou republikou a Polskem vedou ostré spory. Polské ministerstvo životního prostředí povolilo těžbu v Turówě do roku 2044. Polská vláda trvá na pokračování těžby, protože tamní elektrárna se na výrobě elektrické energie v Polsku podílí asi sedmi procenty. Experti, ekologické organizace a místní obyvatelé dlouhodobě upozorňují na fakt, že povolení pro těžbu je založené na nesprávném posouzení dopadů uhelné těžby na území České republiky, Polska i Německa. Důl byl založen v roce 1914 a v současnosti má rozlohu přibližně 28 km2 a hloubku cca 225 metrů. Kvůli dolu byly zlikvidovány obce Gościszów, Pasternik, Biedrzychowice Górne, Strzegomice a Wigancice Żytawskie. Částečně byly strženy obce Turoszów, Zatonie, Opolno Zdrój a část Bogatyně. |
