Voda destilovaná z moře se dá pít rovnou z kohoutku. A když o postním měsíci ramadánu zve muezzin muslimy na večerní modlitbu, v nedalekém baru čepují turistům pivo. Dubaj patří k Arábii, ale je to zároveň Arábie obrácená naruby. Rychlovýtah se neslyšně řítí do panoramatické restaurace, která visí 200 metrů nad mořem. Za prosklenou stěnou se donekonečna blyští vodní hladina. Někde v dálce se jako miniaturní kocábky motají obrovské tankery. A ještě dál lze tušit ropné plošiny, dojné krávy emirátů. Takový pohled nabízí jeden ze symbolů Dubaje, futuristický hotel-plachetnice Burdž al-Arab (Arabská věž), který naviguje tuto prazvláštní zemi blahobytnou současností do neprobádané budoucnosti.
Chcete Dubaj poznat? Právě Burdž al-Arab může být návodem. S 321 metry je vyšší než Eiffelova věž. Co do architektury, luxusu služeb a vybavení láme jeden rekord za druhým. Stěny ve vstupní hale jsou obří akvária údajně s padesáti druhy ryb. Dopravu hostů do nedalekého centra zajišťují taxi Rolls-Royce. Burdž al-Arab je dominantou podobných až bizarních vymožeností, mezi nimiž je krytá hala s hromadou sněhu, nebo dokonce hned tři sokolí nemocnice. Není to však jediná věc, jež omráčí návštěvníka.
Nehlídané pračky na břehu
Tou druhou, která šokuje ještě víc než mrakodrapy, supermoderní hotely, šestiproudové dálnice a čistota, je dlouhé noční nábřeží Dubajské laguny. Bez jakéhokoli oplocení, hlídání a hlavně povšimnutí nenechavců tam pod širým nebem postávají a přespávají krabice s pračkami a chladničkami Samsung a tisíci druhů jiného zboží, které čeká na další rozvoz. Do emirátů, Arábie, celého světa. Dubaj je jedním z center světového reexportu.
Tou třetí věcí, jež překvapí, konečně je, že člověk může hovořit o štěstí, když na ulici potká rodilého Dubajana. Podle tváří a barvy kůže to v emirátu vypadá spíš jak na indickém poloostrově. Ostatně ani v již zmíněném hotelu hotelů Burdž al-Arab nepracují místní. V hotelové hale vás možná přivítá Slovenka Dagmar. Zatímco naftoví experti v zemích Zálivu počítají, kdy dojdou zásoby ropy a co bude pak, v Dubaji to už dávno vymysleli. Vládce emirátu a premiér zároveň, šajch Maktúm bin Rašíd Maktúm, se před časem rozhodl, že Dubaj se stane leteckou, obchodní a bankovní křižovatkou mezi Západem a Východem, místem, kde se budou setkávat civilizace a kde se bude líbit i turistům.
Filtrovaná Arábie
A turistům se v Dubaji líbí. Zlí jazykové tvrdí, že Dubaj je Arábie pro, ty, kteří se do ní bojí vkročit. Je to destilovaná, filtrovaná Arábie s klimatizací, nad kterou si hledač tradičních súkú a bazarů posteskne. Ale Dubaj mají rádi nejenom turisté, kteří oželí staré tradice. Líbí se tam i 300 000 domorodců, potomkům chudých beduínů, rybářů a drobných obchodníčků. A aby se jim nelíbilo. Mají privilegia a výhody, jaké jim mohou v 90 procentech zbytku světa závidět.
Jen namátkou: aby šajch podpořil demografii a zvýšil porodnost místních obyvatel, rozhodl se, že ti mladí místní muži, kteří se ožení se zdejšími dívkami a nikoli cizinkami, dostanou se ženou pro začátek nevratnou půjčku 700 000 durhamů (asi 7 milionů korun) a vilku v bohaté čtvrti Džumajrá. Školství, zdravotnictví a veškeré sociální zabezpečení je bezplatné. Kdo si sám neopatří slušný zdroj příjmů, tomu ho poskytne vláda ve státních službách. Nikdo neplatí daně a státní zaměstnanci mají každoročně právo na bezplatnou rodinnou dovolenou v zahraničí.
Pracujte a respektujte naše zákony
A to není všechno. V Dubaji se líbí i přistěhovalcům, kterých se zmíněné výhody netýkají a šanci na občanství mají minimální. Statisícům Indů, Pákistánců a příslušníkům desítek dalších národností nabízí emirát nespočet pracovních příležitostí od vysokých manažerů bank až po metaře. Má to jedinou podmínku: "Budete pracovat a respektovat naše náboženství a zákony," hlásá místní vláda. Kdo to hodně rychle nepochopí, má hodně rychle smůlu. Následuje ukončení pobytu a deportace. Na každé uvolněné místo čeká nekonečná fronta dalších, kteří si jakékoli přestupky rozmyslí.
Dubaj je oficiálně také zemí přísných islámských tradic. Ve skutečnosti nejsou tak přísné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Postní měsíc ramadán se drží, ale přistěhovalci mohou mít otevřeny své obchody a turisté mohou bez obav poobědvat, pokud tak nečiní na ulici. Ženy by měly chodit zahaleny do tradičních oděvů - kandúry a abáje. Turistky v hotelích si však mohou dovolit v hotelových komplexech u moře i bikiny a ženy cizích přistěhovalců by v ulicích jen neměly příliš provokovat.
Ženy čekají s rodinou
Ale i s rolí místních žen je to v Dubaji, stejně jako ve zbytku Spojených arabských emirátů, podstatně jiné než třeba v sousední Saúdské Arábii. Domácí dívky tu nemilosrdně boří tradice, když před včasnými vdavkami dávají přednost studiu, sebevzdělávání a budování kariéry. A pokud už se rozhodnou pro rodinu, chtějí mít mnohem méně dětí, než kážou dávné zvyklosti. Podle statistik bylo například v roce 1999 93,5 procenta dívek mezi 15 a 19 roky ještě neprovdáno. V roce 1975 to bylo jen 47 procent.
Do toho všeho zdejší intelektuálky přicházejí s kacířskými kritikami mnohoženství, když bombardují místní vládu tvrzeními, že polygamie prý ohrožuje stabilitu rodin a psychické zdraví žen a první manželka by měla mít právo požádat o rozvod v případě, že s dalším sňatkem nesouhlasí. Celá ta pohádka má zatím jediný velký háček. Nikdo neví, co ten raketový přerod z kočovných beduínů v boháče se zemí nakonec udělá. Podle mnohých nemohou tito lidé vzhledem k tomu, že cizinci dělají v Dubaji takřka vše od A až do Z, znát hodnotu peněz ani lidské práce.
Písek, sníh, dostihy a sokoli
Nejméně to, zdá se, trápí ty, jichž se to nejvíc týká - obyvatele Dubaje. A tak ve volném čase prohánějí své drahé džípy pouštními dunami, luxusními křižníky proplouvají širokými bulváry, nakupují v drahých obchodech, v největším vedru se chladí ve "sněhové hale", chodí do klubů, zvedají si adrenalin na velbloudích a koňských dostizích, pěstují sokoly, zvou do emirátu slavné hvězdy pop-music, golfisty a jezdce automobilových ralley.
Mezitím Dubaj už zdaleka nespoléhá na vysychající ropné zdroje a celkem chytře se stará o další rozvoj turistiky. Do tří let by se do moře měly zakousnout dva nové umělé ostrovy "Palm Beach" s komplexy hotelů a pláží. Jak říká jeden z místních průvodců: "Dubaj je čistý, bezpečný, jsou tu pláže i parky, žije i v noci a není předražený. Lidé jsou zdvořilí, o zločinech není moc slyšet a omezení známá z islámských zemí rozumná. Na tom, že je vlastně umělý, nezáleží."
 Dubajská poušť nabízí úžasné scenérie |
 Dubajská obchodní čtvrť, to jsou banky, firmy a úřady |
 |
