Nestabilita, která následovala po takzvaném arabském jaru v roce 2011 a s ní spojené střídaní politické moci, od cesty do Egypta odradila mnoho potenciálních návštěvníků.
„Naše výnosy prudce klesaly od ledna 2011, což ovlivnilo i stav egyptských památek,“ tvrdí generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Chálid Ananí.
Ochrana památek je částečně financovaná ze vstupného. Zatímco v loňském roce výnos ze vstupenek činil asi jen 300 milionů egyptských liber (asi 997 milionu korun), v roce 2010 byly výnosy podstatně vyšší, tedy 1,3 miliardy egyptských liber (5,7 miliardy).
Počet návštěvníků ve stejném období rovněž výrazně klesl. Zatímco v roce 2010 Egypt navštívilo 15 milionů lidí, loni jich bylo jen 6,3 milionu. Letošní statistika bude mít podobný trend. Egypt v tomto období rovněž zaznamenal pokles v počtu českých návštěvníků. Některé cestovní kanceláře však v letošním roce zaznamenaly o cesty do Egypta větší zájem než v minulých letech. Čechy prý lákají především relativně nízké ceny pobytů a teplé počasí.
Egyptské památky včetně pyramid v Gíze a chrámů v údolí Nilu musí být v trvalé péči památkářů. „Stav památek se všude zhoršuje. S nedostatkem finančních prostředků nelze nic restaurovat. Podívejte se na stav muzea v Káhiře,“ řekl archeolog Zahí Havás, který je bývalým generálním tajemníkem Nejvyšší rady pro památky Egypta.
K ochraně památek sice zásadně přispívají egyptští a zahraniční dárci, ale jejich peníze celý deficit nepokryjí. Restaurování památek má v tuto chvíli prioritu před odkrýváním nových nalezišť.
Experti navrhují různé způsoby, jak zabránit dalšímu chátrání památek, včetně otevíraní nových míst veřejnosti, noční prohlídky káhirského muzea či zapůjčení slavných artefaktů zahraničním expozicím. Shodují se však, že peníze z turismu jen tak nic nenahradí.
