1 / 45
Když „pánbůh“ rozdával, tak na Chorvatsku rozhodně nešetřil. A nadělil mu horké subtropy Středomoří, slané vody Jadranu, kus přívětivé střední Evropy i divoké hory Balkánu. My nyní projedeme pevninské Chorvatsko napříč a podíváme se do míst, která vám zpestří dovolenou u moře i tranzit.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na samém severu Chorvatska přecházejí roviny kolem řeky Mury do rozkošných pahorkatin osázených vinohrady. Ty hodně evokují naše „moravské Toskánsko“. A představují jeho jižní protipól.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Rajský pohled do kraje zde nabízí stylová rozhledna Madjerkin breg. Nedaleký resort Terme Sveti Martin zase svojí horkou léčivou vodou parádně zrelaxuje tělo. A vymazlené vínko od místních vinařů přinese dokonalou tečku po aktivním dni. To už stojí za zastávku.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Historickou perlou severu Chorvatska je Varaždín. V jeho stínu zůstává sousední Čakovec, kde půvabným rezidencím starobylého jádra sekundují památky éry uherské secese. Hlavním lákadlem Čakovce je zámek s expozicemi regionálního muzea.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Zámku předcházela mohutná protiturecká pevnost a středověký hrad. Ten patřil slavnému rodu Zrinských.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Jižně od Varaždínu náhle rovinu ukončí hradba pohoří Kalnik. Tamní útesy vábí horolezce a klasické výletníky maximálně uspokojí značené trasy i naučné stezky. Střediskem dění je horská chata pod troskami hradu Veliki Kalnik, na kterém momentálně probíhá sanace zdiva.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nejblíž k moři to máme na Istrii. Zde se bezprostředně za tunelem Učka dole pod dálnicí objeví impozantní kaňon Vela (Vranjska) draga, kde ze stěn i suťovisek vystupují bizarní vápencové věže. Autentičnost kaňonu podtrhuje opuštěná železnice jako vystřižená z amerického westernu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Důležitým milníkem na cestě je někdejší habsburské pevnostní město Karlovac. Tady se často nocuje. Jižně od Karlovce se uvnitř členité pahorkatiny a zcela mimo hlavní turistické tepny, rýsují zříceniny hradu Bariloviće. Ten se vypíná v údolí řeky Korany. Hrad Barilović je volně přístupný.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nedaleko směřuje klasická trasa staré magistrály k Plitvicím. U ní ve městečku Slunj narafičila příroda na cestovatele past. A to přitažlivé vodopády, jimiž říčka Slunjčica ústí do Korany.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nejhezčí výhled na vodopády Slunjčice se naskytne z promenády u silnice. Oproti Plitvicím se tu platí jen parkovné. Nad hlavním stupněm vodopádů se rozprostírá lesopark protkaný říčními rameny i kaskádami. K němu přimyká rázovitá čtvrt Rastoke. Tam dřív žili a pracovali místní mlynáři.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Světoznámé Plitvice chvílemi silně zavánějí totálním overturismem. Ovšem nedalekým zbytkům hradu Drežniku kraluje liduprázdno. Hrad ve 13. století založila lokální šlechta. Za osmanských vpádů patřil Turkům, poté příslušel k opěrným bodům habsburské „Vojenské hranice“.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Z plošin u hradu se hezky přehlédne hornaté okolí i kouzelný kaňon Korany, kam sestupuje značená trasa „Stezky vody“. Kromě čisté řeky a zrekonstruovaného mlýna půvabná soutěska učaruje malými travnatými plážemi. A bystrá říčka báječně osvěží.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Výzvou pro pauzu během monotónní jízdy po dálnici jižně od Ogulinu je vesnice Brinje. Zde zlákají k prohlídce zbytky hradu Sokolce, kterým vévodí gotická kaple Nejsvětější Trojice.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Někteří Chorvaté to sice neradi slyší, ale v Brinje jsme již naplno na Balkánu. Nalevo symbolicky vyčnívá špice katolického kostela, vpravo se pak na věži pravoslavného chrámu vlní byzantská kopule.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Brzy nato se zazubí hřeben Velebitu. Přes něj se klikatí stará císařská silnice, kterou kopíruje nynější magistrála. Zlomovým momentem je sedlo Vratnik. Z něj se konečně ukáže modré moře Kvarneru orámované skalnatým pobřežím ostrovů Krku i Rabu. A hluboko dole se červenají střechy historického městečka Senje.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Vratnik byl odjakživa mimořádně strategickým průsmykem. Svoje opevnění si tam zbudovali Benátčané i Turci. Nynější zbytky ale patří moderní pevnůstce. Severně od sedla se zvedá pohoří Velika Kapela a sotva kilometr od průsmyku se ukrývá ještě hezčí vyhlídka, a to Vidikovac petuova.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na ní ostře fučí vítr. Přesně v sedle se láme střední Evropa a přímořské subtropy. Současně Vratnik zosobňuje momenty příjezdu i rozloučení. Tam konečně spatříme toužebně očekávaný Jadran a tu se nám při návratu definitivně ztratí z dohledu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ačkoli kolem předělu vnitrozemské Dalmácie a sousedního regionu Liky místy zavoní předzvěst Středomoří, žezlo charakteru krajiny pevně drží hory s drsným podnebím.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Chorvatsko je zároveň synonymem pro legendární „mayovky“. Bez nich by nebylo kompletní. To ono poskytlo jedinečné kulisy ke kultovním filmům. Přesně tady nad řekou Zrmanjou, alias Rio Pecos, tenkrát vzniklo pueblo Apačů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
I na druhou stranu od filmového puebla a mučednických kůlů se otevře nádherné panorama kaňonu Zrmanje. Správný přístup k ikonickému filmovému místu ukazuje nenápadná malá směrovka. Díky blízkému Zadaru a přilehlé riviéře sem však míří dost lidí.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Výš po proudu se kaňon Zrmanje zazelená subtropickou vegetací a koryto řeky chvílemi přepaží travertinové hráze. Turistickým epicentrem je osada u vodopádu Berberov buk.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Kaňon Zrmanje je zároveň populární pro vodáky. Pokud však využijete k pobytu některý z kempů u Berberova buku, tak se pro jistotu dopředu zásobte pitnou vodou. Ta zde není standardně všude k dispozici, respektive se prodává za vysokou cenu. Asi kilometr odtud ale vyvěrá rafinovaně skrytý pramen (44.2033183N, 15.7719581E).
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Severně od Splitu uzavírá Dalmácii pohoří Dinara. Po něm se jmenuje Dinárská horská soustava. Tam se nad Kninem hrozivě ježí nejvyšší vrchol Chorvatska, jenž se správně jmenuje Sinjal.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Sinjal sice jen lehce přesahuje 1 800 metrů, nicméně přilehlé partie Dinary se pyšní takřka vysokohorským rázem. Nečetné výletníky okouzlí dechberoucími pohledy i panenskou pustinou. Dinara není pro padavky. Pitná voda tam takřka chybí. A v letních vedrech si raději zvolte jiný výlet.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na Dinaře nečekejte lanovky nebo mondénní horská střediska. Jedinou infrastrukturou jsou vyznačené hlavní výstupové trasy a spartánské útulny. Toť vše.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Východní úbočí Sinjalu příkře spadají do krasového pole, u jehož okraje se na úpatí protilehlého horstva Svilaja choulí ospalé městečko Vrlika. To i přes svou vnitrozemskou polohu nezapře středomořský šarm. Nad ní se zubí rozvaliny hradu Prozoru.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Výraz „prozor“ znamená okno. A výhled z hradu je doopravdy jako z okna. Dějiny Prozoru hovoří přímočaře: prvně patřil chorvatské šlechtě, následně ho obsadili Turci, po nich přišli Benátčané a nakonec zpustl.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Blízké ruiny kostelíku svatého Spasitele před vesnicí Cetinou rezonují v deštivém počasí mystickou atmosférou. Kořeny svatyně sahají až do devátého století a odborníci zbytky kostela považují za vynikající ukázku předrománské sakrální architektury.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
U vesnice Cetiny několika vývěry pramení stejnojmenná řeka. Nejnavštěvovanějším pramenem je Veliko vrilo neboli Glavaš. Ten dosahuje hloubky neuvěřitelných 115 metrů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Veliko vrilo se řadí mezi nejatraktivnější přírodní divy dalmatského vnitrozemí. Za slunečného dne ohromí podmanivými odstíny modré barvy. Proto se mu říká Oko Dalmácie.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na severozápadním úpatí Dinary zase pramení známá řeka Krka. Ta bezprostředně za perifériemi Kninu uchvátí vodopádem Krčić (někdy též Topoljski buk), který ovšem pořádně zaburácí pouze při dostatku vláhy. Během suchých období Krčić vysychá.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ale i zjara bývá Krčić totálně nevyzpytatelný. Poprvé jsem ho navštívil počátkem května. Byť předtím dost pršelo, tak přes hranu vodopádu padaly jen drobné stružky. Podruhé, když na Dinaru udeřily červnové bouře, naopak naplno ukázal svoji dravou sílu.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ještě výš na sever od Kninu se modrá další z úchvatných vyvěraček, a to zřídlo řeky Uny. Průzračné jezírko vývěru se leskne pod stěnou romantické soutěsky.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Pár metrů od vyvěračky už nespoutaná Una hlasitě hučí v divokých peřejích. A o kousek dál na bosenské hranici zformovala jedinečnou soustavu vodopádů.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Zatímco Una mizí z Chorvatska do Bosny, tak v minulosti středověká Bosna a Hercegovina pronikla do Dalmácie a obohatila ji o nekropole s unikátními bosenskými náhrobky.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Mezi ty nejznámější patří Crljivica, jež poblíž vesnice Cista Velika vroubí magistrálu z Kninu do Imotského. Středověké pohřebiště v rámci souboru bosenských středověkých nekropolí reprezentuje Chorvatsko na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Imotski je poslední výspou Chorvatska před hranicí s Hercegovinou. Místní terén cestovatele okamžitě přesvědčí, že Dinaridy jsou brilantním lexikonem krasových jevů, jelikož přímo vedle centra Imotského se šklebí mamutí krasová propast Modro jezero.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ani ne dva kilometry od ní pak zeje neschůdný trychtýř spektakulární propasti Crveno (Červené) jezero. Dalších šest menších propastí se ukrývá severozápadně od města. A jedeme dál k jihu!
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Poblíž Ploče vyprahlé Dinaridy dalmatského pobřeží krátce ustoupí a krajina pronikavě zazáří zelení delty Neretvy, které se říká „chorvatská Kalifornie“. Tamní malarické mokřiny se od půle minulého století zčásti proměnily na sady, kde na podzim dozrává subtropické ovoce, zejména mandarinky.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Blízký poloostrov Pelješac v minulosti patřil bohaté Dubrovnické republice. A jeho zranitelnou šíji chránila před benátským nebezpečím soustava pevností rozestřených mezi sídly Ston a Mali Ston. Nad nimi do příkrých strání stoupají linie masivního opevnění.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Důležitým obchodním artiklem Dubrovníku byla sůl. Ve Stonu se dodnes dochovaly rozsáhlé saliny. Ty jsou oblíbeným výletním cílem. A stále dávají své bílé zlato. Byť už dost omezeně.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Zdejší hrubá mořská sůl, která neprošla úpravami, se vyznačuje mnohem intenzivnější chutí než kamenná klasika. A doma na kuchyňském stole připomene letní toulky.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Nejjižnější úsek chorvatského pobřeží vyplňuje dubrovnická riviéra. Sem do legendárního letoviska Kupari Češi hojně putovali už za první republiky. Tehdejší honosný grandhotel pro naši smetánku ale úplně zchátral a korunu plážového života převzalo sousední Srebreno.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Kromě luxusnějších zařízení Srebreno též osloví nenáročné tuláky jednoduchým kempem Matkovica. Ti aktivnější určitě využijí místní sítě vycházkových tras. A příjemná promenáda přivede návštěvníky do vedlejší vesnice Mlini.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Minulými časy ve vsi Mlini dýchá pitoreskní zákoutí se skromným kostelíkem svatého Rocha. Svatyni doprovází staletý platan i robustní kamenný lis, co dřív sloužil k výrobě olivového oleje.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
