Cestovní pojištění byste měli mít vždyAť jedete na vlastní pěst, či s cestovkou, cestovní pojištění byste měli mít vždy. Sjednejte ho snadno na pár kliků na FINmarket.cz |
Jak to bude s počasím, řeší každý rok statisíce českých dovolenkářů. V některých oblastech světa je sice chod počasí dosti pravidelný, jindy je prvek náhody mnohem větší a mnoho dotazů na počasí je vlastně nesmyslných, hlavně ty, které v klimaticky nestabilních regionech míří do vzdálenější budoucnosti.
Existují vůbec při nezpochybnitelně probíhajících změnách planetárního klimatu ještě nějaké jistoty? Přinášíme pár příkladů co se spolehlivosti počasí týká z těch nejfrekventovanějších přímořských dovolenkových destinací.
Nejčastější přímořské dovolenkové destinace
1. Chorvatsko
Nejoblíbenější destinace českých turistů patří z hlediska spolehlivosti teplot i srážek paradoxně k těm nejhorším u Středozemního moře, hlavně v severní části země. Chorvatské pobřeží je sice dostatečně teplé, ale v letních měsících mají pobřežní lokality dešťových srážek srovnatelně jako například Praha, a to už nejsou zanedbatelné hodnoty. I slunečního svitu si tu v průměru užijete o dost méně než na řeckých ostrovech nebo ve Španělsku.
Ve srovnání s konkurencí, tedy například s Itálií či Španělskem, je koupací sezona v Chorvatsku také o dost kratší. Jistě i proto, že severní část Jadranu má v průměru vůbec nejstudenější moře v celém Středomoří.
Stránky Chorvatské meteorologické služby: http://meteo.hr
2. Itálie
Od poloviny června do poloviny září byste u moře co do teplot a srážek neměli zásadně pochybit, na rozdíl od Španělska je ovšem pravděpodobnost nějaké té letní bouřky na italském pobřeží přece jen větší, hlavně v severní polovině země. Nejsušší je jihovýchod, tedy Apulie (včetně frekventovaného Gargana) a Sicílie. Naopak ligurské pobřeží, hlavně návětří Italské riviéry, patří k vlhčím oblastem, na to pozor hlavně při okrajích letní sezony. Rozdíl mezi letními průměrnými teplotami v přímoří v severní Itálii a na Sicílii dělá asi 3 °C.
Na vážnější výstup v Alpách, včetně jejich italské části, je obvykle nejvhodnější konec srpna nebo začátek září, kdy bývá nejstabilnější počasí a ve vysokých nadmořských výškách i nejméně sněhu. Pamatujte ale, že počasí v horách je obecně mnohem méně stabilní než u moře.
Stránky Italského meteorologického institutu najdete na adrese www.meteoam.it.
Průměrná doba slunečního svitu v Evropě (hodiny za rok).
3. Řecko
V jižní polovině řecké pevniny a na všech ostrovech lze na bezmračné nebe a velmi teplý vzduch od června do září téměř vsadit vlastní hlavu. Z hlediska letního počasí jde v rámci Středomoří o mimořádně spolehlivou oblast. Průměrné denní teploty v řadě lokalit přesahují 27 °C, a to je už, lidově řečeno, pěkné vedro. Spolehlivě teplé je v létě také moře, s hodnotami obvykle o 2 až 3 °C vyššími než u pobřeží Španělska či Itálie. Pro milovníky "kafe" je to ideální volba.
Řecký meteorologický servis najdete na stránkách www.hnms.gr.
Že by...? Hrozivá oblaka nad přístavem Pireus v Řecku věští bouřku.
4. Turecko
Stoprocentní jistota letního, velmi teplého počasí: to je spolu se stále příjemně nízkými cenami hlavní důvod raketově rostoucí obliby Turecka jako dovolenkové destinace. V Antalyi a spol., tedy u jižního pobřeží, máte v létě v podstatě stoprocentní jistotu bezmračné oblohy a vysokých teplot. Někdy možná až příliš, rtuť teploměru na úrovni 40 °C tu není výjimkou a ne každému tohle může být příjemné.
Skoro všechny návštěvníky naopak potěší velmi teplá mořská voda, v rámci Středomoří jedna z nejteplejších.
Severní, černomořské pobřeží Turecka je i v létě poměrně deštivé a vysoká zůstává i vlhkost vzduchu. Jistě i proto je tato oblast mnohem méně navštěvovaná.
Anglická verze Tureckého státního meteorologického institutu: http://www.dmi.gov.tr/en-US/forecast-5days.aspx
5. Španělsko
Středomořské (východní) pobřeží Španělska patří v létě co do výskytu teplého a suchého počasí k nejspolehlivějším v Evropě, zejména jeho střední a jižní část. Pokud chcete mít téměř stoprocentní jistotu, že od června do září ani nekápne, doporučujeme pobřeží Costa Blanca, okolí Alicante nebo Almeríe. Tyto přímořské oblasti patří k nejsušším v Evropě, a to i mimo letní sezonu: dokonce i v zimě je tu déšť spíše vzácností. Také je zde velmi teplá voda, teplejší než u Costa del Sol. "Koupací" sezona tady patří k nejdelším v Evropě, podobně příznivě vychází délka slunečního svitu.
Tip na dovolenouVybírejte z bohaté nabídky zájezdů za sluníčkem na dovolena.iDNES.cz. |
Naopak severozápadní pobřeží Španělska, od francouzské hranice až po Galicii, je i v létě větrné a dosti deštivé, pobřežní sídla vykazují v červenci a srpnu v průměru kolem deseti deštivých dnů měsíčně. Ne nadarmo se oblasti říká España Verde, tedy Zelené Španělsko.
Stránky Španělského meteorologického institutu najdete na adrese www.aemet.es.
6. Bulharsko
Krátká letní sezona, omezená na období od poloviny června do poloviny září, ale s poměrně spolehlivým letním počasím, taková je stručná charakteristika bulharského pobřeží. V Albeně nebo Primorsku budete mít s vysokou pravděpodobností hezky, ovšem s teplotami vzduchu o poznání nižšími než například na řeckých ostrovech či v Turecku. To může být pro leckoho výhoda, nesnesitelná dlouhotrvající vedra jsou spíše výjimkou.
Letní srážky zůstávají nízké, byť nikoli nulové, během kalendářního měsíce se nějaký ten deštík objeví v průměru asi pětkrát. A že v této části Evropy v zimě docela často mrzne, až praští, to vám vlastně může být jedno.
Stránky Bulharského národního ústavu meteorologie a hydrologie (anglická verze): http://www.meteo.bg/en
| Lokalita | Průměrná teplota červenec/srpen (ve stupních Celsia) | Průměrné srážky červenec/srpen (mm) | Průměrná doba slunečního svitu červenec/ srpen (hodiny) |
|---|---|---|---|
| Alicante (Španělsko) | 24,9/25,5 | 6/8 | 333/304 |
| Barcelona (Španělsko) | 23,1/23,7 | 20/61 | 310/282 |
| Nice (Francie) | 22,8/22,8 | 12/18 | 348/316 |
| Janov (Itálie) | 24,1/24,4 | 24/69 | 295/266 |
| Řím (Itálie) | 24,1/24,5 | 19/37 | 332/298 |
| Rijeka (Chorvatsko) | 23,4/23,1 | 82/100 | 298/275 |
| Dubrovník (Chorvatsko) | 24,7/24,2 | 24/38 | 353/334 |
| Varna (Bulharsko) | 22,4/22,4 | 37/32 | 282/279 |
| Athény (Řecko) | 27,2/27,0 | 6/6 | 363/341 |
| Herakleion (Řecko) | 25,7/25,6 | 1/1 | 372/347 |
| Izmir (Turecko) | 28,1/27,6 | 2/2 | 375/353 |
| Antalya (Turecko) | 28,4/28,1 | 2/3 | 357/350 |
| Údaje, převzaté od národních meteorologických organizací, vycházejí z třicetiletých průměrů, vesměs za období 1961–1990. Extrémy jsou zvýrazněny tučně. | |||
Další tipy ze světa
Podezřele levné letenky nebo i zájezdy do vzdálenějších destinací se často kryjí s klimaticky nejméně vhodnými obdobími. Než takový peníz vydáte, doporučujeme důkladné studium klimatických údajů, jinak můžete hořce zaplakat. Zde je pár tipů, na co dát pozor ve frekventovanějších destinacích.
1. Egypt
Na africkém pobřeží Egypta ani na Sinaji neprší skoro nikdy, jde o jednu z nejsušších oblastí světa. Teplotně příjemně, tedy ne moc vedro, zůstává od října do dubna. Pokud tam například kvůli školním prázdninám opravdu musíte vyrazit v červenci nebo srpnu, zvolte spíš pobřeží Sinaje, které je o něco chladnější. V každém případě však budete nejspíš zoufale vyhledávat stín, průměrná srpnová teplota v Hurghadě více než 34 °C hovoří za všechno. Na středozemním pobřeží Egypta v zimě občas zaprší a moře vychládá, do Alexandrie a spol. tedy doporučujeme jaro nebo podzim.
2. Kanárské ostrovy
Jedna z ideálních, celoročních destinací. Jen mějte na paměti, že moře tady kvůli studenému Kanárskému proudu není ani v létě žádné "kafe" (maximálně do
24 °C). Teploty vzduchu zůstávají velmi příjemné i v zimě, srážky jsou na závětrných (jižních) částech ostrovů celoročně minimální. V lednu a únoru může foukat silný vítr.
3. Spojené arabské emiráty
Podobně jako Rudé moře patří i Perský záliv mezi nejteplejší oblasti světa. Vyrazit do Dubaje v létě není chytrý nápad: teplotní průměr v srpnu činí 36 °C a je tu vlhčeji než v Egyptě, tedy celkově nesnesitelně. Doporučujeme se tam podívat jen mezi listopadem a dubnem.
4. Dominikánská republika
Ve většině tropické Ameriky se za "suchou" část roku považuje období od prosince do dubna. V Dominikánské republice to však platí jen na jižním a východním pobřeží. Resorty na severu, tedy v okolí Puerto Plata, mají chod srážek během roku opačný: prosinec a leden tam patří k nejdeštivějším měsícům, pozor na to.
S vysokou vlhkostí vzduchu, přes 80 %, musíte počítat po celý rok. Stejně tak je poměrně vysoká oblačnost, slunce v Dominikánské republice možná překvapivě svítí v průměru kratší dobu než v jižní Evropě. Pokud možno se vyhněte září, kdy je největší pravděpodobnost výskytu tropických bouří.
5. Florida
Nejlepší dobou k návštěvě Miami Beach a dalších floridských resortů je zima, od listopadu do dubna, kdy nejméně prší, což však neznamená, že bude úplně sucho. Teplota vody v Miami Beach neklesá pod 21 °C, vzduch se i v noci jen zřídka dostane pod 17 °C. Létu se raději vyhněte, na Floridě je sice znatelně tepleji, ale také mnohem víc prší a mezi červnem a zářím se navíc o floridské pobřeží občas "otře" nějaký ten hurikán.
Hurikán Floyd u břehů Floridy v září 1999
6. Thajsko, Malajsie
Teploty celoročně kolísají jen minimálně, vzduch se drží kolem 27 °C, zásadní jsou proto srážky a vlhkost. Vyrazit do Thajska jindy než mezi prosincem a březnem znamená, že si deště a propoceného trička užijete ažaž. Malajsie je po celý rok ještě vlhčí, hlavně na východním pobřeží. A v Singapuru, kousek od rovníku, zůstává horké a velmi vlhké počasí úplně po celý rok. Pro srovnání, deště tu za rok spadne čtyřikrát víc než v Praze. Bude to tedy mokrý výlet.
7. Šrí Lanka
Na Šrí Lance si vyberete v každém ročním období. Nejdůležitější turistická oblast, na jihozápadním pobřeží v zázemí Colomba, má sezonu (období nejnižších dešťových srážek) v zimě, což je také nejlepší doba k návštěvě atraktivního hornatého vnitrozemí. Cejlonu ale není třeba se bát ani v letním období, kdy je naopak relativně sucho a slunečno na východním pobřeží, od konce občanské války opět plně přístupném. Teploty se u pobřeží během roku téměř nemění a zůstávají v rozmezí 26–30 °C.
Podnebí není počasí
Průměrné údaje o klimatuPřinášíme tipy na vybrané webové stránky, kde si najdete průměrné údaje o klimatu v konkrétních lokalitách:
|
Mezi předpovědí počasí a průměrnými klimatickými hodnotami je zásadní rozdíl, jsou to dvě úplně odlišné věci. Podnebí je zkrátka průměrný stav počasí a počasí v jeden konkrétní den se od onoho průměru pro dané období může i značně lišit.
Předpověď počasí pracuje s aktuální povětrnostní situací, která se ve středoevropských podmínkách bohužel velmi často mění. Například ve Středomoří je však počasí, zejména v letním období, mnohem stabilnější. A v řadě oblastí světa, třeba v monzunových regionech, se na základní parametry počasí dá se solidní mírou pravděpodobnosti vsadit i dlouho dopředu.
V Česku jsou předpovědi počasí spolehlivé pouze na několik dní dopředu, v žádném případě nikoli na týdny a měsíce. Tomu nedávno přizpůsobil metodiku i Český hydrometeorologický ústav: tzv. měsíční výhledy počasí vycházejí nyní ze zprůměrovaných hodnot a pracují pouze s pravděpodobností odchylek od těchto průměrů. Dlouhodobé rádoby přesné předpovědi zkrátka v tuzemských klimatických poměrech nemají žádnou váhu.
