Albánie se mění přímo před očima cestovatelů. Příliv turistů, kteří tuto balkánskou zemi začínají objevovat, nevyschne ani v letošní hlavní sezoně. „Vidíme, že karavanisté vyhledávají informace o destinacích, které dříve nebyly tak atraktivní nebo vůbec nebyly vyhledávané, jako je právě Albánie,“ popisuje Víťa Válka, spoluzakladatel aplikace Camperguru, jež funguje v šesti jazykových mutacích. V menu nechybí hlavní karavanistické jazyky: němčina, angličtina, francouzština a holandština. Od svého startu v covidových časech do dnešního dne nabrala stovky prověřených míst pro kempování po celé Evropě.
Albánii vyhledávají dobrodružnější povahy. Mluví pro ni i klasický ekonomický ukazatel: poměr cena/výkon. „To ovšem platí i pro zbytek bývalé Jugoslávie mimo Chorvatska, celá tato oblast bude levnější. Druhou trendující zemí je podle našich dat Itálie,“ popisuje Válka. „Na Apeninském poloostrově je po většinu roku teplo a Itálie je dobře dostupná ze severu Evropy. Obecně platí, čím víc na jih Itálie, tím levněji,“ dodává.
„Plánování cest začíná hned po Vánocích. Dárečky jsou tou dobou vyřešeny, rozbaleny a lidé si řeknou: Co budeme dělat dál? Kam pojedeme na dovolenou?,“ soudí Víťa Válka.
Pro cestovatele, kteří si chtějí naplno užít luxusu a vytříbených služeb, doporučuje Francii, Slovinsko a případně velké pětihvězdičkové chorvatské kempy.
Přípravy na cesty s obytnými auty začínají brzy. „Plánování cest začíná hned po Vánocích. Dárečky jsou tou dobou vyřešeny, rozbaleny a lidé si řeknou: Co budeme dělat dál? Kam pojedeme na dovolenou?“ soudí Válka. Návštěvnost Camperguru začátkem ledna vyskočí o desítky procent. Další nával zájmu se objeví na jaře. „Samotný start sezony představují Velikonoce. Krásně je to vidět ve Španělsku. Karavanisté opráší auta a v kempech jdou ceny nahoru. Na velikonoční kempování vyrážejí celé španělské rodiny, včetně prarodičů, či velké skupiny přátel.“
Jak umělá inteligence mění byznys
Na konci prvního desetiletí 21. století se Víťa Válka pustil do byznysu s fotobankami. Na Vysokém učení technickém v Brně se tehdy parta kluků zaměřila na vývoj systému na podobnostní vyhledávání fotek. „Pracovali jsme na způsobu, jak hledat fotky, které jsou si podobné, a přitom neměly podrobný popis v klíčových slovech. Byla to vysoká matematika kombinovaná se strojovým učením. S kluky jsme se potkávali, a až postupem času z toho vznikla firma Ximilar,“ vzpomíná Válka.
Dnes práce Ximilaru sbírá úspěchy v byznyse s hráčskými kartičkami za Atlantikem. Trh se sportovními sběratelskými kartami totiž ve Spojených státech a v Kanadě roste, přičemž jeho hodnota dosáhla loni 5,355 miliardy dolarů a do roku 2031 se předpokládá, že dosáhne 13,048 miliardy dolarů.
Sběratel z Teplic: Modrý mauritius je Gretzky. Karet NHL má skoro 250 tisíc |
Nástroje Ximilaru dokážou najít v obrovském množství obrázků kartiček ty, které mají sběratelskou hodnotu. Pracují i s tím, jak jsou kartičky poškozené či zda mají původní obal. „Zjednodušeně řečeno Ximilar dokáže určit, které tři kartičky stojí za to vytáhnout z dětského kufříku pod postelí a prodat je,“ říká Válka.
Jak se dá umělá inteligence zapojit třeba do střihu videa z velkých koncertů a festivalů? Proč fotobanky s digitalizací musely změnit svůj byznys model? A jak se stalo, že na Západě vymizela práce pro fotografy, kteří se zaměřovali právě na tvorbu obsahu pro fotobanky? To vše se dozvíte v podcastu Industrial.
