Domky z hlíny, v nichž žijí pohostinní lidé

  9:19aktualizováno  9:19
Nebýt gumových galoší na nohou ušmudlaného kluka na oslu, nepoznali byste, které je století. Domky jsou uplácané z hlíny, zprohýbané trámy visí na roztřepených provazech a zemědělci, jejichž barevné turbany září do zaprášené scenérie údolí, orají svá kamenitá políčka dřevěnými pluhy. Před stoletím, a dost možná i před tisíciletím, by vše v té bezejmenné vesničce vypadalo stejně. Až tedy na ty galoše. Afghánistán je země, v níž se již dávno zastavil čas, a nejspíš se na tom ještě dlouho nic nezmění. Afghánistán je země války.

"Skoro nikdo si už nepamatuje, že by se tady někdy nebojovalo," říká učitel Abdul Rakib ve Fajzabádu, městečku sevřeném mezi vysokými horskými štíty, centru opoziční Severní aliance. "Lidé si už na válku ani příliš nestěžují. Připadá jim to normální, a to je hrozné."

Jste Američan? Tak pojďte na čaj!

Po desetiletí krvavé sovětské okupace, která skončila v roce 1989, mezi sebou začaly bojovat různé frakce mudžáhidů, pak přišli ostří hoši od Talibanu a další těžké boje. A nyní začíná další kolo války, které možná potrvá roky. Kluci se rádi houpou na zrezivělých hlavních vyhořelých sovětských tanků, cesty lemují apokalyptické scenérie. Jsou to obrázky strašidelných vesnic rozbitých při bojích a na každém kroku stojí nuzné přístřešky uprchlíků, kteří nemají co jíst. Všude jsou zbraně. Skoro každý má samopal, kalašnikov. Můžete ho koupit na trhu, v přístřešku mezi melouny, malinkými bramborami a hřebíky. Stojí sto dolarů, sleva je možná. Granát pořídíte za dolar.

Afghánistán je také země nebetyčných hor. Strmě se zvedají z prašných rovin, modř řek tam kontrastuje se žlutou hlínou na svazích, s šedí bizarně tvarovaných a zprohýbaných štítů. Vinou se přes ně cesty, po kterých lidé chodí již po staletí. Hory vypadají liduprázdně, ale kdykoliv vystoupíte z džípu, ať je to třeba uprostřed pustiny, většinou se hned někde objeví nějaký horal na oslu, zeptá se, zda jste Američan, a pozve vás na čaj.

Afghánistán je země hluboké bídy. Severovýchod země nemá elektřinu, a tak se po šesté vše ponoří do hluboké, dokonalé tmy a chlácholivého ticha. Pár zděných budov ve Fajzabádu, v němž žije několik desítek tisíc lidí, působí jako do očí bijící ostrůvek modernity. Jinde se zemědělci plahočí na políčkách, která je nemohou uživit, neboť již tři roky nepršelo a země je vyprahlá na troud. Obchodníci znuděně posedávají mezi zbožím v dřevěných stáncích a prodávají chleba, v němž občas křupe písek, nedorostlou zeleninu, neforemné šperky, ovčí hlavy, cetky z Pákistánu. Ženy zahalené od hlavy až k patě pospíchají s dětmi v náručích labyrinty uliček a zpod závojů jim vykukují pouze černé střevíce. Po cestách pokojně kráčejí poutníci s osly naloženými nákladem a pohánějí je dřevěnými tyčkami. Nikdo nikam nespěchá, na vše je dost času.

Hrůza skrývá zvláštní klid

U řek se věčně plahočí muži a v hábitech ušpiněných prachem a bahnem nutí vodu, nejcennější věc Afghánistánu, aby proudila do systému kanálů, a zachovala tak těch pár zelených ostrůvků ve vyprahlých rovinách a horách. Přesto je to bída, jež má svůj řád. Zatímco sousední Tádžikistán, rozvrácená postsovětská republika, působí ponuře, z Afghánistánu přes všechny ty hrůzy dýchá zvláštní klid, a dokonce i optimismus.

Je to země, v níž cizinec je ctěný host a každý, koho potkáte, se usměje, pozdraví a někdy položí pravou ruku na srdce, na znamení přátelství. Nepřítel naproti tomu, říkají Afghánci, nemá šanci. "Je dobře, že Američané jsou proti Talibanu, ale lidé na ně stejně pohlížejí s nedůvěrou," říká tlumočník Násir. Opakuje oblíbenou poučku, že posledním, komu se podařilo tuto zemi pokořit, byl Alexandr Makedonský. "Kdykoliv na Afghánistán někdo útočí, jsme ve střehu. Tak jako vždy v minulosti."

Uprchlický tábor v severoafghánském městě Khoja Bahawudin (14. října 2001).

Autor:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Veřejná omluva. Čeští turisté podstoupili na Bali očistnou ceremonii

ČEŠI ZNEUCTILI CHRÁM: Český turistický pár při návštěvě chrámu svaté místo...

Obyvatele ostrova Bali pobouřilo video, které dokládá, že český turistický pár při návštěvě chrámu svaté místo...

Soutěž o cestu kolem světa pokračuje třetí hrou, zavzpomínáte na uplácení

Barevná Indie - Taj Mahal

Připomeňte si třicet let svobody se soutěží iDNES.cz a CK S.E.N. Výherce na podzim absolvuje cestu kolem světa. Soutěž...

Za málo dřiny hodně muziky. Výstup na Sivý vrch si rozhodně nenechte ujít

Vrchol Sivého vrchu se rychle přibližuje.

Sivý vrch je nejzápadnějším výrazným vrcholem Západních Tater a vlastně i celého Tatranského hřebene. Tato 1 805 metrů...

Elektrokola frčí i v Alpách. Vyzkoušeli jsme je s dětmi v Rakousku

Elektrokola jsou v Alpách tuto sezónu absolutním hitem.

Wilder Kaiser je součástí největšího regionu na světě pro e-bike cykloturistiku. Ve více než sedmdesáti půjčovnách je k...

Kvíz: Poznejte turistické zajímavosti v Česku a na Slovensku

Na kánoi v Lednicko-valtickém areálu

Český ráj, Vysoké Tatry nebo Brdy zná téměř každý český turista. I v těchto místech ale můžete objevovat souvislosti,...

Další z rubriky

Moře téměř za rohem. Kam se vydat v Itálii na dovolenou

Bibione

Nejoblíbenější dovolenkovou oblastí v Itálii je pro našince severní Jadran. Vyberte si letovisko podle svého gusta a...

Maroko si zamilovali filmaři i celebrity. Hollywoodskou Casablancu nečekejte

Bez velbloudů si lze orient představit jen těžko

Maroko je přitažlivým mixem západního a islámského světa. Pro svou unikátní kulturní otevřenost, bezpečnou, ale...

Za málo dřiny hodně muziky. Výstup na Sivý vrch si rozhodně nenechte ujít

Vrchol Sivého vrchu se rychle přibližuje.

Sivý vrch je nejzápadnějším výrazným vrcholem Západních Tater a vlastně i celého Tatranského hřebene. Tato 1 805 metrů...

Najdete na iDNES.cz