Arabský vliv v portugalštině prozrazují slova a jména začínající na „A“. Cukr se řekne azucar, slovo označující olivu je azeitona. Ačkoliv muslimská nadvláda na územím dnešního Portugalska trvala staletí, reconquista se netýkala jen dobytí území a převzetí jeho správy. Portugalští (znovu)dobyvatelé bourali mešity a vztyčovali na jejich místě kostely. Maurská stopa tak byla potlačena, ale existují výjimky.
Aljezur
Když se nám při putování Portugalskem objevila na mapě obec Aljezur se symbolem hradu, bylo jasné, že ji nemůžeme minout. Aljezurský hrad postavili v 10. století Maurové. Archeologové, kteří místo zkoumali, dokázali, že toto strategické návrší člověk obsadil už v době železné.
Středověká pevnost má dodnes dvě strážní věže původně vysoké až devět metrů, které posádce umožňovaly mít pod kontrolou údolí řeky a přitom hlídat i přístup od moře. Síla hradních zdí dosahovala metru a půl. O zásobování surovinou nejstrategičtější – vodou – se starala cisterna, kde se shromažďovala dešťová voda. Z maurské éry se dochovaly i základy několika budov a také sýpky na potraviny.
Aljezur – zříceniny maurského hradu s portugalskou vlajkou
Křesťané hrad dobyli jako poslední pevnost v regionu Algarve až v roce 1249, kdy neodolal náporu rytířů z řádu sv. Jiří. Pevnost byla opuštěna na konci patnáctého století, kdy portugalské karavely a jejich kapitáni byli jen krůček od vysněného cíle: otevření námořní cesty kolem Afriky do Indie. Dnes nad kamennými zdmi aljezurského hradu vlaje velká portugalská vlajka.
Od parkoviště za obecní tržnicí na břehu Riber de Ajlezur, které je určeno pro obytná auta, vede k hlavním pamětihodnostem značená turistická trasa. Co u tak malé obce překvapí, je hustota muzeí. Muzeum Municipal, které sídlí v bývalé radnici z 19. století, představuje archeologické sbírky a také se zaměřuje na etnografii: na běžný život a tradice místních lidí. Casa museu pintor José Cercas sídlí v malém bílém domečku, kde dožil malíř José Cercas (1914–1992). Ten svůj dům i veškerou tvorbu odkázal místní radnici, která v budově zřídila muzeum. Ani jedno z muzeí jsme bohužel nenavštívili, protože navzdory středoevropským zvyklostem byla v neděli zavřená.
Stejně tak jsme nepochodili v budově bývalého průmyslového mlýna z roku 1914, kde dnes sídlí kulturní centrum Moagem (Rua Joao Dias Mendes, 13). To provozuje i přilehlou galerii a připomíná svým industriální stylem konce Belle Époque Egon Schiele Centrum v Českém Krumlově. Zavřeno.
Život v Aljezuru se podle všeho přesouvá z historického centra do „nového města“ na protilehlé stráni. Tady stojí supermarket, několik benzinových stanic a moderní domy. Starý Aljezur na ostrohu obkrouženém vodou s křivolakými uličkami šplhajícími po úbočí zůstává domovem starých dam a koček.
Silves
Král Sancho I. Portugalský věděl, že musí mířit přímo na komoru. V roce 1189 se jeho ozbrojenci podporování křižáckým loďstvem zmocnili Silvesu. Maurské město ležící na jihu dnešního Portugalska bývalo v té době svou důležitostí srovnané s Lisabonem. Do Afriky je to odsud jen krůček. Jenže o dva roky později se na Pyrenejské poloostrově vylodili bojovní saharští Berbeři. Křesťané vyklízeli dříve dobytá území. Město Silves získali křesťané definitivně zpět až v roce 1242.
Maurské pevnosti z červeného pískovce ve městě Silves
Vstup do silveského hradu stráží mohutná socha středověkého rytíře v kroužkové zbrojí. Představuje právě portugalského krále Sancha I. Kolonizátora. Za mohutnými červenými hradbami z místního pískovce se nachází rozlehlý areál, který postupně prozkoumávají archeologové. Součástí pevnosti byla velká cisterna na uchovávání vody. Dnes je v ní expozice věnovaná ohroženému rysu iberskému.
Muslimský hradní pán si užíval příjemného pohodlí. Jeho palác měl dvě vnitřní zahrady a také koupelnu. Silveská citadela patří k nejlépe zachovaným ukázkám maurské architektury v celém Portugalsku, přesto přímo v areálu stojí restaurace obklopená ozdobným jezírkem. V Česku by památkáři takovou divočinu nikdy nepovolili.
Ulice Silvesu představují muzeum pod širým nebem. Nejen kvůli původně gotické katedrále, která vyrostla na místě mešity, ale také kvůli velkým snímkům archeologických nálezů, které nechala radnice rozvěsit v turisticky atraktivních místech. Návštěvníci tak nemusí chodit do archeologického muzea, aby poznali bohatství zdejších sbírek. Město samo se k muslimské tradici hlásí nejen grafikou, kde hraje roli půlměsíc, ale také třeba názvy ulic. Mimochodem, důkazem kvality maurského stavebního umění byla velká cisterna na vodu přímo ve městě, která fungovala až do 80. let minulého století.
Katedrála v Silves má gotické jádro a stojí na místě bývalé mešity.
Jako v každém portugalské městě nechybí ani v Silves krytá tržnice. V sobotu se i okolní uličky zaplní stánky. Místní tu prodávají čerstvou zeleninu, ovoce, čerstvé mušle či sladkosti. Sobotní trh je živý a stojí za návštěvu. Okolí městečka je vyhlášené produkcí pomerančů, zcela jistě ochutnejte toto subtropické ovoce z místní produkce. Chutná překvapivě jinak, než jsme zvyklí z nákupních center v Česku. Kolem tržnice se nachází hned několik kafé barů, kam místní chodí na ranní kávu. Drtivá většina z nich má i v lednu otevřené zahrádky.
Může se hoditStellplatz Odeceixe: V samotném Aljezuru není podle našich zkušeností možné legálně přespat v obytném autě. Tuto možnost nabízí nedaleká obec Odeceixe, která leží severně na silnici EN 120. Tamní stellplatz vznikl loni a provozuje jej zdejší sportovní jednota na velkém betonovém parkovišti nad sportovním centrem. Nachází se zde základní servis pro karavany: výlevka na chemické WC, výlevka na šedou vodu i možnost nabrat čistou pitnou vodu. Cena včetně připojení k elektřině je deset eur (250 Kč). Silves: Pro karavany jsou ve městě k dispozici hned dvě oficiální karavanová stání. Jedno je přímo na břehu řeky Arade nedaleko plaveckého bazénu (Parque do Rio Silves, 37.1849408N, 8.4452636W ). Celé nábřeží je upravené jako rekreační a sportovní zóna se skateparkem a posilovnou pod širým nebem. Cestovatelé s malými dětmi ocení dětské hřiště, vedle kterého je hezká kavárna s terasou. Druhý stellplatz se nachází severovýchodně od hradního návrší u obchodu Aldi (Stellplatz Parque do Castelo, 37.1936181N, 8.4359361W). Karavanisté, kteří se na stellplazty nevešli, nocovali v autech na velkých parkovacích plochách u řeky Arade. Policie situaci monitorovala. |
Nejvánočnější místo v Portugalsku
Kdo cestuje v adventním čase po portugalských dálnicích, nemůže se Óbidosu vyhnout. Do tohoto historického města lákají bilboardy na vánoční atmosféru. Už rušný provoz na příjezdové silnici od dálnice naznačil, že marketingová kampaň funguje. Dopravu u hlavního parkoviště pod akvaduktem řídili policisté.
Jak „nejvánočnější místo“ v Portugalsku funguje? Uličky starého města jsou přístupné zdarma, ale do zdejšího vyhlášeného hradu potřebují návštěvníci vstupenku. Středověká pevnost se změní v adventním čase v pouť s různými atrakcemi – od veřejného kluziště u hradeb, přes dětské hrady až po virtuální realitu s dinosaury. Nechybějí stánky se svařeným vínem, churros či sokolníci s dravci. Provozovatelé tuto show dotáhli do dokonalosti tím, že na hradby i skály nanesli jakousi bílou pěnu, která imituje sníh. Toho se v těchto zeměpisných šířkách poněkud nedostává.
Portugalské město Óbidos
Když se setmí, vypadá Óbidos jako filmová kulisa, za kterou by ve studiu Pixar dávali odměny. Hradby města i cimbuří pevnosti věnčí světelná výzdoba zářící daleko do kraje…
Přitom se jedná o významnou ukázku maurského stavebního umění. Muslimové město opevnili v 8. století. Po dobytí Óbidos křesťany se opevňovací práce nezastavily. Zajímavostí je, že město až do roku 1834 patřilo k majetku portugalských královen.
Dodávkou s dětmiS „garsonkou na kolech“ cestujeme už od roku 2010, kdy jsme vyrazili na expedici do východního Turecka malou dodávkou Mitsubishi L300. Když se nám narodil první potomek, nechtěli jsme nezávislé cestování na čtyřech kolech opustit, naopak jsme začali plánovat několikaměsíční cestu po Evropě. Tu jsme absolvovali v roce 2021 vozem Weinsberg CaraBus 630 ME, kterým cestujeme dodnes. Jedná se obytnou vestavbou do dodávky Fiat Ducato. Motor má výkon 160 koní, uvnitř mohou cestovat čtyři lidé. Proti sériovému provedení jsme přidali na střechu solární panel a k němu měnič napětí se zdvojenou nástavbovou baterií. Po narození druhého potomka jsme „přistavěli patro“, tedy nechali na dodávku osadit zvedací střechu se spaním. Od poloviny listopadu 2024 jsme na čtyřměsíční cestě po Francii, Španělsku a Portugalsku. Sledovat ji můžete na Facebooku , Instagramu nebo na těchto webových stránkách. Vozidlo je pojištěno u společnosti Vansafe a je pravidelně servisováno v Karavan Centru Morava.  |
