Dobrovodský hrad | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Výlet za jedním z nejhezčích slovenských hradů. Prozkoumejte okolí Dobré Vody

  • 11
Unikátní krasová příroda, ale i neobyčejné památky architektonické, umělecké a technické stojí za obdiv poblíž Dobré Vody v Malých Karpatech. Dědině v malé kotlině uprostřed hor dominuje jeden z největších a nejhezčích slovenských hradů.

Dobrá Voda se nachází v nejméně známé severovýchodní části pohoří, která se podle města Brezová pod Bradlom nazývá Brezovské Karpaty. Pro návštěvníky z Česka je tato oblast komunikačně mnohem lépe a rychleji dostupná právě z Brezové pod Bradlom než z Dobré Vody, do níž vede cesta ze západních a severních směrů velkou oklikou.

V Brezové ponechme stranou obligátní vrch Bradlo s mohylou Milana Rastislava Štefánika a vydejme se do nitra Brezovských Karpat, které bývají spíše stranou zájmu. Třeba po žluté a pak po červené značce dolinou Baranského potoka směrem k hoře Klenová. Ta je se svými 585 metry v Brezovských Karpatech nejvyšší.

Za posledními domy Brezové vstupujeme na území CHKO Malé Karpaty a míjíme bývalý utečenecký tábor, který vyhořel v roce 2006. V době, kdy migrace nebyla ještě politické téma, prý fungoval bezproblémově deset let a specializoval se na pobyt nezletilých a rodin s dětmi.

Fotogalerie

Dobový tisk uvádí, že požár způsobily ubytované děti při manipulaci s otevřeným ohněm. K obnově vyhořelého areálu již nedošlo a není pravděpodobné, že by se o to v dnešní vypjaté době někdo pokoušel.

A u požárů ještě zůstaňme. V roce 2017 byla pod kopcem Klenová vztyčena dřevěná vyhlídková věž, k níž však neukazuje žádná směrovka a vyhýbá se jí i turistická značka. Jako by nebyla.

Už podle polohy „pod kopcem“ je jasné, že u jejího zrodu byly finanční dotace. Podle oficiálních informací jde o protipožární monitorovací věž – jednu z mnoha, které na Slovensku vyrostly v poslední době na stejném principu jako houby po dešti.

A vždy k nim symbioticky patří ještě nějaká nová, tzv. protipožární lesní cesta. Jak taková věž funguje nebo má fungovat, se nikde člověk nedozví. Výhled z protipožární věže není marný, daleko lepší je však z vrcholu Klenové, kde se nachází malá, ještě nezarostlá paseka. Přes vrchol však značka nevede, je třeba si na něj krátce odskočit. Nejlépe od vchodu do Klenovské jeskyně, která je významným zimovištěm netopýrů.

Strážní protipožární věž Klenová

Strážní protipožární věž Klenová

Výhled z vrcholu Klenové

Výhled z vrcholu Klenové

Dobrovodský kras pod Bacharkou

Docela dlouhý sestup z Klenové nás svede do rekreační oblasti Výtok, odkud už zbývá jen se přehoupnout po zelené značce přes mělké travnaté sedlo do naší oblasti – Dobrovodské kotliny.

Je bezlesá, zemědělsky využívaná a ze všech stran ohraničená zalesněnými kopci. Má přibližně tvar trojúhelníku s délkami stran 4 až 5 kilometrů. Krasový reliéf a původ je nejvíce patrný v nejsevernější výspě, které se říká louky pod Bacharkou. Je to samostatná krasová minikotlina oddělená od zbytku úzkým pásem lesa. Značka sem nevede, ale odbočení ze zeleně značené trasy je orientačně snadné.

Jedno z nejhezčích míst v Malých Karpatech korunuje chráněný přírodní výtvor Občasná vyvieračka pod Bacharkou, což je jeden z posledních vodohospodářsky nezachycených krasových vodních zdrojů v širším okolí. Má vydatnost 20–120 litrů za sekundu, přičemž 13 minut teče a 18 minut neteče. Po většinu roku ovšem voda neteče vůbec. Podpovrchový hydrodynamický systém je složitý a z pohledu náhodného turisty velmi nespolehlivý v kterékoli roční době. Největší šanci na zhlédnutí výjimečného výtvoru přírody skýtá samozřejmě jaro.

Louky pod Bacharkou

Louky pod Bacharkou

Velkou výzvou jsou také bělostné skály Bacharky ukryté nad vyvěračkou v hustém lese. Je ale třeba je pohledat a výstupu na ně věnovat nemálo sil a času. Pás skal dlouhý asi 250 metrů a vysoký 25 metrů využívají horolezci a říkají jim také Dlhé skálie.

Při troše štěstí lze nalézt směrovky na Hodinkovou vežu a Milkine veže. Vrcholem objevitelského úsilí je pak cesta úzkou štěrbinou zajištěná řetězem, která slouží horolezcům zřejmě pro sestup. Z vrcholové hrany skal se otevírají jedinečné výhledy.

Nejlepší doušky Dobré Vody

A jsme v Dobré Vodě, obci uprostřed mezihorské Dobrovodské kotliny. V jejím katastru se nachází 42 pramenů dobré vody, z nichž nejznámější je pramen Blava před kostelem o vydatnosti 90 l/s. Napájí místní vodovod a v létě fontánu. Nejméně dobrým pramenem je asi Starobrno v místní hospodě uzpůsobené svou velkou zahrádkou na silný cykloturistický provoz.

Z památek zaslouží pozornost hřbitov, který je průchozí a vede přes něj červená značka k Dobrovodskému hradu. Největší a zdaleka viditelný pomník patří Jánu Hollému – katolickému knězi a „slovenskému Homérovi“ neboli největšímu básníkovi tzv. bernolákovské školy. V Dobré Vodě strávil svých posledních šest let života, zemřel v roce 1849 a je tu i pochovaný. V obci má pamětní síň.

Hřbitov v Dobré Vodě: díla místních kameníků

Hřbitov v Dobré Vodě: díla místních kameníků

Obec a hrad Dobrá Voda

Obec a hrad Dobrá Voda

Méně nápadné, avšak velmi osobité a originální jsou pomníky a náhrobní kříže neslavných, obyčejných smrtelníků zhotovené místními proslulými dobrovodskými kameníky ve stylu zlidovělého baroka. Kameníci používali výhradně místní materiál, tzv. baranecký pískovec. Starší maďarský název obce Jókö znamená v překladu dobrý kameň.

Zajímavou kapitolu novodobé historie na počátku 20. století představuje provoz chemické továrny, kde se suchou destilací bukového dřeva vyráběl dřevěný líh, aceton či kyselina octová.

V návaznosti na továrnu vznikla úzkorozchodná lesní železnice s parním provozem směřující z Dobré Vody do nitra lesních komplexů Brezovských Karpat. V údolí pod Dobrovodským hradem se zachovaly velkolepé oblouky, náspy a terénní zářezy a přímo v obci za kostelem vedly koleje skrze krátkou, ve vápenci prostřílenou soutěsku.

Skalní zářez dobrovodské úzkorozchodné železnice

Skalní zářez dobrovodské úzkorozchodné železnice

Neztracené kouzlo Dobrovodského hradu

Malé Karpaty jakožto hraniční hory při západním okraji uherského království oplývají množstvím velkých strážních hradů. Jedním z nich je i hrad Dobrá Voda, jenž se svou rozlohou 0,84 hektaru řadí k vůbec největším na Slovensku.

Je dost schovaný v lese, nejhezčí a v podstatě jediný celkový pohled se na něj otevírá ze zarůstající kóty 332 metrů severně od obce nad levým svahem Dobrovodské doliny.

Hrad si zachoval dodnes svůj romantický půvab obyčejné zříceniny, kterou se nikdo nesnaží betonovat ani dostavovat do původní podoby. Nejnutnější opravy ve spolupráci s archeology zde sezonně velmi citlivě provádí dobrovolníci z občanského sdružení Renova, přičemž všechny své zásahy na daném místě objasňují, dokumentují a komentují formou přehledných informačních tabulí. Z Dobrovodského stavu se tak nestává konzumní památková atrakce, ale místo, kde je návštěvník veden ke všímání, přemýšlení a poznávání. Moc hezké!

Dobrovodský hrad

Dobrovodský hrad

Horní část Dobrovodského hradu

Horní část Dobrovodského hradu

Pozoruhodná informace se vztahuje k velkým spadlým blokům zdiva. Předpokládá se, že je povalilo zemětřesení, které vypuklo sedm minut po půlnoci dne 10. ledna 1906 a ničivě zasáhlo Dobrou Vodu. Ve 20. století to bylo nejsilnější zemětřesení na území Slovenska (intenzita 8. stupeň EMS). Silná zemětřesení se na zlomech Dobrovodské kotliny pravidelně opakují v intervalu 50 – 100 let.

Náš výlet završený prohlídkou Dobrovodského hradu se překlopil do poslední fáze: uzavřít okruh a vrátit se zpět do Brezové pod Bradlom. První možnost nabízí terénem vedoucí červená značka v délce dvě a půl hodiny, druhou asfaltová silnička Dobrovodskou dolinou, která je rychlejší, ale na pěší chůzi méně příjemná. Je téměř jisté, že v době krátkých dnů budeme docházet až skoro za tmy.

Může se hodit

Mapa
VKÚ 1 : 50 000 č. 129 – Malé Karpaty, Bradlo

Itinerář trasy:
Brezová pod Bradlom – Doly (žlutá) – Klenová (červená) – Výtok (červená a zelená) – Vyvěračka pod Bacharkou a zpět (neznačeno) – Dobrá Voda (zelená) – Dobrovodský hrad (červená) – Brezová pod Bradlom (červená). Celkem cca 30 km.

Jak se tam dostat
Do Brezové pod Bradlom vedou z území ČR dvě cesty: 1) Hodonín – Senica – Jablonica (č. 51). V Jablonici odbočit doleva. 2) Uherský Ostroh, resp. Veselí nad Moravou – Myjava – Brezová pod Bradlom.
Obec Dobrá Voda je dostupná od východu z Pováží, konkrétně z Trnavy nebo z Piešťan.