Obyvatelé poloostrova Yucatán jsou z 95 procent Mayové, kteří nejenže neovládají žádnou cizí řeč, ale ani španělštinu a svůj jazyk přepisují do latinky ve fonetické podobě, protože své vlastní písmo neumějí. Mayské znakové písmo je přitom jedním z pouhých šesti nezávislých systémů, jež kdy byly na Zemi vyvinuty. Psát a číst však v klasické mayské kultuře dovedla jen aristokracie a duchovenstvo. Vzdělané vrstvě mayské společnosti rovněž vděčíme za architektonické památky i důmyslný astronomický systém, díky nimž je tato civilizace dnes tak populární.
Prostí Mayové však dnes žijí v chatrčích z větví a trávy, aniž by měli tušení, jakým technologickým postupem jejich předkové dokázali vztyčit majestátné pyramidy, a aniž by byli schopni přečíst písemný odkaz na jejich stěnách. Mayské písmo nebylo nikdy rozluštěno.
Obyvatelé Yucatánu, ať už Indiáni, nebo potomci kdysi pohádkově bohatých plantážníků, neradi slyší, když se o jejich zemi hovoří jako o Mexiku. Rozhodnutí vstoupit po krátkém období nezávislosti počátkem 19. století do svazu mexických států je tady dodnes hodnoceno jako zásadní historický omyl, na který poloostrov od této doby doplácí. Z tradičních symbolů mexické kultury tu snad zdomácněla jen tequila a potom tortillas, kukuřičné placky, zastupující v Mexiku chléb.
Až do druhé světové války byl Yucatán nejbohatším regionem Mexika. Na první pohled se to zdá paradoxní, neboť celá peninsula leží na holém kameni bez jakékoli vrstvy úrodné půdy, neprotékají tudy žádné řeky a dodnes tu prakticky neexistuje průmysl.
Yucatánská ekonomika byla založena prakticky výhradně na sisalu - mimořádně pevných kaktusových vláknech, z nichž se na plantážích "haciendas" vyráběla námořní lana. Yucatánští plantážníci jimi během obou světových válek i mezi nimi zásobili vesele obě strany konfliktu a šlo o činnost natolik výdělečnou, že počátkem století žilo v Méridě více milionářů na počet obyvatel, než kdekoli jinde na světě.
S nástupem moderních, syntetických materiálů po druhé světové válce během pouhých několika let prakticky všichni plantážníci zkrachovali a od šedesátých let hledá poloostrov svou budoucnost především v rozvoji turistického ruchu.
Jestliže však yucatánští plantážníci popíjeli na svých haciendách vybavených starým evropským nábytkem nejlepší francouzská vína a posílali své děti na studia do Francie, osud jejich poddaných, domorodých Mayů, byl vždy tristní: všichni byli po generace zatíženi dědičným dluhem, jenž nebylo možné splatit, a který je vůči plantážníkům udržoval v postavení prakticky totožném jako v otrokářském systému.
Ačkoli Yucatán koloniální je přinejmenším stejně zajímavý, více turistů přijíždí za Yucatánem předkolumbovským, mayským. Poloostrov byl centrem klasické mayské kultury, rozkládající se na území dnešního jihovýchodního Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu.
Jen zlomek mayského architektonického odkazu byl přitom dosud vyrván z náruče džungle a i turisticky nejatraktivnější místa, jako Chichén Itzá a Uxmal, jsou zrestaurována pouze z dvaceti procent. Mayská civilizace je vděčným námětem ke studiu, neboť v porovnání s velkými kulturami starého světa se o ní mnoho neví. O účelu a významu jednotlivých budov či dekorací na jejich stěnách se lze jen dohadovat a s nezvratnou jistotou byly zatím identifikovány pouze některé z astronomických objektů.
Staří Mayové byli fanatičtí obdivovatelé času, který v jejich mytologii podle všeho zaujímal ústřední postavení. Především díky tomu si osvojili hluboké znalosti matematiky, která jim pomohla při stavbě architektonicky náročných budov.
Nejslavnější jsou bezpochyby mayské pyramidy, které sloužily patrně k duchovním a ceremoniálním obřadům. Dnes se na jejich vrchol může postavit každý zdatnější turista (pro ženy přitom podle místních pověr platí, že pokud neslezou pyramidu, před níž stojí, tak při nejbližší příležitosti otěhotní). Původně bylo celé kamenné město vyhrazeno pouze aristokracii a obyčejní Mayové, žijící tak jako dnes v dřevěných chýších, do něj normálně neměli přístup.
Velmi charakteristickou součástí každého klasického mayského města je tzv. "hřiště", prostor ohraničený ze dvou stran dlouhými zdmi s kamenným kruhem uprostřed každé z nich. Mayové zde provozovali rituální obřad, který podle dostupných pramenů spočíval v tom, že dvě mužstva se snažila bez použití rukou či nohou prohodit jakýsi "míč" kamenným kruhem zapuštěným do zdi ve výšce tři nebo čtyři metry na soupeřově straně. Kapitán vítězného mužstva měl poté tu čest být zaživa obětován bohům.
Život Mayů byl oproti romantickým představám prvních moderních archeologů o mírumilovné kultuře provázen násilím, nekonečnými válkami a fyzickým utrpením. Lidské oběti byly součástí běžného života a neustálé konflikty mezi jednotlivými městy a kmeny nakonec výrazně pomohly španělským dobyvatelům při rychlém porobení poloostrova.
Dnešní obyvatelé Yucatánu jsou však právě tak mírumilovní a bezelstní, jak se to zprvu domnívali archeologové o jejich předcích. Násilná kriminalita, která je jinak v Mexiku tak závažným problémem, tu prakticky neexistuje a rovněž je bezdůvodné se nějak zvlášť obávat o obsah svých kapes. Mayové jsou přátelští a vždy ochotni pomoci, ačkoli jen výjimečně se vám podaří vysvětlit, co potřebujete.
Největším ekonomickým bohatstvím dnešního Yucatánu jsou jeho karibské pláže. Hlavní "plážovou atrakcí" je lehoučký "klimatizovaný" písek, který zůstává pod chodidly příjemně chladný i v největším žáru. To prý proto, že nepochází z křemene, ale ze zkamenělin mikroskopického planktonu.
Východní pobřeží Yucatánu je dnes jedním z nejvyhledávanějších míst na světě pro rekreační potápění. Křišťálově čisté moře a pověstná azurová barva Karibiku jen dokreslují vpravdě pohádkový obrázek dovolené snů.
KOLIK TO STOJÍ: Dovolená na yucatánském pobřeží nemusí vůbec přijít tak draze, jak to na první pohled vypadá. Individuální turistika je v tomto případě nákladnou variantou (letenky se dají pořídit okolo 25 000 korun), avšak nakoupíte-li svou dovolenou u cestovní kanceláře, lze pořídit týdenní túru (s velmi dobrým domorodým průvodcem, kupodivu hovořícím většinou několika evropskými jazyky) a týden v pětihvězdičkovém all-inclusive resortu pod padesát tisíc korun. Yucatánské hotely nabízejí ve svých cenových kategoriích patrně nejvyšší úroveň služeb na světě. Za cenu srovnatelnou s běžným "bed and breakfast" v Anglii si můžete dopřát služeb pětihvězdičkového hotelu s privátní pláží, osobním servisem a neomezenou konzumací jídla a alkoholických nápojů v ceně.
KDY SE TAM VYDAT: Do Karibiku se jezdí v zimě. Sezona dešťů končí počátkem listopadu a na Yucatán se lze s cestovní kanceláří nejlevněji dostat počátkem prosince, tedy zkraje turistické sezony. Kromě příznivých cen je další výhodou relativně méně turistů, kteří poloostrov oblehnou od Vánoc až do dubna, a velmi příjemné počasí s minimem srážek a teplotami kolem třiceti stupňů.
CO POTŘEBUJETE S SEBOU: Kromě mexického víza téměř nic - ručníky, hygienické potřeby, jídlo a pití jsou většinou v ceně i v levnějších zařízeních. Pokud se chystáte za mayskými památkami do džungle, je velmi dobré vybavit se několika tubami repelentu proti moskytům. Do hotelu repelent nepotřebujete, na pobřeží žádní moskyti nejsou a po resortech celý den pobíhají mayové s chemickými postřiky. V turistických střediscích a centrech větších měst lze platit kreditní kartou, která je i nejlepším pomocníkem k výběru hotovosti. Kromě mexických pesos však lze téměř všude platit americkými dolary.
CO SI ODVÉZT: Chcete-li skutečně "yucatánský" suvenýr, vyvarujte se sombrér a exportních tequil a kupte si závěsnou síť na spaní - tradiční a nesmírně pohodlnou "postel" domorodého obyvatelstva. Mayské sítě mají pověst těch nejlepších na světě, přičemž platí, že čím menší oka, tím kvalitnější síť. Dobrou síť plete zručná Indiánka v průměru deset dní a v Méridě ji pořídíte ve slušném obchodě za patnáct dolarů. Vyhněte se pouličním prodejcům, kteří vám vnucují nekvalitní zmetky. Tequilu a další potraviny je nejlepší nakoupit v některém ze "supermarketů" anebo přímo na tržišti v Méridě. V Cancúnu a dalších turistických střediscích jsou veškeré suvenýry alespoň třikrát dražší.
 Jedna z někdejších yucatánských haciend dnes v sobě skrývá muzeum |
 Stará mayská pyramida "El Castillo" v Chizén-Itzá |
