Stranou tentokrát necháme klasické "blízké" zimní teplé cíle, jako jsou Egypt, Emiráty, Izrael, Jordánsko či Kanárské ostrovy. Následujících devět míst spojuje to, že do nich létají přímé chartery českých cestovních kanceláří.
Thajsko je v exotice pořád naše jednička
Z moře se zvedaly strmé homole, jemně kadeřavé a smaragdové, jak je obrostla džungle tropů. Moře bylo tyrkysové, jako by je sem vylili z pohlednice, a celé mi to připomínalo Tahiti. Byl to Phi Phi, jeden z nejkrásnějších ostrovů Thajska.
Skoro bych si dal pohlavek. Dlouho jsem se Thajsku vyhýbal, přišlo mi příliš turistické. Ale když jsem tam milostivě přijel poprvé, rychle mi došlo, proč se tam lidé pořád hrnou.
Thajsko, Phi Phi Don. Scenérie ostrovů Phi Phi je jak z katalogu cestovních kanceláří.
Po krátké procházce do vnitrozemí z Maya Beach na ostrově Phi Phi Leh najdete zajímavou skalní průrvu, kterou se lze dostat do další zátoky.
Češi taky. Byla to první skutečná exotika, kterou objevili zkraje 90. let. A ta jednička Thajsku zůstává pořád, protože když si vybírají, kam jet k teplému moři a za palmami, zvolí si z exotických cílů nejčastěji právě tuhle zemi.
Jsou i jiná místa, která mají pláže a palmy a západy slunce, místa, kde to vypadá jako v divočině, ale vše tam funguje jako v 21. století, místa, kde se lidé usmívají a pořád za to nechtějí moc peněz. Ale Thajsko má všechno dohromady.
Hlavní tahákyOstrovy, všeobecná pohoda, bezpečí, fungující služby, snadné individuální cestování. Cena: 27 000 korun |
Thajsko má spoustu předností. Jsou to Samui, Ko Čang, Ko Samet a jak se všechna ta místa jmenují. Ale zajímavý je pořád i Pchúket a bomba je i Bangkok, který je sice skoro udušen smogem, ale je tam také Královský palác, neuvěřitelný komplex barevných chrámů, a vodní trhy, kde si připadáte jako v době plachetnic. Na severu je řeka Kwai známá z filmu, ženy s žirafími krky a opravdová Asie. A Thajci prý mají i nejlepší asijskou kuchyni, od čehož jediného se distancuji, Vietnamci jsou lepší.
Ale mají tady ještě něco. Jmenuje se to mai pen rai. Nehledejte to na mapě, ale v duši. Je to postoj "buď nad věcí, klid, nerozčiluj se". A taky mají sanuk. Umění netrápit sebe i ostatní hloupostmi, nesledovat čas a nechat se prostě unášet, stejně se všechno nakonec vyřeší.
V Thajsku to očividně funguje.
Podmořské muzeum v Cancúnu
Mexický Cancún: "klimatizovaný" písek
Klimatizovaný autobus, nepříliš dlouhá jízda z Cancúnu džunglí do nitra Yucatánu, a najednou jsme byli na místě: před námi je Chichen Itzá, trosky mayského města se slavnou Kukulkánovou pyramidou a studna, kam indiáni shazovali oběti.
Ale mayské stavby stojí i přímo na břehu moře, pár menších je i v areálech některých hotelů v Cancúnu. Tohle letovisko na vysoké úrovni mate tělem: dlouhé pláže (žádná není uzavřená, každý metr je přístupný i pro turisty) a palmy vypadají jako ztělesnění pravého Karibiku natolik, že by člověk ani neuvěřil, že tenhle ráj je umělý.
Hlavní tahákyKoupání v Karibiku, mexické jídlo, památky mayské civilizace. Cena: 34 000 korun |
Mexičané se kdysi rozhodli, že musí vytvořit protiváhu Acapulca, a počítač jim po zadání údajů vyhodil zapadlou rybářskou vesnici Cancún. Kolem ní postavili letovisko. Proto tady je písek nejbělejší na světě, a navíc nepálí ani v žáru: je totiž organického původu z planktonu. Cancún se chlubí tím, že jeho pláže jsou "klimatizované". Ale kdo chce, najde si ve starém Cancúnu to skoro pravé Mexiko i se zvuky mariachis, břeskné mexické dechovky, kterou tam kdysi dovezli čeští muzikanti, kteří přijeli s císařem Maxmiliánem.
Dominikánská republika. To je pravý Karibik
Katamaran se lehce houpá na vlnách, rum teče a ženy v plavkách houpají boky v rytmu merengue, místního tance. Pak vylézáme na místě, které je tak karibské, že se tady prý točili i Piráti z Karibiku (ale oni se točili skoro všude). Plaveme a pod námi projedou podvodní létající talíře. Marťani? Kapitán Nemo? Ne, jsou to rejnoci.
Hlavní tahákyPláže, hudba, velryby, vnitrozemí. Cena: 30 000 korun |
Na bílém písku pod nohama leží obří červené mořské hvězdice, pak na úzké písečné pláži pod palmami zavoní opékané kuře, které jíme přímo tam, zapíjíme dalšími rumy a koukáme na modř před sebou...
Jindy se na podobné pláži projíždíme na koních. Máme ji sami pro sebe, stopy kopyt hned zahladí vlny, koníčci naštěstí jsou na nás amatéry velmi hodní – tak jako celá tahle země. Dominikánská republika je velmi typický Karibik. Na východě je pod palmami turistické letovisko Punta Cana, na severu poloostrov Samaná, kam připlouvají vždy v zimě randit velryby, v Santo Domingu mají dům, kde bydlel Kryštof Kolumbus a odkud ho poslali zpátky do Španělska v řetězech. A pak jsou tady také hory, kam se rozhodně vyplatí zajet, protože to už je zase zcela jiný Karibik, než jak ho člověk zažije na plážích.
Dominikánská republika
Vyrazit si na Kubě na koupání s delfíny je oblíbená zábava nejen českých turistů.
Kuba – pro Čechy karibský favorit
Varadero, stará Havana, Malecon, továrna na doutníky Pargatas... Zrovna tyhle ikonické zastávky na Kubě není třeba Čechům připomínat: zřejmě jsou s Kubou připoutáni nějakou pupeční šňůrou ještě z dob, kdy to pro ně bylo jediné místo, kde se mohli vykoupat v Karibiku. Zatímco Evropané jezdí stejně rádi i na jiné antilské ostrovy, protože za padesát let vlády bratrů Castrů si na ně zvykli, v Česku Kuba stále jednoznačně vede.
Hlavní tahákySvětově proslulá pláž Varadero a další letoviska, salsa, nostalgie a ošumělost. Cena: 32 000 korun |
Možná je za tím zvyk jako železná košile, možná chuť podívat se na něco, čemu jsme už utekli. Oprýskané paneláky, nedostatečně zásobené obchody a stará auta.
Turistickým středobodem ostrova je Varadero, úzká, dvacet kilometrů dlouhá písečná kosa vybíhající do moře, považovaná za jednu z nejhezčích pláží světa. Ale jsou tady i jiná místa, třeba ostrůvek Cayo Largo, vhodný i pro trochu akčnější dovolenou.
Ale to nejpřitažlivější je na hlavním ostrově, protože to jsou věci, které dělají Kubu Kubou: salsa, muzeální americké křižníky silnic z 50. let, Fábrica de Tobacos Partágas, kde mulatky válejí doutníky na odhaleném stehně, a tak dál.
Venezuela: brána k Orinoku
Měli jsme za sebou celodenní projížďku po ostrově Isla Margarita, byli jsme vytřesení, nadšení a zaprášení. Poslední zastávka byla u obyčejného stánku, kde jsme si koupili coco loco. Bláznivý kokos. Kokosové mléko a rum a ledová tříšť. To vše přímo v kokosovém jádru. Největší nektar, ambrózie. Už nikdy nebudeme pít nic lepšího. Isla Margarita, kde se to stalo, je venezuelský ostrov v Karibiku, který už je cítit Jižní Amerikou. Palmy a pláže, nekonečná siesta, vlny a plavba na pustý ostrůvek...
Hlavní tahákyKoupání v Karibiku, možnost výletů do Caracasu, ale hlavně do delty Orinoka a na stolové hory. Cena: 29 000 korun |
Ale Margarita je taky odrazový můstek k cestě na kontinent. Let do delty Orinoka, západ slunce nad pralesem, indiáni v chýších, noční štrachání opic, jejich snaha rozebrat střechu našeho bungalovu z palmového listí. Trek pralesem a objev, že je tam miliarda komárů, ochutnávka mravenců i palmového srdíčka. A pak přelet do kraje stolových hor, kam Arthur Conan Doyle umístil svůj Ztracený svět s pravěkými zvířaty. Mohly nám oči vypadnout, ale nebyla tam... A mezi tím vším spousta margarity a bláznivých kokosů.
Sloní kly nad ulicí Moi Avenue jsou jednou z nejznámějších dominant Mombasy.
Safari v Keni
Mombasa a Zanzibar
To, co se vlní a dotírá na bílý písek, není žádné moře, ale pořádný oceán. Indický. Teplý a vlahý, protože jsme těsně pod rovníkem. Člověk se k těm vlnám pořád vrací, i když na Zanzibaru je stále kam odcházet. Stone Town s bazary a uličkami, otročí trh, kde si lze vlézt do malé tmavé kobky, v nichž kdysi byli opravdu našlapáni otroci, pak třeba vlnění stovek motýlích křídel v malé rezervaci patřící jenom jim. Potom želvy na Vězeňském ostrově, plavání s delfíny ve vesnici Kizimkazi, pak odmítnout další mladíky prodávající cédéčka a večer nakonec za odměnu skořicové lázně.
Hlavní tahákyTeplý Indický oceán, bílé pláže a tropické pobřeží, korálové útesy, safari ve slavných afrických parcích Tsavo, Masaj Mara či Amboseli, kde je téměř jisté, že návštěvník zblízka uvidí zvířata včetně lvů, zeber a žiraf. Cena: 29 000 Kč (Keňa), 31 000 Kč (Zanzibar) |
Je to tak podobné: keňská Mombasa i Zanzibar u břehů Tanzanie.
Oceán si člověka ochočí, ale přeci jen mizíme na delší čas. Na safari.
Před snídaní jsme si přivstali a zastřelili dva nosorožce. Protože se nám nelíbili, po snídani jsme zastřelili ještě jednoho. Takhle nějak popisoval safari v Keni Ernest Hemingway. Ale teď se tady, na pláních Keni a Tanzanie, život zdá mírumilovnější. Gazely přívětivě vrtí ocasy, lvi nezabíjejí každého, kdo včas neuteče na strom, a hyenu jsem viděl, jak zdvořile oběhla ležící antilopy.
Ale věcí, která člověka šokuje na safari nejvíc, je to, jak blízko se dostane ke zvířatům. Protože nevnímají auta jako nějakého narušitele, zastaví řidič skoro až u nich. Na pár metrů. Od slona na deset i míň, od lva třeba na tři.
Na jednu smečku jsme narazili kousek od kempu, kde jsme nocovali. Jeden z nich "výhrůžně" ležel na zádech, tlapy skrčené na prsou, úplně jako štěně.
Po deseti minutách se zvedli a rozplynuli se v ranním šeru Masaj Mary, nejslavnější keňské rezervace. Pak jsme zjistili, že na druhé straně auta leží v křoví zbytek smečky a také lvice s pěti lvíčaty. Stejný nezájem.
K divokým predátorům se na safari dostanete téměř na dosah ruky.
Krajina je půvabná, zvlněná a měkká. Vždy jsem si myslel, že zvířata žijí jako kmeny, které se nemíchají. Ale tady je vidět, že proti tomu nic nemají. Samice pakoně se vrací pro mládě mezi impaly. Zřejmě se spletlo. Hlavou ho postrčí, až pochopí, kde je doma...
A pak zase zpátky, odkud jsme přijeli. K moři. Keňské pobřeží i ostrov Zanzibar jsou si podobné. Bílý písek jedněch z nejkrásnějších pláží světa, kokosové palmy, květiny, slunce, zvláštní směs Afriky i Orientu, protože je tady hodně cítit vliv Arábie. A taky koření – hřebíček, skořice a tak. Když si tady jídlo opepříte, je ta chuť úplně jiná než doma.
Kapverdy – jedno velké pískoviště
Šel jsem po pláži, která byla široká snad dvě stě metrů a dlouhá kilometry, a připadal si jako objevitel nových světů. Viděl jsem jen pár lidí.
Hlavní tahákyTicho, prázdné pláže, vzduch bez alergenů, čistá voda, teplo bez vedra, vhodné pro děti. Cena: od 17 000 korun |
Byl jsem totiž v místě krásné samoty. Kapverdy, to je ostrovní výspa v Atlantiku, kam svět ještě nedosáhl. Nezkažený náhrdelník v oceánu, tichá země, kde mobil jste ještě zcela nedávno mohli použít leda jako těžítko.
Jediné, co tady zní, je šumění větru a pravidelné dunění vln, které se rozplývají na plážích. A ještě něco: tichý svist, jak vítr žene miliardy zrnek písku do moře.
Tyhle ostrovy jsou tak trochu "Kanáry" před padesáti lety.
Hudbou, náladou a plážemi to tady v něčem připomíná Karibik, jenže bez palem. Pláže jsou tady opravdu nekonečné. Skoro byste se na nich ztratili jako v poušti. Co jiného také čekat na ostrovech, jejichž hlavní město se dokonce jmenuje Pláž.
A mají tu i exotiku Afriky a Brazílie, modrou oblohu, nekonečné slunce, noci zalité měsíčním svitem a fantastické tuňáky s kapari nebo banány se skořicí.
Heslem ostrova jsou dvě slova: No Stress. Tady je všechno v pohodě. Když jsem poprvé vyrazil na pláž, měl jsem pocit, že je zima. Pak jsem pochopil tu výhodu: slunce pere jako v tropech, ale protože pořád vane vítr, není mi vedro a vůbec se nepotím. Fanatičtí opalovači zhnědnou, aniž by se pekli.
Pláž Pedra bajecho na kapverdském ostrově Santiago
Palmová pláž v Brazílii
Staré město v brazilském Natalu
Protože tady nic nekvete, vzduch je skvělý pro alergiky. Voda je tyrkysová a úplně čistá, protože zbytek světa je daleko.
A tak je to ostrov pro rodiče s dětmi, kteří chtějí zůstat celou dobu na místě v co nejšetrnějším prostředí, pro milence a důchodce, kteří si chtějí užívat hlavně tepla bez vedra, ticha a pohody bez dlouhých výletů, a taky pláží bez davů.
Brazílie: novinka zimy
Hlavní tahákySlunce, atmosféra Brazílie a hlavně pláže, po nichž jedete buginou celé dny. Cena: 33 000 korun |
Atlantik je tady teplý a vlny jsou dlouhé a celkem laskavé. Za pozornost však stojí především pláže. Před lety jsem tady nad nimi letěl na křídle a vypadaly nekonečné. Pak se mi to potvrdilo i na zemi: buginou jsme po nich jeli skoro celý den, občas jsme museli přebrodit ústí říčky, občas nás převezli, ale pořád jsme jeli po jedné pláži. Pak mi řekli, že takhle se dá jet deset dnů a ujet 700 kilometrů. Tak to vypadá kolem Natalu, města stojícího na místě, kde se Brazílie nejvíc přibližuje k Africe.
Další tipy |
Natal je novinka letošní zimy, v níž se Češi po letech zase vracejí do Brazílie, kterou před časem opustili. Ale bylo to nepřirozené, protože snad žádná země nevzbudí v Evropanovi představu tropického ráje tak intenzivně jako Brazílie. Brazílie, to je bezstarostnost, karneval, vlnění boků, teplo, slunce a moře. A Natal je přesně takový – a k tomu má čerstvý vzduch, pískové duny, brazilskou kávu a všechno ostatní.
