Detektivem mezi Indiány

aktualizováno 
Když Frič na své druhé jihoamerické výpravě (1904-1905) zamířil z Asunciónu proti proudu řeky Pilcomayo, chtěl především probádat a zmapovat obávané Estero Patiňo v oblasti Gran Chaco, indiánské území, kde doufal najít ještě neznámé kmeny. A taky vrahy španělského cestovatele Ibarrety, který tam před lety uvázl při vyměřování hranice mezi Argentinou a Paraguayí a skončil tragicky. Jeho tělo se našlo zakopané odděleně od znetvořené hlavy.
Kolonizaci Ameriky Evropany, onu historickou kolizi dvou zásadně odlišných kultur, provázelo mnohé násilí a krveprolití. Ibarretův případ však vyvolal mimořádně velký rozruch a pobouření. Pro většinu bělochů to byl jen další důkaz krutosti, zloby a krvežíznivosti Indiánů, na které platí jedině trestná výprava. Jenže Alberto Vojtěch Frič měl pochybnosti. Tento poněkud výstřední, romanticky založený synek z měšťanské rodiny zámožného pražského advokáta se nadchl tajemstvím exotických rostlin a přes odpor rodičů hned po maturitě pláchl do země jejich původu. Ze své první cesty (1901) si přivezl malárii, ale hlavně bohaté dojmy a poznatky o přírodě a domorodcích jihoamerických tropů. Frič měl vzácné porozumění pro mentalitu Indiánů. Dovedl se s nimi sžít. Respektoval jejich obyčeje, studoval jejich jazyky a mytologii; na druhé straně jim svou puškou pomáhal při lovu a učil je pěstovat užitkové plodiny, které neznali. Získal si jejich úctu a přátelství, takže se od nich dovídal i to, co by jiným bělochům zůstalo utajeno. Zjistil, že Ibarretu zabili rukou společnou čtyři kazikové, náčelníci z-kmene Pulagá. Porovnáním různých výpovědí došel Frič k názoru, že Španěl si svůj osud zavinil do značné míry sám. Dopustil se, možná nevědomky, zločinu. Pro kus masa zastřelil chudým Pilagům koně, to nejcennější, co měli. Nezlynčovali ho za to. Poradili se ve svých vesnicích, náčelnici pak přišli k jeho stanu, zasedli kolem ohniště a s pomocí tlumočníka žádali náhradu škody. Ibarreta o tom nechtěl slyšet. Místo rozumné domluvy jim začal nadávat a křičet na ně. "Volný Indián dovede zapomenout i ránu pěstí," píše Frič, "ale nesnese, aby se na něj křičelo. Muselo to být hodně velké rozčilení, když stařičký, hubeňoučký kazik Nogočé uhodil Ibarretu svou válečnou palicí. Uhodil ho vsedě a rána nebyla asi příliš silná. Byl snad omráčen, snad zabit. Mohl obživnout a mohl se mstít. Proto dopadly na jeho hlavu další tři palcáty. Ale bělochu není co věřit. I docela mrtvý by mohl obživnout, a i kdyby neobživl, mohl by se mstít jeho duch. Odřízli tedy hlavu od těla a obé pohřbili daleko od sebe. Na hroby nanesli různé trny a střepy a tak zamezili, aby se jedna půlka vyhrabala a spojila s druhou." Pilagové se cítili v právu a podle Friče byl jejich drastický čin motivován pocitem křivdy a také pověrečným strachem z mocného ducha bílého muže. Po půlstoletí popsal Ibarretův případ podrobně v závěrečné kapitole své výrazně protirasistické knihy Indiáni Jižní Ameriky. Knihu věnoval těm vzdáleným přátelům, kteří mezitím pod náporem křesťanské civilizace "vymřeli jak čest a zákony kázaly jim". Svérázný český badatel podnikl celkem pět velkých výprav do pralesů Latinské Ameriky. Jeho vzácné etnografické sbírky jsou rozptýleny po muzeích v Praze, Berlíně, Petrohradě i New Yorku. "Snad mi stačí čas, abych dopsal i další díl (knihy), než se zlomí můj luk," vzkázal roku 1942 čtenářům ze své vily Božínka v Praze-Košířích, kde se zabýval svou láskou největší - botanikou. Bohužel, luk jeho života vydržel už jen dva roky. Zlomil ho starý hřebík infikovaný tetanem.


Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Varhánky i v poledne? Víme, kde v Kitzbühelu hledat nejlepší trasy

Alpské kouzlo sjezdovek v rakouském Kitzbühelu

Kitzbühel, to není jen Hahnenkamm, na kterém se jezdí slavný sjezd, ale také pestrý výběr z 230 kilometrů sjezdovek....

Další z rubriky

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

Berbeři, poušť a nádherné hory. Antiatlas je dostupná exotika v Maroku

V první polovině úseku Icht - Tafraout se střídaly nádherné scenérie pouštních...

Málo frekventované pohoří Antiatlas na jihu Maroka ohromuje rozervanými pouštními scenériemi, načervenalými štíty i...

Karneval Viareggio. Podívejte se na slavnou masopustní veselici v Itálii

Karneval v italském městečku Viareggio (2017)

Karneval v přímořském městečku Viareggio patří k nejznámějším masopustním veselicím v Evropě. S historií od roku 1873 a...

Najdete na iDNES.cz